Ježiš, co to ta máma poslouchá za rádio? Takovou stanici snad na novejch přístrojích ani nejde naladit. To je děs. Ještěže u babičky žádná hudba hrát nebude. Co si to zas bere na sebe?
Takhle s ní teda nikam nejdu.
„Nemohla bys jít kus přede mnou? Nebo nepotkáme se až u babičky?“
Skoro jsem si zavedla notýsek, kam bych si psala, co všechno jednou rozhodně nechci dělat, jak nechci vypadat a co nechci říkat, jak se nechci pohybovat, až budu takhle stará a budu se na svět dívat jako moje matka. Bála jsem se, že se mi to prostě vykouří z hlavy a já pak budu bezradně stát v tramvaji a říkat si, co jsem to sakra vlastně nechtěla dělat a co nemám mít rozhodně na sobě.
Vedle mě huláká skupinka puberťaček a notýsek se mi připomene. Ale když se za hloučkem ohlídnu, mám dojem, že ty záznamy v notýsku asi ani nechci vidět. Bojím se, že bych tam našla jednu z těch slečen tady z tramvaje.
Jejich švitoření mi najednou přijde legrační. Ale ne tak jako jim. Možná je mi i trošku protivné. Co? Není mi ani třicet, a už je mi to pubertální tlachání protivné? Mým kamarádům taky? Nejsme už nějaký starý? Nebo nemocný? Nebo oboje? Puberta jsme byli my a teď jsou to oni? Proč jim nerozumím? A co si teda počnu bez toho notýsku? Asi jsem odsouzena k totální trapnosti! Úplně se na světě znemožním, protože nemám ten zatrolený notýsek! No co, jedno setkání v tramvaji mě nezabije.
Ale jestli budu mít jednou dítě, ještě mě jedno setkání s puberťákem čeká. A jsem moc zvědavá, jaké to bude. Jestli mě nezabije...
Nová editorka Eva puberťáka doma zrovna má. Svět dennodenních střetů – možná. Nevím, puberťáka jsem ještě nikdy nevychovávala. Jsem zvědavá, jaké je to je (bylo) z obou stran.
Tak nám napište, budeme se těšit, jak jste prožívali svou vlastní pubertu a jak prožíváte nebo jste přežili své pubertální děti.
Naše adresa je pořád stejná: redakce@zena-in.cz. Naše dnešní téma, na které nám můžete psát příspěvky, zní:
Těžký život s puberťákem
Ach jo, kampak se poděl můj hodný chlapeček/moje sladká princezna?
Dokážete se s puberťákem domluvit? A jaký slovník používáte?
Kvůli čemu se nejčastěji hádáte?
Dokáže vás dohnat k slzám – a nebo k zuřivosti?
Otec a dospívající dcera, otec a syn-puberťák... a maminka mezi mlýnskými kameny.
Zaujala vás nějaká knížka o výchově dospívajících?
Podělte se s námi o zkušenosti!
Těžký život puberťáka
Jak jste prožívala pubertu právě vy? Co jste prováděla? A jak se na to díváte dnes?
Nový komentář
Komentáře
Novou pubertu vidím a prožívám s vnoučaty.
jo, puberta..pamatuju si, jak jsem tvrdošíjně odmítala přijmout fakt, že se mnou mlátí hormony a naopak já jediná se cítila být naprosto normální, to ti ostatní byli trapní a ubozí :))
nojo, ale co dělat, když puberta zamrzne u 21leté slečny a k tomu máte doma další 3 stejně postižený jedince???
mám 15 letého syna,tak vím co taková buberta s ním dokáže udělat,jednou sluníčko a podruhé jsou mraky
Tak my na pubertu ještě máme čas,ale synovci a neteře jsou v ní a to je u někteŕých až hrůza
Jé, já jsem ráda, že puberta u mých dvou synů proběhla tak nějak v klidu. Sice občasné držkování bylo a někdy dělali, že nemají ani uši ani mozek, ale jak tak vidím kolem sebe a čtu vás tady, jsem vlastně šťastná matka.
Asdareel: ale o no se to obcas fakt jinak, nez ve srande, vzit neda
a pubosi to pak, az je prejde vztek, obvykle taky uznaji 
Puberta je dětí a matky ji musí přežít ve zdraví. Chce to hlavně pevné nervy a pokud to jde, vyhýbat se dětskému pokoji. Vím, o čem mluvím, mým dětem je 25 a 27.
to arjev: zastydlá puberta je sranda. Tedy pokud ji nemáme doma
Beruška1: ... já mám na to svůj recept. Jsem hnusnější, než ti mí puberťáci ... a oni se mi potom raději klidí z cesty, natož tak odmlouvat atd.
Puberta?Přijde a odejde.Nejhorší je,kdy se u nás schová a sem tam vykoukne i po padesátce
,viz můj manžel,jestli se to tak dá nazvat.Jinak pohoda
Kelly: Zapřáhnutá už je, ale stejně, puberťák je tak jako tak o nervy.
Beruška1: ... tak jí zapřáhni, jako dospělou. Když dospělák, tak nejen všemi radostmi, ale i starostmi. Pak jí úsměv rychle zmrzne na rtech.
Beruška1: Souhlasím s tebou u nás je to to samé,holky v pubertě blbnou víc než kluci.Musíme to nějak vydržet.
Konvalinka: té mojí je už 17 a je to čím dál horší, protože už oponuje tím, že je de facto dospělá a tak si myslí, že si už pomalu může dělat, co chce.
Lámat si hlavu s pubertou? Ani náhodou. Je to prostě časové období, ve kterém si naše dětičky myslí, jak je možné, že ony, tak geniální a prostě super super a ještě něco navíc, mají tak debilní rodiče. S tím my, rodiče, nic nenaděláme, ono to prostě přejde samo. Chce to jen trošku nadhledu a pevné nervy.
Beruška1: jak starou puberťačku doma máš? té mojí je 13, a nejspíš dělám chybu, když mám potřebu pořád něco řešit?
Pubertální dcera a tatínek, to je u nás také dost velký problém. Přesně jak píše svetluszka, manžel si dělá z holky taky jenom legraci, jenže ta se rozčiluje, nebo brečí.. Případně se vztekne a řekne mu nějakou hrubost. Manžel se pak urazí a ječí na sebe oba. Bohužel nechce slyšet nic o tom, že to sám vyprovokoval a jako dospělý by měl svoje emoce zvládat lépe než puberťačka. Někdy mám pocit, že jsou puberťáci oba.
Jo jednu puberťačku mám právě doma, nejlepší je nic moc neřešit, ani slovník, ani názory, ani chování. Ono to časem přejde.
ano, to otec a dospívající dcera mi u nás dělá starosti....
.....manžel s holkou mluví jen ve srandě a ze všeho si dělá akorát legraci.....někdy bych ho za to 
Ještě že si z toho nic moc nedělá a docela mu to už i vrací....