V dětském pokoji u rodičů jsem měla odjakživa podpostelový ráj. Milovala jsem všemožné krabice, v nich různé serepetičky a nastřádané sbírky. No a tak jsem měla pod postelí několik krabic - v jedné pohledy, ve druhé ubrousky, ve třetí kalendáříky, v dalších pletení, vyšívání, dopisy a „krávovinky“ co se momentálně na nic nehodily, ale co kdyby jednou.

Myslela jsem si, že kromě krabic se už dolů nic nevejde, jenže náš kocour mne přesvědčil, že určitě ano. Sám si tam totiž lehal až úplně do rohu a nevím, kudy se tam proplížil. Je fakt, že jsem ho kolikrát hledala a musela se podívat několikrát, protože mi připadalo, že tam není a on tam chrupkal.

Můj pokoj v přízemí  navštěvoval Macek hlavně hodně přes léto, protože to zůstávalo okno celý den otevřené a on si samozřejmě uměl skočit dovnitř.   Jednou jsem se vracela od televize z patra dolů a když jsem si tak zasněně dosedla na postel, upoutalo mě peří na zemi. Nešlo vůbec o bílá pírka z peřin, ale o ptačí exempláře. Jedno by mne asi nijak zvláštně netrklo a nechala bych ho tam až do hodiny L (likvidovací), jenže jich tam leželo asi šest a to mi připadalo divné.

Kocour spal na křesle. Sotva jsem se ale odvážila poodhalit přehoz přes postel a prozkoumat prostor, vyskočil, začal se o mne otírat a krásně vrněl. Hned na první pokus jsem zasáhla do černého, tedy spíše do šedo-hnědého. Krabice od bot s ubrousky měla odšoupnuté víko a on si tam ležel mrtvý pták! Štítila jsem se mrtvolky a začala brečet, že mám zničenou část sbírky.

„Odnes si to!“ křikla jsem na Macka, ale ten si očuchal svůj úlovek, který ho už přestal bavit  a mhouřil na mě oči. Asi čekal pochvalu, ale s tou se mohl rozloučit. Nechtěla jsem vyhodit celou sbírku ubrousků i s krabicí, musela jsem ho tedy vyndat a obětovat pouze část. Chvíli jsem se přemlouvala: „No tak, je to jen pták! Hezký, roztomilý ptáček, akorát mrtvej!“ Začala jsem si dohadem počítat kolik ubrouskových kusů  použiju na zabalení mrtvolky. Nakonec jsem se ale rozeřvala, že mám po sbírání a odnesla celou krabici do popelnice.

Tím skončilo moje střádání ubrousků, ale vůbec ne, kočičí návštěvy pod postelí!  

Margaretka

Děkujeme za pěkný příspěvek :). Vzhledem k těm dnešním fotečkám jsem se trochu děsila, o čem bude :))).

Eleonor musela na chvíli utéct spáchat jakousi reportáž a já nemám v zásobě fotky polonahých chlapů, takže tentokrát v zastoupení a bez chlapa... (a jinak zdravím, ženy-in :) ).

redakce@zena-in.cz

Reklama