Nejen o Vánocích, ale po celou zimu lze malým opeřencům z přírody ulehčit život. Právě okolo svátků bývá ta správná doba k počátku přikrmování. A jak na to?

Krmítka by měla být chráněna před nepřízní počasí, hlavně před vlhkostí a deštěm. Měla by být zastřešená anebo umístěna tak, aby do nich nepršelo. Prostřená hostina by se totiž zkazila nebo by ji odfoukl vítr.

V krmítku též musíme pravidelně uklízet trus a staré zbytky, jen tak zabráníme možné infekci a plísním.

 

Také pozor na kočky, takže krmítko nedávejte na místa, kudy chodí kočky, nebo kam mohou lehce skočit.

Obecně též platí, že je lepší udělat několik menších krmítek než jedno velké. Menší se lépe udržují v čistotě. A navíc odpadají šarvátky o místo. Pěkně bojovat umí sýkorky i vrabci a největším „soukromníkem“ je patrně červenka. Kde zasedne místo u stolu, tam se jiní ptáčci neodvažují.

 

Na místa blízko lidským obydlím sice někteří opeřenci létají, ale jen ti odvážnější.

Ti plašší se bojí, a tak pokud chcete něco udělat i pro ně, zajděte do lesa či dál od domu a tam jim také prostřete…

 

Co všechno patří do krmítka?

V první řadě v krmítku nesmí být potraviny zkažené, plesnivé či nahnilé. Nepatří tam ani drobky z pečiva  (ptáčkům nedělá dobře sůl ani droždí v nich obsažené), slané tyčinky, těstoviny, salámy nebo přepálený či žluklý tuk. Též se vyhněte zkrmování margarínů. To vše může zapříčinit i úhyn malých opeřenců.

 

A co tedy na prostřený stůl?

Hovězí či skopový rozpuštěný lůj a v něm olejnaté plody a semínka –slunečnice, řepka, jádra lískových, vlašských nebo burských oříšků.

Z této směsi lze vytvořit kuličky, které můžeme v síťce zavěsit na strom na větev.

 

Do klasického krmítka lze dát nejrůznější sypaná semena – slunečnice, sezamové semínko, lněné semínko, mák, řepka a také drcené ořechy. Dále i zrní nebo tzv. zadinu, což jsou semena plevelů po vymlácení obilí. Tím potěšíte sýkorky a drobné semenožravé ptáky.

Také lze tvaroh, ovesné vločky nebo strouhanou zeleninu či ovoce. Nebo jen půlku jablíčka na vyklování. To potěší větší ptáky, například kosy. A samozřejmě vrány a havrany.

 

Četla jsem též názor německých ornitologů, že ptáčkové se nesmí krmit, neb tím přes zimu ztratí schopnost hledat hmyz a v jarním období pak nejsou schopni uživit svá mláďata.

Je na každém, nakolik se s tímto názorem ztotožní, ale já si myslím, že citlivým přikrmováním správnými krmivy v krutých mrazech nemůžeme nic zkazit.

 

Zkraje zimy ptáčky krmíme jen v malých dávkách, v tuto dobu ještě dolikvidují hodně hmyzu a též jsou dostupné ještě podzimní bobule. Dávky zvyšujeme až při mrazech a souvislé sněhové pokrývce, tehdy už je pro ně těžké shánět potravu.

A s přicházejícím jarem opět od krmení upouštíme.

 

 

A na závěr dva tipy na výrobu „rychlých krmítek za babku“

 

Lojové koule – nemusíte mít zrovna lojové pláty z berana, stačí nesolené sádlo, které smícháme s mákem, slunečnicí, seznamem, a tuto kouli obalíme do síťovaného obalu od citronů či pomerančů a zavěsíme na strom.

 

Krmítko z kokosu

Jednoduché krmítko můžeme na svátky vyrobit z kokosu. Seřízneme ho spíše výš, vydlabeme a vyřežeme otvor pro vlet. Pak opět přiklopíme. 

Reklama