Těhotenství je provázeno nejen somatickými, ale i psychickými změnami, a to i u žen s plánovaným, případně vytouženým otěhotněním, žijících v harmonických partnerských a rodinných vztazích bez problémů zdravotních, finančních, bytových či v zaměstnání.

Projeví se především v emocionalitě – citové reaktivitě. Intenzita projevů změněné emocionality je závislá na osobnostních kvalitách těhotné a nepochybně i na jejím okolí. I přes pozitivní postoj k těhotenství je téměř normální, že se dostaví i protikladné pocity.

Těhotnou poděsí vyhlídka na potomka, přepadnou ji obavy z nových povinností a zodpovědnosti. Období, kdy se žena stává matkou, je zároveň obdobím přehodnocování dosavadních hodnot – hodnotové orientace, obdobím změn, starostí a obav. Těhotná má strach z porodu, zda se dokáže vyrovnat s bolestmi a jinými nepříjemnostmi, zda nebude při porodu naříkat a křičet, zda se dokáže vyprázdnit, zda se bude ovládat, nebude-li nutná epiziotomie, císařský řez či jiná porodnická operace.

Tyto obavy jsou zbytečné! Personál porodnických sálů a lékaři plně chápou zvláštní situaci a rozpoložení rodící ženy, jsou k nim ohleduplní a šetrní. Porod většinou probíhá bez komplikací, bez ohledu na to, jak se rodička chová!
Nutno připomenout, že starost, jak bude vypadat před zdravotníky na porodním sále, může vypustit z hlavy, oni již vše možné zažili!

Jiný důvod obav je z toho, zda se dítě narodí živé a zdravé, bez vývojových poruch.
I zde jsou obavy obvykle zbytečné, současný způsob prenatální péče (vyšetřování ultrazvukem, genetická vyšetření, vyšetřování alfa-fetoproteinu) by hrubé vývojové vady včas odhalil a ve vyhraněných případech by mohlo být doporučeno ukončení těhotenství z genetických důvodů.

Těhotná může mít obavy o svou roli matky, zda se naučí o novorozence a kojence řádně pečovat, aby mu neublížila. Tento druh obav je možno pokládat za zcela běžný a pochopitelný. Cestou k rozptýlení takovýchto obav je získání praktických zkušeností a návyků v péči o kojence. Je možné obeznámit se s ní, pohlídá-li těhotná děťátko přítelkyni, nechá si předvést přebalování a kojení. V tomto ohledu je třeba získat sebedůvěru. Ostatně personál neonatologických oddělení ochotně takové úkony předvede a nedělku před propuštěním do detailů problematiky kvalifikovaně zasvětí.

Medicínské problémy a dotazy zodpoví dětský lékař při propuštění. I za normálních okolností trvá určitý čas, než si žena zvykne na změny ve svém vzezření (např. při změně barvy vlasů, při hubnutí nebo přibývání hmotnosti).

Těhotenství však neposkytne ženě příliš času, aby si zvykla na somatické změny provázející gestaci. Mohou se dostavit obavy, zda nepřibývá příliš na hmotnosti, zda nezůstane otylá, a co je pochopitelné, zda bude po těhotenství přitažlivá!
Těhotná by naopak měla být hrdá, že nosí tyto změny své postavy dosvědčující její plodnost a plní hlavní biologické poslání ženy.

Změny emocionality se projevují kolísáním nálad od euforie po deprese. Není neobvyklé, že těhotná začne být hyperkritická a podrážděná, že její reakce na celkem bezvýznamné události jsou přehnané, že si přestává věřit, že čas od času “zpanikaří”, je frustrovaná, ve stavu beznaděje, a že se dokonce dostavují údobí deprese a pláče. Pokud se tak stává na pracovišti zaměstnané těhotné, dostavují se potom fáze lítosti a studu za toto chování.  

    
TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD