Za prvé, je to děsný elegán a za druhé, je to velký pracant. Jelikož přítel je spoluvlastníkem firmy, může si dovolit brát našeho psíka sebou do firmy. Celý den hlídá chod firmy, aby nedošlo k nějakému maléru. Vždy je ve střehu. Je to velice náročná práce. A tak náš Fido každé ráno vyfasuje elegantní obojek s kapsičkou, ve které má na papírku telefonní číslo pro případ, že by se ztratil a batůžek s granulemi, aby měl celý den co jíst a neumřel hlady…
Jedno jarní ráno se opět oba vypravili do práce. Počasí nebylo zrovna nejlepší. Od časných ranních hodin pršelo a bylo nevlídno, že byste ani psa nevyhnali… Fido venku označkoval jeden strom a jeden patník, zbytek si nechal na lepší počasí a pelášil do auta, kterým každé ráno jezdil. Spokojeně se uvelebil vedle řidiče a ještě dospával, jelikož se v noci moc nevyspal. Neustále ho rušily nějaké zvuky z venku. Co se mu honilo hlavou nikdo nevěděl…
Konečně byli na místě. Fido, aniž by čekal na cvaknutí vodítka, vylítl z auta a hnal se k nejbližšímu stromu. Chvíli u něho stál a dělal, že něco očichává. Najednou něco nasál. Asi vůni nějaké hezké fenky. Než přítel obešel auto, aby zkontroloval, zda je vše zamčené a v pořádku, byl Fido najednou tentam. Prostě a jasně, dal přednost vůni před prací.
Do práce se mu prostě tentokrát vůbec nechtělo. A tak se vydal na procházku. Co na tom, že pršelo. Táhla ho neobyčejná vůně…
Mezitím už přítel zjistil, že milý Fido zmizel, a tak ho začal hledat. Prolezl všechny okolní ulice, místní park, ale Fida nikde neviděl. V ruce třímal pouze prázdné vodítko bez psa.
Co nyní dělat? Dělat se nedalo vůbec nic. Přítel šel normálně do práce a jen se modlil, aby se Fido co nejdříve objevil a aby se mu hlavně něco nestalo.
Hodiny utíkaly. Fido byl pryč hodinu, dvě, tři… Nic.
Bylo krátce po poledni, když v tom zazvonil mobil.
„Dobrý den, mám pro Vás dobrou zprávu. Našla jsem Vašeho psa.“ zněl ženský hlas z druhého konce aparátu.
„Opravdu?“ přítel byl štěstím bez sebe. Ale potom se zarazil. Uvědomil si, že ta paní řekla pouze, že ho našla. Hlavou se mu honily všelijaké myšlenky. Co když se mu něco stalo, co když ho našla….Ne, takové myšlenky ihned pustil z hlavy. Co ho to vůbec napadalo? Všechno je v naprostém pořádku.
„Přijeďte si pro něj, mám ho u sebe.“ Paní mu nadiktovala adresu. Podle mapy to byl pěkný kus. Fido tedy musel uběhnout nejmíň 5 km.
Přítel okamžitě nasedl do auta a vydal se do ulice, kterou mu ta žena v telefonu nadiktovala. Už aby tam byl, aby ho měl u sebe. Říkal si, jak mu dá za vyučenou, jak ho pořádně potrestá.
Přijel do vilové čtvrti. Autem to bylo asi 10 min, pěšky nejmíň 30 min. Fido si prostě udělal procházku, aniž by něco řekl…
Zazvonil na uvedené adrese. Otevřela mu starší paní a za ní vyběhl Fido, jakoby se nechumelilo. Hnal se do auta, na své místo. Přítelovi se ulevilo, když ho viděl v dobré náladě. „Dobrý den, volala jste mi. Jsem majitel tohoto psa.“
„Ano, ano. Představte si, že jsem ho našla tady v naší ulici. Byl celý promrzlý a promáčený od deště. Bylo mi na první pohled jasné, že se asi ztratil. Když jsem ho viděla s obojkem, tak jsem si říkala, že to asi nebude nějaký potulný psík. Podívala jsem se do kapsičky na obojku a našla Vaše číslo. To jste měl vidět, jak se naparoval s tím obojkem.“
„Hm, on se rád předvádí. Děkuji, že jste se ho ujala. Jsem Vám moc vděčný.“
Ačkoli chtěl přítel Fidovi vynadat za to, co udělal, zželelo se mu ho, když viděl jak na něho zírá těma svýma psíma očima. Tak ho místo toho pořádně podrbal za ušima. Ono by stejně nemělo cenu mu něco vyčítat, stejně by nevěděl za co…
Stalo se to asi před 3 roky a možná si z toho vzal opravdu ponaučení, jelikož se nic trakového již neopakovalo, zatím...
Tak to byla jen taková zmínka pro majitele psích kluků, že není radno, nechávat psíka bez vodítka v jarním období. Nikdy nevíte co vašeho psíka napadne, jako toho našeho…
Pro nás to bylo aspoň ponaučení, že vždy jen na vodítku :-)
Ale občas ho přeci jen pustíme, ovšem, mimo jarního období, aby se také proběhl a něco z toho života měl :-)
Psí výlet po městě
Co se může stát, když vašeho čtyřnohého miláčka popadne chuť po volnosti a dobrodružství, se dočtete dále…
Doporučujeme
Komerční tipy
-
Načerpejte energii, doplňte vitamíny! Jak nejlépe překonat jarní únavu? Sychravé zimní počasí, stmívání a málo slunečního svitu, nám na optimistické náladě rozhodně nepřidalo. Nyní se dny prodlužují, slunečních paprsků je více a hned se na svět díváme optimističtěji, i přesto jsme ale v těchto měsících bez energie.
-
Zimním obdobím to nekončí. Vitamin C vám pomůže užít si dovolenou naplno S odcházející zimou bude pomalu ubývat nepříjemných viróz a chřipek. To ale neznamená, že bychom měli polevit v zásobování našeho těla vitaminem C. Potřebuje jej celoročně a takové doplňování vitaminu C vám může třeba i zachránit dovolenou.
-
Testujeme v redakci absorpční sáčky Ceresit stop vlhkosti do auta Vlhkost, se kterou bojujete, vás nemusí trápit jen v domácnosti nebo z uzavřených prostorách jako je šatník nebo botník, ale také v autě. Zvlášť v zimě.
-
Thonetky od Truhláře aneb #sedimestylove Pro svou vysněnou židli se vydávám na pražskou Palmovku. Čeká na mě uprostřed klidného vnitrobloku v dílně Sedíme stylově. V místě, kde vrací do života sedací nábytek z ohýbaného dřeva a oprašují slávu nadčasových „Thonetek“.
-
Novinka na trhu: Bylinné kapsle MALTOFERROCHIN Anemie neboli chudokrevnost je chorobný stav charakterizovaný snížením hodnot krevního barviva hemoglobinu pod fyziologickou mez pro daný věk a pohlaví a snížením celkového obejmu červených krvinek (erytrocytární masy), tzv. hematokritu. Netrpíte jí také?
-
Podpořte mládí své pleti, jaké produkty vám rádi doporučíme? Stárnutí pleti sice nezastavíme, můžeme ale pleti dodat velmi kvalitní účinné látky, které mohou napomoci proces stárnutí zpomalit a prodloužit tak mládí své pleti. Odborníci potvrzují, že pravidelná a dostatečná péče o pokožku se vyplatí. Máme pro vás několik tipů na zajímavé produkty, které jsou pro vás inspirací.
-
Co všechno můžete v italském Livignu zažít a vyzkoušet kromě sjezdovek a běžeckých tratí? Chystáte se na lyže? Pak vyražte do bezkonkurenčního italského Livigna. Minulý týden jsme toto jedinečné městečko navštívili a strávili tady pět dní. Livigno najdete na severu Itálie u švýcarských hranic a je nejslunnějším lyžařským areálem v Alpách.
-
Připravte dětem nezapomenutelné jarní prázdniny. Ve španělské Andalusii! Zatímco v Česku převažuje nevlídné počasí, na jihu Španělska jsou teď ideální podmínky pro rodinný road trip. Andalusie – kraj, kde slunce svítí 300 dnů v roce, nenabízí jen nekonečné písečné pláže, smaragdové moře nebo vrcholky pohoří Sierra Nevada. Najdete zde také spoustu atrakcí, které ocení zejména ti nejmenší z nás!
-
Mauricius, sem se budete vracet „Žijte ve slunečním svitu, koupejte se v moři a dýchejte vzduch vonící volností,“ radí americký filozof Ralph Waldo Emerson těm, kteří ubití životem klesají na duchu. Indický oceán a jeho ostrovy jsou pro takový záměr prostředím jako stvořeným.
-
Lepší imunita, menší únava? Zkoušely jsme v redakci BioGaia® Protectis® s vitaminem D Mít v těchto dnech, kdy viry a bakterie útočí ze všech stran, silnou imunitu se rozhodně vyplatí. Proto jsme se moc rády pustily do testování doplňků stravy BioGaia® Protectis® s vitaminem D, který obsahuje probiotika, která ovlivňují náš střevní mikrobiom.
Nový komentář
Komentáře
Máme psa sibiřského hasky. Párkrát nám utekl a vždycky šel do města do baru. Má moc rád lidi, tak ho to tam asi zlákalo. Dvakrát skončil v útulku, ještě když barmanka nevěděla, komu patří. My děti už po hospodách nechodíme, tak si to vybírá zas náš pes.
Landriel: A to si piš, že bych ty pytlíky taky uvítala. Protože tam, kam chodíme je koncentrace košů minimální a táhnout to v igeliťáku celou cestu až k domu (kde teda jeden milostivě je), to snad znechutím pohledem i smradem víc lidí, než kdybych to tam nechala v klidu přírodě.
ivana: Naštval se a šel domů?
Ťapina: Teda, tak to je fakt pěkný binec.
Shrábnou peníze do vlastní kapsy, místo aby za ně udělali něco pro pejskaře, třeba aspoň ty pytlíky a lopatky.
Tohle se k článku až tak nevstahuje, ale částečně ano. Mám pejska z útulku, který se taky hlavně ze začátku rozhodl, že ta cesta, kterou jsem vybrala já, je úplně nemožná, a zmizel si jinam. Obvykle se za pár minut objevil sám a pro případ, že by se zaběhl dál, měl známku s číslem od městského úřadu. Teda to jsem si myslela, že ji má pro tenhle případ. Jednou se zase takhle ztratil a zatímco jsem ho hledala, zazvonil telefon a nějaký pán mi říká, přesně jako v článku, že našel mého psa. Zavolal si na úřad kvůli známce a řekli mu moje číslo. Popis pejska taky celkem odpovídal - hnědočerný kříženec, až na dvě věci - na noze má nějakou starší ránu a našel se na druhém konci města. Zarazila jsem se, protože můj pes žádnou ránu neměl a tak daleko by se rozhodně nemohl dostat. Zatímco jsem s tím pánem telefonovala, vyřítil se z křoví můj nezbeda. Zkontrolovali jsme s tím pánem vzájemně čísla známek a byla stejná včetně městské části! Napadá mě jediné vysvětlení - úředníci si nechávají zaplatit dvakrát, zapíšou jednoho psa a půlku peněz mají pro sebe
Ten druhý pejsek zřejmě skončil v útulku, protože takhle se majitel těžko najde. A ten můj už konečně dospěl, dostal rozum a na samostatné výpravy už nechodí.