Čtenářka Míša nám poslala mailem Psí modlitbu... Upřímně, tento mail nás tady v redakci dostal a my holky jsme tu i zaslzely.
Míše děkujeme a zasíláme knihu.
Psí modlitba
*Můj život trvá 10-15 roků. Každé odloučení od tebe mi působí smutek. Pamatuj - Ty sis mě pořídil!
*Dej mi čas, abych pochopil, co ode mě chceš.
*Důvěřuj mi, nikdy tě nezklamu.
*Nehněvej se na mě dlouho a za trest mě nezavírej. Ty máš své přátelé a zábavu, já mám jen Tebe.
*Povídej si se mnou. I když tvým slovům úplně nerozumím, stačí mi, když slyším tvůj hlas.
*Uvědom si, že když mě biješ, mohl bych tě hravě kousnout, ale já to neudělám.
*Jestli jsem někdy při práci špatný, dělám chyby, nebo jsem líný, uvaž-třeba mi není dobře nebo jsem unavený.
*Starej se o mě, jsem-li starý, i Ty jednou zestárneš.
*Buď v mých těžkých chvílích vždycky se mnou. S tebou je pro mě všechno lehčí.
*Až se můj čas naplní, nenech mě trpět. V případě nutnosti skončí mé trápení včas, jen Tě prosím, zůstaň i v téhle chvíli se mnou.
Nový komentář
Komentáře
Viděla jsem psa brečet bolestí..je to hrozné...
já sirael: Plně souhlasém. Také mám toho nejkrásnějšího
tykev: naše pudliny se snáší úplně skvěle, ta starší tu mladší měsíc totálně ignorovala a vrhala na nás pohledy typu:"tak tohle bych od vás nečekala, přinést mi domu něco takovýho!!!" ale pak se to zlomilo a nedaj bez sebe ani ránu.
a hlavně když nějaká bejkárna nenapane jednu, tak zaručeně napadne tu druhou. 
většina procházek vypadá tak, že naše mimi (tu mladší) vytahujeme z křoví kam vlítla, když aportovla šišku a ta starší chodí většinu procházky na vodítku, protože nejdéle po 10 minutách v lese nám honí srnky.
tykev: toho mají vedle v baráku,ale je to fenka a naše Denča se zásadně se ženskýma nekamarádí
když se na schodišti potkáme se sousedama ,kteří mají pudlici tak nikdy nevíme která vystartuje první 
no jo dvě ženské to je jak v životě 
tykev: zlatý anglický kokršpaněl- fenka .ted mě hypntizuje ,abych jí dala kousek své večeře je to takový náš nenažera měli jsme jí říkat Alf ten taky zežral na co přišel
kotorita: jsme u bodu 8
před 4 rokama nám před domem srazilo auto naši fenku pudla. Hrozné bylo to že se to stalo mladšímu synovi kterému bylo tenkrát 11 let a byl s ní venku. Když jsem došla s práce tak byl syn v šoku a mrtvý pes v krabici(sousedka s nima zašla na veterinu,ale už se nedalo nic dělat tak mu pejska dali do krabice a poslali ho domů no děs
).dva dni jsme všichni brečeli a protože nejlepší lék je podle mého rychle si pořídit mazlíčka tak třetí den bylo doma malé klubíčko které je s náma dodnes 
kotorita: č.29 - to je ještě lepší
My jsme museli nechat utratit fenku kokra-měla rakovinu,dodnes to bolí
ja ma nejradsi Bóbika
Pepenkaa: musely jsme nechat utratit oba naše první pejsky - jedna sežrala jed na krysy (jestli znáte jezevčíky, tak víte, že není šance je uhlídat, aby venku nesežraly kde co) a druhá měla leukémii.vždycky jsme si říkali, že už si novýho pejska nepořídíme, protoře už bysme to znova nezvládli o něj přijít, ale vydrželo nám to tak rok a půl dva a pořídili jsme si novýho.teď mám dvě pudlice a jsou úžasný.
sice pěkný ďáblíci, ale stojí to za to
Rikina: Bohužel
Jistě, je to dojemný - ale proboha, opravdu chce redakce zveřejňovat všechno, co už 100 let a jednu zimu koluje po internetu, a doputuje do redakčního mailu ? To už nemáte o čem psát ???
evusche: Omlouvám se za chybičky, ale jak jsem bulela
, tak jsem na to neviděla.
evusche: Znám to je to šílené.
Náš hafík byl už 4x pod narkózou. Jednou ho doktorka předáfkovala, takže místo,aby nám spal 4 hodiny nám spal 24 hodin. Bylo to hrozný. Pořád mu sice bilo srdíčko,ale mi ho nemohli vůbec vzbudit. A teď naposledy, když mu píchli narkózu, tak nechtěl usnout a zůstal v křeči a s otevřenými oči,pak když mu čistili zubní kámen, tak se celý škubal, kňučel ze spánku kňučel a dostal malý záchvat. Bylo to něco hrozného. Brečela jsem tak, že mě doktoři pustili na sál a já ho tam hladila a mluvila na něho pak až se uklidnil a oni mohli pokračovat.
Haňulinka: když ono je to takový smutný....když ho poprvé chytla artroza, tak naříkal a ležel, smutné oči, koukal na mě, slzy mu tekly a jako by říkal, nenech mě v té bolesti, buď tu se mnou. Pořád se ke mě tulil...fůůůůj, už zase brečím
nám umřeli 2 pejsci, vždycky to obrečela celá rodina. a vždycky nám chvíli trvalo než jsme si pořídilo nové štěňátko. ale je to opravdu ten nejlepší lék na smutek. teď máme 2 psí slečny (2,5 a 1 rok)tak zatím nemusíme myslet na to co bude potom....
evusche: hermína: Člověk nesmí moc na takové věci myslet. Náše mu bude letos 10 let a furt je jak "utržený ze řetězu" a chová se jako štěně. Až to přijde tak si říci, že jsme jim dopřáli hezký život
Je to krásné, bulím tu jako malá
,já mám doma 2 mazlíky a tomu staršímu bude letos 15,ale je ještě v pohodě,úplně se hrozím až to tak nebude.
A taky pořád musím myslet na to, že je to sice mladý pes. V únoru mu bude sedm let, ale má artrozu a tak nevím, jak dlouho tu s námi bude.
Jak řekl veterinář, už to bude jen horší a horší. Zatím netrpí, protože dostává léky proti bolesti, ale otázkou zůstává, kdy mu ty kosti zřídnou natolik, že už nebude moct chodit. fůůůj, hnusná představá