Lidem chybí zdravý selský rozum

5bbc6e9076322obrazek.pngMnohdy jsou mazlíčci více rozmazlováni než vlastní děti. Právě kvůli tomu se majitelé dopouští velkých chyb. Jedná se především o to, že nejsou ve výchově důslední, neumějí dodržovat své názory. Pro příklad uvedu obyčejné venčení na vodítku. To se často neobejde bez tahání pejska, což samotného majitele rozčiluje. Proč tomu ale tak je? Opět se jedná o nedůslednost. Chvilku nechávají pejska očichávat, chvilku lehce popotahovat, ale jakmile zabere moc, hned je to špatně. Jsou zde jen dvě správné možnosti, buď pes půjde u nohy, nebude mít volnost, nebo naopak. Nic mezi tím. To samé je se skákáním na gauč nebo na nohy. Když jsem sama doma, tak mi to nevadí, ale jakmile mám návštěvu, už je to pro mě problém. Zkrátka, je důležité mít jednotný názor, alespoň, co se týče výchovy zvířat.

Jednou pejska odměníme, pak už ne

Jedná se o velmi častý jev, především u dospělých pejsků, starších 12 měsíců. Myslíme si, že pejsek povely ovládá, takže není potřeba jej odměňovat. Chyba. Psa je důležité neustále cvičit. Je to pořád zvíře, které je potřeba neustále vychovávat, trénovat a zároveň odměňovat.

Nedostatek trpělivosti

Lidé si stěžují, že už vyzkoušeli vše, ale pes ne a ne přestat například štěkat. Já osobně jsem ještě nezažila psa, který by se tento nešvar neodnaučil. Záleží však na dvou aspektech, jak jej to odnaučit. Jedná se o trpělivost majitele a používání správné metodiky. Aby pejsek vydržel doma sám, je opravdu důležité mu dát čas. To znamená i čas pro daný způsob vybrané metodiky. Na to ale majitelé neslyší. Je to hlavně uspěchanou dobou, dnes nemá nikdo na nic čas, a my chceme výsledky hned, nejlépe na počkání. Když tedy něco nefunguje, okamžitě přecházíme na jiný způsob. Tak by to být nemělo. Tím pejska zbytečně mateme a nemá čas si zvyknout.
5bbc871e5b42cobrazek.png

Vyhledávání rad na internetu

Co pes, to jiná povaha, je to stejné jako u lidí. To, že u nějakého plemene zabírá více jedna věc, neznamená, že to bude fungovat i na naše zvíře. Navíc i problémy pejsků jsou jiné. Ač se s některými ztotožňuji, neznamená to, že jsou opravdu stejné. Vždy je lepší poradit se osobně s odborníkem. Z toho důvodu i já lidem neradím po internetu. Nemůžu adekvátně daný nešvar vyhodnotit, mohla bych pejskův problém ještě zhoršit.

  • Uvedu na příkladu. Měla jsem klientku, která mě žádala o radu po internetu. Její pejsek nevydržel být doma sám. Málem jsem se nechala přemluvit. Chtěla jsem paní poradit, aby pejska naučila na klec. Nakonec jsem si to rozmyslela a pozvala majitelku pejska na svou lekci. Vyplatilo se to. Při osobním kontaktu jsem si všimla, že pes trpí něco jako klaustrofobií, což jsem viděla prvně. Když byla klec otevřená, pejsek byl v pohodě. Jakmile se zavřela dvířka, najednou začal slintat, vytřeštil oči a tikal pohledem všude možně. Byla jsem tedy ráda, že jsem pejska mohla vidět osobně, potvrdila jsem si svou teorii.

Starého psa novým kouskům nenaučíš

Dnešní doba přeje adopcím, ale stále se najdou tací, co se bojí pořídit si odrostlého psa. Není to tak, že by se starší zvíře nic nenaučilo. Záleží hodně na genetice daného pejska. Stejně jako u nás lidí, každý je v jádru jiný. V zásadě stačí se k pejskovi chovat přirozeně, mít pevná pravidla a nebrat jeho minulost jako polehčující okolnost. To se velmi často děje. I když se pes velmi bojí, je potřeba jej nelitovat a mít pevně stanovená pravidla, ze kterých nebudeme polevovat. Já, když jsem toužila po pejskovi, tak mi rodiče mé přání chtěli splnit, ale jasně řekli, že pořídíme staršího pejska, na kterém se budu učit. Za to jsem byla ráda. Měla jsem totiž už z části vychované zvíře, se kterým se mi snáze a lépe pracovalo a učilo. Osobně tedy doporučuji si vzít staršího psa, zvláště nezkušeným pejskařům.
5bbc85b5f110fobrazek.png

Venčení psa bez vodítka

Rozhodně nedoporučuji venčit pouze bez vodítka, i když je pes poslušný. Svého psa, který je podle mého názoru velmi dobře vycvičený, také celou procházku na volno nevenčím. Já jsem pro, aby majitelé své pejsky venčili na fáze, to znamená, chvilku na vodítku, chvilku volnost. Má to své výhody. Když je pejsek na vodítku, upevňujeme si s ním pouto. Rozhodně bychom ale neměli venčit pouze a jen na vodítku. To pak může být zvíře frustrované či agresivnější na lidi či pejsky. Fáze volna je opravdu potřeba.

Pes vs. dítě

Často mi volají maminky s tím, že pejsek vystartoval po jejich ratolesti či na ně vrčí. Nejedná se pouze o „bojová“ plemena. Ty jsou naopak velmi oddaná své rodině, nechají na sobě takzvaně dříví štípat. Není to opravdu o rase, je to tím, že pejsek nemá svůj prostor. S dobrým úmyslem necháme zvíře volně pohybovat se po bytě, nabere tedy dojmu, že to vše je jeho, když pak chce spát, například na gauči, dítko k němu leze a on nemá vytouženou pohodu. Většina lidí si pomyslí, kdyby si chtěl odpočinout v klidu, najde si takové místo. Tak to ale není. Pejsci jsou myšlenkově na úrovni cca tříletého dítěte. A to si také si samo od sebe nejde lehnout do pokojíčku. To pak pes může jevit agresivnější chování, protože mu páníček neurčil místo na odpočinek, který je pro něj důležitý. Pes má ideálně naspat 18 hodin denně. Moje rada zní, vymezit pejskovi prostor na spaní. Třeba ho zavřít na chodbu, kde ho nic nebude rušit.
5bbc864bb7eb3obrazek.png

Více najdete na www.psikouc.cz.

Nenechte si ujít:

Reklama