ches.jpg
Foto: Shutterstock

Žvýkání prý uklidňuje, odbourává stres a pomáhá s koncentrací. Navozuje libé pocity, dělá dobře trávicímu traktu i zubům. Osvěžuje dech, a dokonce umravňuje chuť na sladké. Možná i proto patří žvýkačka k velmi oblíbeným „pochoutkám“. A to i přesto, že pochoutkou ve své podstatě vůbec není. Nekonzumuje se a obvykle neobsahuje cukr. Sladkou chuť mají nejčastěji na svědomí umělá sladidla, doplněná o aromata, barviva, konzervanty, antioxidanty a řadu dalších chemických látek. Současná podoba žvýkačky se nicméně značně liší od té z průkopnických dob.

Březová kůra, pryskyřice a smrková míza

Žvýkali už lidé v pravěku. Jejich žvýkačkami ovšem bývaly různé druhy pryskyřice, případně březová kůra. Ta navíc – díky antiseptickým účinkům – platila za přírodní lék na bolavé dásně a zuby. Ve starém Řecku pak byla nejoblíbenější pryskyřice z nízkého stromu s půvabným českým názvem řečík lentišek. U Mayů a Aztéků patřil mezi favority přírodní elastomer (látka s vysokou pružností) chicle, který získávali ze speciálního druhu tropického stromu vařením latexu, který vytékal z naříznuté kůry. Severoameričtí indiáni zase preferovali zatuhlou smrkovou mízu. Právě ta následně inspirovala bílé osadníky, kteří ji lehce vylepšili přidáním včelího vosku.

615ae8ed1f7a8sasa.jpg
Foto: Pryskyřice z řečíku lentišek
Shutterstock

První továrna, parafín a vanilka

Ve žvýkání spatřoval vysoký potenciál i americký podnikatel John Curtis, který se společně s bratrem pustil v roce 1848 do výroby žvýkaček právě ze smrkové mízy. Dnes byste jim sotva přišli na chuť, nicméně žvýkačky se tehdy postupně ujaly. Obchody šly dobře a Curtis si na jejich výrobu založil malou továrnu. Ke smrkovým přibyly ještě parafínové, obohacené o vanilku. Ty se nakonec staly oblíbenějšími díky lepší konzistenci a jemnější chuti.

Omyl s pneumatikami

Mezi další důležitá jména žvýkačkové historie patří Thomas Adams, americký vědec a vynálezce. Právě on je nejčastěji považován za zakladatele moderního „žvýkačkového“ průmyslu. Jak to častokrát u některých vynálezů bývá, omylem při docela jiném pokusu vytvořil Adams formu modernější žvýkačky. Vědec se tehdy pokoušel aplikovat přírodní elastomer chicle do gumového materiálu určeného pro pneumatiky. To se sice nezdařilo, ale vedlejším produktem, který se nakonec transformoval do hlavního, byla právě žvýkací guma s názvem New York Chewing Gum. V roce 1870 pak Adams vyrobil první ochucenou žvýkačku s příchutí lékořice s názvem Black Jack a o rok později si nechal patentovat první stroj na výrobu žvýkaček. Od roku 1888 se Adamsovy žvýkací gumy začaly prodávat také v automatech a objevila se i další příchuť: Tutti Frutti.

615ae9ead84a9blobid0.jpg
Foto: Adamsova žvýkačka Tutti Frutti
Science History Institute, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Rozkvět žvýkačkového průmyslu

Netrvalo dlouho a na žvýkačkové scéně se objevila další osobnost. Americký obchodník William Mills Wrigley Jr. dokázal odhadnout potenciál této části průmyslu a zpočátku, aby nalákal zákazníky, balil pokaždé dva balíčky žvýkaček zdarma ke svým práškům do pečiva. O pár měsíců později pak přišel na trh se dvěma novými příchutěmi: Juicy Fruit a Wrigley’s Spearmint, které se prodávají dodnes. Počátkem 20. století se nabídka žvýkaček rozšířila ještě o ikonickou bubble gum, žvýkačku uzpůsobenou k tvorbě bublin. Vyvinul ji americký obchodník Frank H. Fleer. Známé balení plátkových žvýkaček samostatně po pěti kusech se stalo populární ve 40. letech 20. století a o několik let později se cukr nahradil umělými sladidly. Žvýkačky jsou dnes samozřejmou součástí americké i evropské kultury a považujeme je za naprostou samozřejmost.

615aec17b5af8obrazek.pngFoto: Žvýkačky Wrigley
Wrigleys, Public domain, via Wikimedia Commons

Čtěte také: Skutečné využití vibrátorů bylo řadu let tabu, až první pornofilmy odhalily pravdu

Zdroje: history.comseriouseats.comcandyfavorites.com

Reklama