„Standa mi přišel jako normální, fajn kluk. Ale jen do té doby, než jsme si nedávno pronajali společný byt. Chodíme spolu sice všeho všudy jen sedm měsíců, ale oba nás to pracovně zaválo od podzimu do Prahy. Tak proč to řešit každý svým bydlením? Jenže okamžitě po nastěhování začalo jeho podivné účetnictví,“ pouští se Naďa do vyprávění a vysvětluje, co ji znervózňuje. Nadin přítel si detailně zapisuje každý jejich výdaj a na konci měsíce dělá vyúčtování.

„Pokaždé si připadám, jako při nějaké účetní závěrce v práci. Přes kolonky „má dáti – dál“ prostě nejede vlak. Nemám nic proti spravedlivému dělení nákladů mezi partnery, to ani v nejmenším. Jenže tohle mi přijde přitažené za vlasy. Standa si vede něco jako účetní knihu. Poctivě do ní zapisuje každičký výdaj. Svůj i můj, co se domácnosti a našeho vztahu týče. Ne že bych mu musela hlásit, kolik stála nová kabelka. Ale trvá na tom, abych mu odevzdávala účtenky za vybavení do bytu, zaplacené kino nebo za jídlo. A rozhodně nejde jen o velké nákupy. Neodpustí si poctivě zapsat ani to, když cestou z práce nakoupí rohlíky!“ kroutí hlavou Naďa.
Na konci každého měsíce pak Standa veškeré výdaje sečte a nastane vypořádání. „Hned napoprvé jsem mu musela doplatit sto osmdesát čtyři koruny. Přesně tolik totiž činil rozdíl mezi jeho a mými náklady na společné bydlení a život. Hleděla jsem na něho s vytřeštěnýma očima a pak se začala smát v domnění, že si dělá legraci. Nedělal, myslel to smrtelně vážně. A na dvoustovku mi, i přes mé protesty, do koruny vrátil drobné,“ svěřuje se s tím, že by byla snad i ochotná si na podobné praktiky zvyknout, pokud mu to udělá radost. Více ji ale trápí důvod jeho počínání.
„Samozřejmě jsem mu už řekla, že mi jeho počínání připadá divné. Vysvětlení, kterého se mi dostalo, mě ale neuklidnilo. Prý je to pro případ, že bychom se rozcházeli. Pak budeme oba dva přesně vědět, kolik jsme do čeho investovali, a také kdo co do bytu donesl a koupil. I to on si totiž zapisuje! Možná to může někomu připadat rozumné a praktické, ale já bych spíš řekla, že je to vyjádření nedůvěry v náš vztah. A tak to ve mně pořád hlodá, i když mi tvrdí, jak mě miluje. Podvědomě tak nějak čekám, kdy otevře ten svůj notýsek a rozejde se se mnou,“ krčí rameny Naďa.
Čtěte také:
- „Muži ode mne utíkají a můžu si za to sama,“ zlobí se Klára
- „Nejde s ním žít, bývalka ho změnila v poslušného ratlíka,“ zlobí se Mirka
Nový komentář
Komentáře
Zaúčtovala bych mu taky vše-vareni, praní,sex..ten by čuměl.
Tak takového muže bych mít nemohla, to bych asi neskousla.
Taky bych to nechápala.
Nesnesla bych :-D
Jak účtuje čas úklidu, vaření apod.? Ceny jsou jako má úklidová služba a šéfkuchař v 5* hotelu?
To je až nechutné... kde mizí velkorysost a galantnost mladých mužů?
a jak účtuje sexuální služby..??
myslím,že mu jde spíš o každou korunu,než o Naďu.Doporučovala bych odejít od Standy.
Ten je trochu nemocnej, řekla bych...
Ne, to bych nesnesla. A to nemame spolecny ucet, mame rozdelene co kdo plati (muz ma fixni platby a ja se staram o nakupy, kulturu a setrim na dovolene atd). Kdyz jeden zrovna nema, ten druhy bez reci doda. Kdyz jsem byla doma a o vsechno musel platit muz, nikdy na nas nesetril ani neuctoval.
Odejdi od nej dokud je cas a nemate miminko. Zauctoval by ti u pulku plenky a bylo mu jedno, ze ty jsi doma bez penez na materske.
A pri odchodu bych mu podala vyuctovani za vsechny sluzby, ktere dostal.
Muži už dávno nejsou co bývali... Teď je to k pláči, jací chudáci jsou mezi námi...
Nohy na ramena a rychle pryč.
účet za kondomy hezky napůl
dobrej idiot