Narodila se v roce 1723 a vyrůstala v anglickém Worcestru jako dcera Samuela Snella, výrobce punčoch a barvíře. Přes své dobrodružné sklony ale dospívala v normální dívku, na niž čekal běžný život ženy své doby. Ve 20 letech se zamilovala a brzy provdala do holandského námořníka Jamese Summese. Nebyla to vůbec šťastná volba. Muž ji opustil, když otěhotněla. Dceruška Suzanne však do roka zemřela a tehdy se Hannah rozhodla, že si svého muže najde.

Od svého švagra si vypůjčila mužské oblečení a přijala i jeho jméno. Stal se z ní James Gray. Přihlásila se do pluku vévody z Northumberlandu. Žila po boku svých mužských kolegů a samozřejmě měla stálé obavy z prozrazení. Jako „mladý pohledný rekrut“ se zalíbila nic netušící manželce velícího seržanta, kterému se to samozřejmě nelíbilo a nechal rekruta, tedy Hannah zbičovat. Ta si pečlivě zakrývala přední část těla a statečně snášela nelidské bičování. Podařilo se jí sice svou identitu udržet, ale bylo jí jasné, že musí odejít, aby nedošlo k prozrazení.

fc1562ecab1f7-obrazek.jpg
Hannah Snell
Foto: John Faber, Public domain, via Wikimedia Commons

Vojenské kariéry se však nemínila vzdát, hledala v armádě svého manžela dál. Odcestovala do Portsmouthu a vstoupila do Královské námořní pěchoty, s níž se dostala až do Indie. V námořních bitvách byla dvanáctkrát zraněna. Nejhorší bylo zranění do slabin. Později se povídalo, že aby nikdo na nic nepřišel, nešla za námořním lékařem, ale vytáhla si kulku sama nebo se nechala ošetřit místní indickou ženou, která její identitu neprozradila. Brzy poté se dozvěděla krutou pravdu o svém muži. Byl v Janově popraven za vraždu!


V roce 1750 se vrátila do Londýna, opustila armádu a odešla do civilu. Svou pravou identitu odhalila se vší parádou. V přeplněné londýnské přístavní hospodě ještě v mužském převleku předstoupila před své spolubojovníky a přiznala, že není muž James Gray, ale žena, jejíž skutečné jméno je Hannah Snell. Všichni úžasem oněměli!

bee489c4449e7-obrazek.jpg
Článek o Snellové z časopisu Gentleman’s Magazine. Dřevoryt, 1750
Foto: See page for author, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Hannah se okamžitě stala populární, její příběh se stal ihned v Londýně tématem číslo jedna! Svou slávu dokázala Hannah zúročit. Požádala o uznání vojenské služby a o vojenský důchod. A kupodivu jí byl přiznán! A pak svůj příběh prodala londýnskému vydavateli Robertu Walkerovi, i když v knize Vojačka byly její činy samozřejmě značně přibarveny.

Sláva sice Hannah poskytla určitou finanční stabilitu, ale netrvala věčně. Několik let pak provozovala hospodu ve Wappingu s názvem Válečnice, i když podnik nebyl nějak extra úspěšný. V následujících letech se Hannah ještě dvakrát vdala. S druhým manželem měla dva syny, a když zemřel, provdala se ještě potřetí. Toto poslední manželství ji přivedlo do Midlands, kde se její život trochu uklidnil. Jenže postupem času ji začalo zrazovat zdraví a začaly se u ní objevovat psychické problémy. V roce 1791 byla přijata do nemocnice Bethlem, místa nechvalně proslulého drsným zacházením s duševně nemocnými. Hannah tam zemřela v roce 1792 ve věku 69 let, což byl smutný konec života této temperamentní ženy…

1bd357c8a47b5-obrazek.jpg
Pohled na betlémskou nemocnici z roku 1739. Hannah Snell zde strávila zbytek života jako pacientka tohoto nechvalně proslulého blázince
Foto: William Henry Toms (Life time: died circa 1765), Public domain, via Wikimedia Commons

Svým životem v mužské roli jednoznačně předběhla dobu a dokázala, že se žena může svým mužským protějškům nejen vyrovnat, ale mnohdy je i předčit.

Zdroj info: Lynn Santa Lucia: Ženy, co změnily svět, 2011