Začala pátek třináctého a skončila neslavně. Dovolená u moře, ze které si naše čtenářka s nickem átéčko přivezla kromě nevšedních zážitků i zlomenou nohu
Pátek třináctého. Ne nezlomila jsem si nic v pátek třináctého. Toho dne jsem jen odletěla k moři. To mě neuvítalo teplou mokrou náručí, ale vysokými studenými vlnami. Týden foukal vítr a bouře nám nedaly v noci spát. Hlavou se mi honily myšlenky, zda může být povodeň v moři, jestli rekreační objekty mají hromosvody a podobné.
Byla to rekreace u moře, ze které jsem se těšila domů. Jenže na cestě, před budovou letiště se to stalo. Zakopla jsem o zpomalovač na vozovce a už to bylo.
Pomohli mi na letišti, i chorvatskou sádru nabídli, jenže tu jsem s díky odmítla, stejně jako injekci proti bolesti. Seděla jsem na ošetřovně pod letištěm a doufala, že mě tam nezapomenou.
Nezapomněli. Velká houkající a modře blikající sanitka mě odvezla k letadlu a pomocí plošiny mě vyplivla na palubu letadla. Mého manžela čekajícího na letišti moje zlomená noha sice překvapila, ale ne zase až tam moc. Zná mě.
Odmítla jsem první nemocnici a přemlouvala, že se jen trošku prospím... manžel byl neoblomný, tvrdil, že noha musí do sádry hned. Ovšem českotěšínská nemocnice si svůj stařičký rentgen šetří a používá jej pouze ve dne a starý, nerudný lékař, kterého probudili, mi řekl, že to podle něj ani zlomené není. Jeli jsme do karvinské. Tam skákajíc na jedné noze jsem si četla nabídku, že bych mohla mít lehkou sádru. Problém byl v tom, že byla noc a já bych musela počkat do osmi a skočit si ji koupit do lékárny.
Tak jsem dostala svou první sádru. S dřevěnými berličkami. Grafickou úpravu na mé sádře jsem nechala na svém synovi, který mi na sádru nakreslil motorkářskou botu značky Oxtar.
Zlomenina na mně nezanechala žádné následky. Ani nebolela tak, jak jsem si myslela, že bolí.
átéčko
Škoda, že jste nám neposlala fotku té gRafické úpravy, to by mě opravdu zajímalo
MILÉ ŽEN-IN, PROSÍM, UŽ NEPOSÍLEJTE PŘÍSPĚVKY NA DNEŠNÍ TÉMA, máme jich v zásobě tolik, že je snad nestačíme vydat ani do 17hodin. Děkuji za pochopení
Nový komentář
Komentáře
átéčko — #2 vydržíš hodně, ale je dobře že tě manžel hned odvezl do špitálu
enka1 — #1 Ty jo, taky doufám!!!