Svátek práce pochází z Ameriky
Přestože máme prvomájové oslavy práce spojené s komunistickou propagandou, ve skutečnosti pochází z jimi tolik nenáviděného Západu – z Ameriky. Komunisté se jich jen šikovně zmocnili ve svůj prospěch. Svátek práce vznikl jako připomínka stávky statisíců chicagských dělníků, kteří na podnět anarchistického deníku The Alarm 1. května 1886 v ulicích bojovali za osmihodinovou pracovní dobu, aniž by jim byl snížen plat. Rozhodně ale nešlo o poklidnou demonstraci. Vyústila dokonce až v bombový útok známý jako Hymarketský masakr. Jako oficiální Svátek práce se výročí stávky začalo v Americe slavit už o dva roky později – v roce 1888. Rok na to dorazil i do Evropy, konkrétně do Francie, a už v roce 1890 se z něj stal svátek mezinárodní. Tehdy se poprvé slavil i v naší zemi, konkrétně na Střeleckém ostrově v Praze. Samotný 1. máj byl ale našimi předky uctíván už mnohem, mnohem dříve. Jen z úplně jiných pohnutek.
První máj, plodnosti a lásky čas
V souvislosti s oslavami lásky vás nejspíš napadne tradiční prvomájový polibek pod rozkvetlým stromem. Žena díky němu zůstane po celý rok svěží a plodná, zatímco každá nepolíbená pomyslně uschne. Jenže i to je v dnešním masovém pojetí spíše novodobá tradice. V minulosti se směli políbit jen ti již zaslíbení. To až s rozvolněním mravů se polibek postupně stal „věcí veřejnou“ a nezávaznou.
Kdo chtěl tehdy vyznat své vyvolené lásku, postavil jí u domu malou májku (májičku) – většinou tajně, pod rouškou tmy. Ti, kteří se pustili do stavby májky větší, aniž by se tím nějak tajili, tak činili většinou až v případě, že byla, jak se říká, ruka v rukávu. A svatba na spadnutí. Májka ale směla vyrůst jen pro dívku svobodnou a dosud čistou, tedy pannu.
|
Co je májka? Symbol příchodu jara a plodnosti, ale i pomyslný strážný duch celé vsi před temnými silami. Pochází už z pohanských časů. Je to strom, často smrk nebo bříza, jemuž po pokácení zůstane zelená jen špička. Tu pak dívky opentlí, leckde pod zbytek koruny pověsí i ozdobný věnec (symbol panenství dívek ve vsi), a muži ji následně v poslední dubnový den postaví. Celou noc by ji pak měli hlídat, aby ji rivalové ze sousedních obcí během noci nepokáceli. To by byla velká ostuda, o které by se pak ještě roky hovořilo. |
Stavěly se (a stále častěji se staví i dnes) také májky společné, jejichž místo je většinou na návsi. Nevyrůstaly však jen na venkově. Nejstarší dochovaný záznam o jejím stavění pochází z roku 1422 a šlo o Prahu. Mládenec, který ji tam tehdy zhotovil, za ni dostal ruku své vyvolené. Jenže časem začal tento zvyk začal ležet v žaludku vrchnosti. Bylo jim líto nespočtu pokácených stromů, a tak se tradice na čas vytratila, hlavně z měst.
Májka ovšem nebyl jediný způsob, jak naši předkové vyznávali v tuto noc lásku své vyvolené. Mládenci v noci vysypávali i takzvané chodníčky lásky. To byly cestičky z vápna nebo písku, které vedly od jejich domu ke stavení jejich milé. To se ale pak i leckde strhla mela, když rodiče dotyčné o mladé lásce do té doby neměli asi potuchy, natož by ji schvalovali.
Proč právě 1. máj?
Zatímco ve světě je svátkem všech zamilovaných hlavně Valentýn, v Česku ho dodnes datujeme hlavně na začátek měsíce května. Nejspíš se nám vryl do paměti Máchův Máj. Nebo v nás stále ještě přežívají pohanské kořeny? Pro ně měl tento čas přímo magickou sílu.
Konec dubna a začátek května je přesně v polovině času mezi jarním slunovratem a letní rovnodenností. Podle dávných předků šlo o čarovnou noc. Rok se během ní lámal ze své stinné strany do světlé, a tak měly temné síly největší moc. Proto lidé zapalovali ohně, které je měly před vším zlým chránit. Zároveň prý šlo o nejplodnější noc v roce a děti počaté v tento čas mají mít po celý život štěstí. Tak si tu dnešní čarodějnou, filipojakubskou či Valpružinu noc nebo také Beltine užijte dosytosti.
Zdroj informací: Česká televize - Naše tradice, Wikipedia
Nový komentář