„Tak nám pověz, jak to máte vy chlapi. Jak prožíváte první lásku?“ zaútočily na mne holky z redakce při jedné debatě,  ve které tvrdily, že je mužský pohled na věc zajímá.

 

Ujasnili jsme si termín. „První láskou“ nemám rozumět hraní si na doktory v dobách, kdy jsem chodil do školky a s Aničkou jsme si navzájem podrobně a zblízka prozkoumávali genitálie. Ale období dospívání. První doteky s erotickým podtextem, první šeptání slůvka "miluji tě" a první pokusy o milování.

 

Nemohu jinak, než popsat své vlastní pocity, své vlastní vzpomínky.

 

To bylo tak, chodil jsem do 8. třídy základní školy. Na prsou jsem si pěstoval první tři chlupy, hlas mi přeskakoval, na čele svítily nádherné jebáky, a když jsem viděl maminčin katalog Magnet a v něm modelky v plavkách, vytvářela se mi v teplákách boule. Měl jsem za sebou úspěšné přijímačky na gymnázium a bylo jaro.

 

Do té doby jsem viděl v holkách ze třídy spíše šprtky, nebo objekty k pošťuchování, ale najednou se mi začala líbit třídní (odpusťte to slovo) „kozatá“ Jaruška. Líbit snad ani není to správné slovo. Přitahovala mne. Její postava byla jasně formována déle než rok. Představoval jsem si, jak se s ní budu držet za ruku, jak budeme spolu sami a budeme dělat "ty věci" – v té době pornočasopisy nebyly a já o souloži nevěděl prakticky nic, takže „ty věci“ byly definovány velmi nejednoznačně. Zároveň jsem měl špatný pocit z toho, co tomu řeknou ostatní kluci, protože doposud jsme se na ty starší, co se drželi s holkama za ruce, dívali s opovržením.

 

Zvídavost zvítězila nad studem před spolužáky a těsně před školním výletem do Prahy jsem ji napsal dopis, jestli by nechtěla v Praze chodit se mnou. Že na odpověď budu čekat na zastávce autobusu ve tři.

 

Nepřišla a já měl pocit, že už nikdy nebudu moct jít do školy. Že to určitě všude rozkecala a že umřu studem. Ráno však čekala před školou a řekla, že ano a že odpoledne nemohla. Ještě párkrát v životě jsem zažil podobný pocit vítězství. Cítil jsem, že budu muset explodovat a ta síla rozhodí kousky mého těla na kilometry daleko. Byl jsem v euforii a snažil se to nedat najevo. Myslím ale, že to bylo vidět na kilometry daleko.

 

Zkrátím to. Výlet byl super. V průběhu dne až do doby rozchodu jsme se k sobě chovali stejně jako vždy. Tzn. já s klukama a ona s holkama.

„Máte rozchod na dvě hodiny. Sejdeme se u koně. Tady na tom místě,“ pravila třídní učitelka.

 

Kývli jsme na sebe a pak jsme zašli za roh a procházeli se po Václaváku a přilehlých ulicích a drželi se za ruce. Na začátku nesměle a později už jako samozřejmě a nakonec tak jistě, že když jsme potkali úču, tak jsme se nepustili. A posměšků spolužaček a spolužáků si nevšímali. Ostatně nebyli jsme jedinou dvojicí. Honza s Markétou na tom byli podobně. Kecali jsme celou dobu nejspíš strašný blbosti. A byli jsme takoví, jak to říct. Snad hrdí, teda já. Za ni mluvit nemohu:-)

 

A já v tom byl až po uši. Kdykoliv jsem ji uviděl, tak se mi zrychlil dech a zčervenal jsem, a nejednou jsem se vzrušil už jen při pomyšlení, že za okamžik budu s ní. Snažil jsem se jakoby nenápadně ji potkávat. Poslouchal jsem, kam půjde, a jakoby náhodou jsem šel proti ní. Jak to viděla Jaruška nevím, ale dnes mám pocit, že některá setkání měla v plné režii ona.

 

Byla má první láska a prázdniny se blížily. A mé tužby se čím dál víc konkretizovaly. To, co jsem chtěl, už nebylo jen vodění za ruce, chtěl jsem víc. Kluci rýpali, jestli jsme „TO“ už dělali. Ale my se potkávali pouze na veřejnosti: cukrárna, náměstí, odpolední kino a často v doprovodu spolužáků nebo spolužaček.

 

Mé tužby směřovaly směrem pořádně se líbat a šáhnout si. Podřídil jsem dobytí této mety vše. Po několika pokusech vylákat ji na opuštěné místo, jsem dosáhl úspěchu. Chtěla vidět, kam a ke které studánce chodí srnky pít. Jestli čte tyto řádky, snad mi odpustí. Počáteční pocity roztouženosti přebila chuť si šáhnout, a tak jsem neponechal nic náhodě. Posed nedaleko té studánky jsem pečlivě prohlédl a připravil na akci. Zametl jsem ji a přinesl čisté seno.

 

Zcela jasně si vybavuju ten pocit vzrušení, který se dostavil, když stoupala po žebříku na posed v sukýnce a já lezl za ní a viděl to, po čem jsem toužil skryté v bavlněných bělostných kalhotkách.

 

Pak to bylo ráz na ráz. Místo abych dobýval, byl jsem dobyt. Jen jsme se líbali, vášnivě a dlouze jsme vzájemně zkoumali své dutiny ústní. A já poprvé zajel rukou pod dívčí tričko. Dokonce jsem mohl šáhnout i dolů, ale jen na kalhotky. Víc mi nedovolila.

 

Než přišly prázdniny, tak jsme se na tom „našem“ místě setkali ještě několikrát. Už nikdy to nebylo takové jako poprvé. Přišly prázdniny a to jsme se neviděli.Pak já začal chodit na gympl a ona dojížděla na internát. Několikrát jsme se setkali, ale už jsme byli každý jinde.

 

Když jsem začínal psát tenhle článek, tak jsem byl přesvědčen, že to vyzní tak, že tenkrát jsem vlastně ani zamilovaný nebyl, že mi šlo jen o to šáhnout si a poznat. Ale teď čestně přiznávám, že v rámci vzpomínání mi došlo, že to fakt asi byla první láska. Protože ty pocity, co jsem tehdy zažil (moje následující partnerky snad prominou), se už nikdy neopakovaly. Už jsem se nikdy tak nestyděl a nikdy nebyl tak žádostiv dotyku rukou a rtů.

 

Ale stejně. Jestli se nám ještě zadaří ta holčička, co bychom chtěli, a bude jí těch 14 let a u našich dveří zazvoní takový ten červenající se klučina plný studu, tak vytáhnu naleštěný kulomet a na místě ho ….