Foto: Shutterstock

Lucie, 42 let

Děti mám dvě. Starší Elišce je patnáct let a mladší Nelince rok. S manželem jsme se shodli na jednom dítěti, takže Nelča nebyla plánovaná. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byli jsme hodně překvapení. Manžel se s tím srovnával až do porodu. Nechodil se mnou na vyšetření, nekochal se obrázky z ultrazvuku. Na potrat mě samozřejmě neposílal, ale bylo na něm vidět, že už nechce další starosti a pokakané plínky. Sice nebyl ani u porodu, ale když si potom dcerku pochoval, hned si ho získala a bylo vyhráno. První mateřství si pamatuju jen rozmazaně, ale bylo určitě mnohem pohodovější než to druhé. Je to pro nás všechny hodně náročné. Nela nechce moc spát, je to hodně ubrečené dítě, do toho s Eliškou mlátí puberta a já už nemám tolik energie. Navíc mám vážně nemocnou maminku, o kterou je třeba se starat. A do toho všeho ten covid. Kdybych neměla manžela, který mi se vším pomáhá, asi bych se zbláznila. I Eliška se o něco postará, ale většinu času odmlouvá. I když jsem ráda, že Nelu máme, dobrovolně bych znovu neotěhotněla. Když má žena dvě děti, je podle mě lepší je mít jako mladá a třeba dva roky po sobě. Po čtyřicítce je navíc znát, že ubývá sil. A taky jsem musela opustit dobrou práci a bojím se, že po návratu si mě tam chvíli nechají, protože budou muset, a potom upřednostní mladší kolegyni. Taky mě trochu děsí, že si nás druhá dcera tolik neužije, znám dost lidí, kteří mají třeba už v pětašedesáti rakovinu a umírají. Tak snad nám s manželem zdraví vydrží co nejdéle.

Aneta, 46 let
S prvním manželem mám dvě děti – dvacetiletého Mirka a čtrnáctiletou Adélku. A s druhým mužem se nám před dvěma lety narodil neplánovaný Matyáš. Při zjištění těhotenství se diskuze točila i kolem potratu. Manžel už má taky jedno dítě, a když se všechny tři sejdou na návštěvu, docela nám to stačí. Jenže se mi zdál sen, ve kterém mi bylo řečeno, že toho tvorečka nemůžu zabít. Jsem dost pověrčivá, takže jsme to nechali na přírodě. Doktor nás stejně varoval, že můj věk je rizikový, a nemusí to vyjít. Ale vyšlo a jsme samozřejmě rádi, že se nám narodil zdravý chlapeček. A řekla bych, že manžel, který byl poprvé u porodu, si mě teď mnohem víc váží. Když viděl, co si ženy musí protrpět. Okolí si ale docela ťuká na hlavu, že jsem otěhotněla takhle pozdě. Prý čekali, že další dítě bude mít spíš starší syn Mirek. Cítím, že třetí mateřství je o dost jiné než ty dvě předchozí. Jsem sice unavenější, ale taky už věci tolik nehrotím. Vím, že děti jsou odolné a potřebují objevovat svět bez toho, aby jim maminka pořád něco brala a umývala ručičky. Mám možnost pracovat z domova, takže jsem si nechala půl úvazku. Mám totiž padesátiletou kamarádku, která nemůže kvůli věku sehnat práci a nerada bych dopadla jako ona. S Matyášem mi pomáhá dcera a občas k nám zajde i chůva. Do toho si platím paní na úklid. To jsou všechno benefity, které jsem u prvních dvou dětí neměla a vůbec se nestydím, že je teď využívám. Proč si co nejvíc nezjednodušit život? To přece není žádná ostuda. I tak toho mám často až nad hlavu a padám na pusu. Nejvíc tím trpí Mirek a Adélka, na které jsem pak nepříjemná. A samozřejmě i manžel. Naštěstí se mnou má svatou trpělivost. 

I přes životní komplikace, které jim těhotenství přineslo, se obě ženy shodují, že rozhodnutí dítě si nechat nelitují. Navíc početí po čtyřicítce vyžaduje notnou dávku štěstí. Už po dosažení 35. roku totiž plodnost prudce klesá. U ženy ve věku čtyřicet let je šance na otěhotnění při styku během ovulace pouze kolem 6 %. I když Aneta a Lucie jsou důkazem, že nic není nemožné. Stejně tak jako mnohé celebrity. Po čtyřicítce porodila třeba Michaela Maláčová, Halle Berry, Mariah Carey nebo Vendula Pizingerová. Je ovšem třeba brát v úvahu, že riziko zdravotních komplikací matky i dítěte je s věkem mnohem vyšší. 

Čtěte také:

Reklama