Pavilon se třídami ZŠ Montessori je naplněný slavnostní atmosférou. Děti se svými rodiči zahajují šestý školní rok v systému Montessori.
Program prvního dne je slavnostní přivítání s dárky. Ale od dalšího dne mají i prvňáčci vyučování již celé dopoledne jako starší spolužáci. Nemusí si zvykat na nic neobvyklého, navazují na systém práce, který znají z mateřské školy Montessori. To, že si mohou činnost volit samy, také omezuje jejich únavu.
Své zkušenější spolužáky prvňáci už znají. Druháky a třeťáky si pamatují ze školky, se čtvrťáky a páťáky se seznámili na jaře při zápisu do školy, kdy pro ně ve třídě připravovali dopolední program a pomáhali jim s úkoly.
Ke společnému přivítání a povídání jsou děti zvyklé si sednout „na elipsu“. Ta je ve školce ještě vyznačena, ale ve škole už místo pro společné setkávání děti dobře poznají.
Děti dostaly během prvního týdne ve škole své pracovní sešity na matematiku, čtení a psaní, ale připraveny mají hlavně police plné specifických pomůcek a materiálů, na kterých se to
nové mohou učit samy – s pomocí kamarádů nebo paní učitelky podle hesla Montessori systému: „Pomoz mi, abych to dokázal sám!“ Začít s učením může hned každý, protože děti pokračují tam, kam již došly v mateřské škole.
Čtvrťáci a páťáci sestavili společně pravidla pro školní práci a chování ve třídě, práci s pomůckami a spolupráci dětí.
Práci si děti volí z nabídky výukového programu nebo pracují na tom, čím se chtějí zabývat – někdo se chce zdokonalovat ve čtení, někoho lákají matematické pomůcky, někdo je fascinován psaním. Učitelka s asistentkou dávají pozor na to, aby pracovaly podle svých možností, měly na klid na soustředěnou práci a aby dodržovaly společná pravidla s respektem k práci ostatních. A samozřejmě jsou připraveny pomoci a poradit, nabídnout či vybrat nový úkol.
Děti začnou v novém školním roce malým projektem o tom, kde byly na prázdninách a jaký byl jejich „prázdninový poklad“. Prvňáky pak čeká oblíbený projekt o vzniku vesmíru a planetách Sluneční soustavy. Při hledání, objevování a záznamech informací se budou učit číst a psát.
„Tak co bude letos nového?“ zkoumají děti hned první den a okukují police, co přibylo a jaké pomůcky neznají, co jsme viděli vloni u těch starších a teď už je připraveno pro nás. Máme zkušenosti, že hned první týden v září se jak prvňáci, tak i ostřílení školáci vrhají do práce jako mravenci. Každý rok se stane, že někdy koncem září se nějaký prvňáček zeptá: „A kdy už půjdeme také na písek?“… protože mu vůbec nepřijde divné, že si vlastně nehraje ve školce, ale už přece chodí do školy!
Foto Kamila Randáková a rodiče dětí
ZŠ Montessori Kladno
Nový komentář
Komentáře
Žábina: pozor, to jsem to špatně napsala. Neměly problémy s dětmi! Zpočátku byly vykulené z toho, že je učitelé nebrali jako partnery. Aby nedošlo k mýlce...:-) Nicméně dlouhodoběji žádné problémy neměly.
pajda: tak to byly skutečně rozmazlené dětičky. Pokud nebyly schopné se do tvého režimu (podlo toho, co píšeš, to zní moc pěkně), pak jejich výuka v minulé škole nebyla vedená dobře. Jedno je jisté - škola není skvělá jen proto, že se "nějak" jmenuje.
Žábina: pozor, to jsem to špatně napsala. Neměly problémy s dětmi! Zpočátku byly vykulené z toho, že je učitelé nebrali jako partnery. Aby nedošlo k mýlce...:-) Nicméně dlouhodoběji žádné problémy neměly.
Suzanne: hmmmm...učila jsem dvě děti z Montressori školy a můžu říct, že tak rozmazlené a ufňukané dětičky jsem v životě nezažila. Skutečně totiž dělaly, co chtěly - přesněji nebyly schopné udělat cokoliv, kde měly vykázat jakoukoliv iniciativu, která jim nebyla po chuti. Zadání bylo jednoduché: vybrat si libovolné téma podle svých zálib a k tomuto tématu zpracovat počítačovou prezentaci. K dispozici byl Internet, každé dítě mělo počítač svůj,učebnice, e-learningový kurz a neomzené konzultace v hodinách a pokud bylo potřeba, tak ještě i dvě hodiny týdně konzultací mimo výuku. Jediné, co bylo "omezující" byla data - k určitému dni mít materiál, k dalšímu osnovu, pak k dalšímu nahrubo snímky atd. Všichni ostatní to zvládli, ale tyhle děti měly pocit, že udělají jen to, co chtějí a na nezáživné věci mají poskoka...přesněji omezily se na surfování po Internetu. Zbytek jsem jim - podle nich - měla udělat já...nevím, jestli jim volná výuka byla ku prospěchu - rozhodně nebyly zvyklé, že jsou bráni jako rovnocenní partneři i s povinnostmi, ale vyzobávaly si pouze výhody. Ale jinou zkušenost nemám - možná jsem pdala zrovna na "vejlupky" první třídy a ostatní jsou jiné.
Suzanne: tak asi byla někde chyba? když je mezi sebe nevzaly
Happines: určitě. Mmch z té školy, ve které jsem se byla podívat, se děti úspěšně dostávaly na osmiletá gymnázia, při přestupu na druhý stupeň ZŠ v jiném městě neměly problém s učivem. Měly problém docela jiný: už je nikdo nebral jako partnery. A to je velmi smutné.
Suzanne: přesně tak
Takhle to vypadá, že si ty děti dělají co chtějí, ale musí se naučit všechno, tak jako děti v klasických školách. Tohle je odlišný přístup k vyuce, než na jaký jsme u nás zvyklí, ale myslím že hlavně pro děti na prvním stupni je vhodný.
Ono to není tak jednoduché s tím, že se každý věnuje, čemu chce. To "čemu chce" má pevná pravidla, každý si musí projít vším a ukázat výsledky.
Mmch. Vybrané prvky z tohoto a dalších systémů přizpůsobené českému prostředí jsou v projektu "Dokážu to". Viděla jsem týden té výuky, fungovalo to jako dobře namazané soukolí, které ale dalo učiteli obrovskou práci při přípravě.
Myslím, že je velice důležité, aby děti získaly pozitivní přístup k získávání znalostí. Potom by nemuselo hrozit, že se budou některým předmětům vyhýbat. Když mé dcery chodily do školy, neměla jsem pocit, že učitelky sledují tento cíl. Starší dcera říkala, že snad až na vysoké se to změnilo - a ještě ne u každého pedagoga :o((
já jsem pro klasickou výuku
já jsem pro klasickou výuku
Žábina: a logicky se to pak ani nenaučí. A že většina dětí pokládá matematiku za nepříjemné obtěžování, když přece máme ty kalkulačky, výsledek bude ten, že nespočítají psovi nohy. Jestli zrovna tenhle přístup je ten nejšťastnější, to nevím.
každej se věnuje tomu čemu chce? takže když mu něco nejde, tak se tomu asi nevěnuje že??
moc pěkný začátek školy pro děti
Myslím si to, co Handa. Vždy záleží na vyučujícím. Taky ne v každém městě je návaznost z prvního stupně MOntessori na druhý.
Myslím si to, co Handa. Vždy záleží na vyučujícím. Taky ne v každém městě je návaznost z prvního stupně MOntessori na druhý.
Záleží na přístupu vyučujícího. I v "normální škole" lze učit hrou, vycházkami do okolí a pod.
Záleží na přístupu vyučujícího. I v "normální škole" lze učit hrou, vycházkami do okolí a pod.
Řekla bych, že je to staronová metoda "Škola hrou" v duchu J.A.Komenského.
Řekla bych, že je to staronová metoda "Škola hrou" v duchu J.A.Komenského.