Není divu, že se do hezké a chytré Ludmily Křížkové (1844-1879), které doma říkali „Uška“, slavný filantrop zamiloval. Půjčoval jí knihy, uvedl ji do společnosti a plánoval s ní budoucnost. Dokonce se s ní i tajně zasnoubil, jak si zapsal do svého deníku. Ze svatby ale sešlo. Temperamentní a podnikavá dívka se totiž obávala, že by v jejich rodině měla hlavní slovo Vojtova maminka a potenciální tchyně, dominantní Anna Náprstková, rovněž velmi činorodá žena.

l1.jpgFoto: Ludmila Barbora Šimáčková. Jan Vilímek, Public domain, via Wikimedia Commons

Není bez zajímavosti, že se Vojta Náprstek nakonec oženil s Ludmilinou sestrou Josefou, rovněž mimořádnou ženou, ale teprve v roce 1875, dva roky po smrti své matky. Obě sestry Ludmila i Josefa patřily mezi zakladatelky Amerického klubu dam, který inicioval právě Vojta Náprstek po svém návratu z Ameriky a který sídlil v domě U Halánků.

Ten vznikl jako jeden z prvních českých ženských spolků a zároveň jako jeden z prvních českých spolků vůbec. Pořádaly se tu osvětové přednášky i praktické lekce pro moderní hospodyně. Zájem byl obrovský! Členství v klubu patřilo k dobrému tónu tehdejší české vlastenecké společnosti. K jeho členkám náležela většina ženské populace významných českých rodin – manželky a dcery spisovatelů, intelektuálů, novinářů, politiků.


609268155c8d0blobid0.jpg
Foto: Vojta Náprstek, iniciátor Ludmilina podnikání. Jan Vilímek, Public domain, via Wikimedia Commons

Vojta Náprstek byl nadšenec veškerého pokroku. Chápal, že práce v domácnosti je pořádná dřina, a proto se  snažil ženám ulehčit práci. Při návštěvě Světové výstavy v Londýně ho okamžitě zaujala čerstvá novinka – šicí stroj. Tento převratný vynález přivezl do Prahy a představil na přednášce, které se zúčastnilo více než 200 žen. Úspěch byl mimořádný! Proto bylo objednáno šest strojů a přijel i agent americké firmy Wheeler a Wilson, aby je zájemkyním – přihlásilo se jich 48 – odborně předvedl. Byly objednány další stroje a firma získala v Čechách své zastoupení. První českou obchodní zástupkyní firmy Wheeler a Wilson se stala Ludmila Křížková. Stala se tak první českou podnikatelkou.


l4.jpgFoto: Šící stroj firmy Wheeler a Wilson. Gryffindor, Public domain, via Wikimedia Commons

K tomuto odvážnému kroku se odhodlala na radu Vojty Náprstka, vždyť jí v té době bylo pouhých devatenáct let! Musela ale nejdříve absolvovat několikadenní náročné praktické školení ve Vídni. Po návratu do Prahy si otevřela svou první vlastní prodejnu ve Spálené ulici. S prodejem a předváděním nepřestala, i když se v říjnu 1863 provdala. Jejím vyvoleným se stal o deset let starší svobodomyslný vlastenecký novinář František Šimáček, zakladatel časopisu Posel z Prahy a pozdější redaktor Národních listů, kterého poznala při jedné společenské akci v domě u Náprstkových. Manželství bylo obdařeno dvěma syny – Jaroslavem a Bohuslavem.

l2.jpg
Foto: Manžel František Šimáček. Jan Vilímek, Public domain, via Wikimedia Commons

V následujících letech se Ludmila se svým obchodem několikrát stěhovala a dokonce se i několikrát zadlužila. Zákaznicím v obchodě nabízela výuku šití na stroji i český návod. Prvotní nadšení ale vystřídá zjištění, zájem o stroje by sice byl, ale málokterá domácnost si může takový luxus dovolit. A tak Ludmile nezbývá, než v roce 1870 své podnikání na své poslední adrese v Ostrovní ulici ukončit.

Nadále se angažuje v ženském hnutí, pořádá přednášky, které vydává tiskem, překládá z ruštiny a angličtiny. Spolu s Karolínou Světlou zakládá Ženský výrobní spolek český. Stále spěchá! Jako by tušila, že se její život chýlí ke konci. Umírá v pouhých 34 letech pravděpodobně na tuberkulózu. Zanechává tu zdrceného manžela, který se už podruhé neoženil, a dva malé synky…

Zdroj inforamcí: Toulky českou minulostí, Milena Lenderová: K hříchu a modlitbě, Eva Kalivodová: O rodu v životě literatury. Browningová nebo Klášterský? Krásnohorská nebo Byron?, Wikipedie, Živá historie Speciál, History 

 Na našem webu jste si mohli také přečíst: