Premenstruačními příznaky trpí každý měsíc až 80 % žen v reprodukčním věku. U 13 až 26 % žen jsou však tyto příznaky natolik závažné, že zasahují do jejich běžných denních aktivit a tento stav se označuje jako premenstruační syndrom (PMS). Nejzávažnější formou PMS je premenstruační dysforická porucha (PMDD), která se vyskytuje u 3–8 % žen. Mnoho z těchto žen přitom PMS považuje za součást ženského údělu, a proto ani nevyhledává odbornou pomoc.

stomach

Historické texty dokazují, že nejsou tyto zdravotní komplikace žádným výdobytkem moderní doby. O příznacích spojených s premenstruační fází cyklu se již v roce 307 př. n. l. zmiňuje Hippokrates. V roce 1931 gynekolog Robert Frank zavádí pojem premenstruační tenze a zhruba o dvacet let později, v roce 1953, Katherina Dalton popisuje premenstruační syndrom.

Premenstruační příznaky

Bývají fyzického i psychického charakteru. Žena příznaky trpí vždy několik dní před menstruací a potíže vymizí krátce po začátku menstruačního krvácení. Odborníci dosud popsali více jak 300 premenstruačních příznaků rozmanitého charakteru. Jejich velké množství je částečně dáno i tím, že zatím neexistuje přesná diagnóza, která by pomohla lépe odlišit premenstruační syndrom jak od normálního stavu, tak od jiných onemocnění, jako jsou například deprese či úzkostné poruchy.
Co se týká psychických změn, těmi nejčastějšími v souvislosti s premenstruačními příznaky jsou: podrážděnost, deprese, úzkost a výkyvy nálad. Mezi časté fyzické potíže patří zvýšená citlivost a napětí v prsou, otoky a pocity plnosti břicha. Mezi běžné premenstruační příznaky počítáme také poruchy spánku, změny chuti k jídlu, pocity vyčerpanosti a problémy s koncentrací.

Diagnóza

K určení diagnózy premenstruačního syndromu neexistují žádné laboratorní testy ani fyzikální vyšetření. Klíčovým nástrojem k určení těchto zdravotních komplikací je proto denní záznam závažnosti potíží, který si žena vede nejméně po dobu dvou měsíců. V gynekologické ambulanci může být provedena orientační diagnóza premenstruačního syndromu prostřednictvím dotazníku na závažnost premenstruačních příznaků.

Léčba

První volbou v léčbě PMS je dlouhodobé užívání vhodně zvolené hormonální antikoncepce (HAK). Dřívější studie prokázaly existenci minimálních rozdílů v příznacích PMS mezi uživatelkami hormonální antikoncepce a ženami bez HAK. Velkou změnu v tomto směru přinesl vývoj kombinované HAK s drospirenonem (hormonální antikoncepce Yaz, Yadine). Moderní progestin drospirenon má tzv. antimineralokortikoidní a antiandrogenní účinek (tj. zabraňuje zadržování vody v těle a působí proti některým nežádoucím účinkům mužských pohlavních hormonů, které se v malém množství tvoři v těle zdravých žen), a příznivě tak ovlivňuje příznaky PMS. Tyto pozitivní účinky hormonální antikoncepce jsou ještě zvýrazněny dávkovacím režimem 24 + 4 (24 účinných tablet s ethinylestradiolem
a drospirenonem a 4 tablety placeba - tedy bez účinných látek). Zkrácením intervalu bez hormonů ze 7 dnů při režimu 21+7 na režim 24+4 (4 dny bez hormonů), dochází ke snížení kolísání hladin hormonů v organismu ženy, a tím k dalšímu pozitivnímu ovlivnění jejího celkového stavu.

Řešení premenstruačního syndromu na dosah ruky

SvojanovaMůžeme si říct, že premenstruační příznaky trvají „jenom“ týden v měsíci a mávnout nad nimi rukou. To jsou ale celkem 3 měsíce za rok, což může být v reprodukčním období života ženy celkem 3 až 8 let výrazně zhoršené kvality života. A to je důvod, proč je důležité
o premenstruačním syndromu mluvit, diagnostikovat ho a léčit.
Premenstruační příznaky nejsou pro ženu nutností a není třeba se vzdát možnosti na klidný průběh menstruace. Samoléčba prostřednictvím různých diet a přírodní léčby ženě nikdy nemůže nabídnout takové řešení jako odborná péče.
Samotné řešení problému s odborníkem je přitom bezbolestné a není se čeho bát. Ani strach z toho, že premenstruační příznaky nebudou pro lékaře dostatečně „závažné“, není na místě.
Diagnóza premenstruačních příznaků je snadno proveditelná pomocí dotazníků. Také léčba je díky používání vhodné hormonální antikoncepce dostupnější, než by se mohlo zdát, a pro mnoho žen může představovat spojení příjemného (úleva od bolesti a premenstruačních příznaků) s užitečným (ochrana před nechtěným těhotenstvím). U žen, které antikoncepci nevyžadují nebo mají kontraindikovanou hormonální léčbu, je na místě konzultace s lékařem.

MUDr. Kateřina Svojanovská, gynekoložka