Je to 90 kilometrů podzemních chodeb pod naší metropolí, které byly vybudované jako úložiště inženýrských sítí. Jak to tam vypadá, jsem byla zjistit s kolegyní Klárou. Budete-li chtít podniknout netypický výlet s dětmi (nebo i bez), vřele vám ho doporučuji.   

V kolektorech jsme jednoznačná evropská jednička. Žádné jiné evropské město nemá tak důmyslně a precizně vypracované podzemní chodby pro uložení inženýrských sítí jako Praha.

k

Nekonečné všemožně se větvící tunely ztrácející se ve tmě jsou protkané kabely a potrubími jako stále tepajícím žilním systémem. Teplá a studená voda, plyn, telefon, internet... Prostředí amerického hororu, ještě chybí zmutovaný obří potkan.

Na prohlídku pražských kolektorů jsem přišla ve staré bundě, odrbaných džínech a teniskách. Ono spustit se do 30 metrů hluboké šachty a prolézat několik kilometrů temných chodeb pod Prahou po sportovním přímo volá. Ze zdí sálá chlad (proti kterému si ale můžete zapůjčit před prohlídkou teplou erární bundu; slušivou zelenou helmu pak vyfasujete povinně), občas narazíte i na podivný krápníček, ozvěna klapotu podrážek umocňuje pocit stísněnosti. Ale hezky od počátku:

fw

Když vejdete do jednoho ze secesních domů v centru metropole, ani vás nenapadne, že se v jeho sklepení nachází centrum pražských kolektorů. Na první pohled to zde vypadá jako policejní dispečink. Několik monitorů podává nepřetržitě hlášení o stavu podzemí, teplotě, pohybu, poruchách. Před vstupem do nitra chodeb si zde také vyslechnete asi 20minutový výklad, který vás seznámí s fakty. Například uslyšíte to, že nejstarší kolektory vznikly v Londýně koncem 19. století, pražské kolektory se začaly budovat v roce 1968 a v současnosti měří skoro 90 kilometrů.

Po výkladu vás čeká důlní výtah, který s vámi zastaví ve 40metrové hloubce pod pražskými chodníky, a žlutý vláček, který vás odveze asi 300 metrů do hlavního kolektoru, kde začíná prohlídka s průvodcem.

r

První trasa vede na Ovocný trh. Druhá trasa končí na Karlově nebo Václavském náměstí. Největší oblibu si ale získala takzvaná Královská cesta, jež ústí v Celetné ulici. Ta je velmi atraktivní, možná právě proto, že nabízí různé dobrodružné překážky v podobě zdolávání žebříků či zúžených prostor... Poslední, čtvrtá trasa je pro fyzicky zdatnější jedince a končí u Slovanského domu.

Jaký to má smysl?

Velký. Inženýrské sítě jsou kdykoli přístupné opravám bez nutnosti výkopů na chodníku či ulici. Jejich stav je navíc stále monitorovaný. V kolektorech jsme tak dobří, že podle těch pražských nyní vymýšlejí v Německu jednotné předpisy pro celou Evropskou unii.

Výlet v duchu takzvané zážitkové turistiky se povedl. Kdyby vás napadlo nás s Klárkou následovat, je potřeba se k návštěvě nejprve objednat. Domluvíte si požadovanou trasu i termín návštěvy. Návštěvní dny jsou ve středu a v sobotu. Dokonce můžete prohlídku kolektorů někomu darovat formou poukazu, které tady nabízejí. Vše potřebné se dozvíte na www.kolektory.cz.

Reklama