se.jpg
Foto: Shutterstock

Jak jste se ocitla v tak tíživé situaci?

Vlastně docela náhodou. S partnerem jsem byla v pronajatém bytě, který byl psaný na mě. Když jsem otěhotněla, tak se najednou sbalil a utekl do Německa za prací. Zůstal tam a mě nechal na pospas osudu. Porodila jsem a začala z něj soudně vymáhat alimenty. Jenže ho nemohli ani najít.

Dnes už na dítě platí?
Ano, dostal podmínku a dnes už výživné dostávám. Po třech letech.

Když odešel, musela jste platit sama nájem v bytě. Nepřemýšlela jste, že se odstěhujete třeba k rodičům?
Mám už jen tátu a s tím bohužel nemám dobrý vztah. Nejdříve jsem nájem utáhla, ale ještě před porodem jsem se musela odstěhovat ke kamarádce, pak jsem si našla garsonku, ve které jsme do teď. Vždy jsem si chtěla udržet alespoň nějaký standard, do sociálního bydlení bych nikdy nešla. Nájem stál tehdy 9 tisíc i s energiemi, takže se to nějakou dobu dalo zvládat.

A co se stalo pak?
Posledních pět let jsem byla zaměstnaná jako OSVČ a dobrovolné nemocenské pojištění jsem si neplatila, takže mi bylo jasné, že na mateřskou nebudu mít nárok. Dostala jsem 13 tisíc porodné a rodičovský příspěvek, který jsem si rozložila na 8 měsíců, ale musela jsem z něj platit i dluhy a opravu auta. Po půl roce už jsem rodičovskou neměla, našetřeno jsem měla asi 20 tisíc a příspěvky na dítě jsem měla asi 1 700 Kč.

Snažila jste si najít si práci?
Ano, ale bylo to peklo. Jsem vyučená kadeřnice, ale v podstatě celý život jsem dělala asistentku ve firmě mého strýce, která zkrachovala. Od té doby jsem práci prostě nemohla najít. Ještě v těhotenství jsem roznášela letáky, ale to nebylo s půl roční dcerou vůbec možné. Po zaplacení nájmu jsme měly na jídlo tisíc korun. Už mě nebavilo žít v chudobě.

Takže jste se rozhodla situaci řešit…
Nechci to moc rozvádět. Prostě jsem se přihlásila na stránky, kde jsem poskytla erotické služby. Chodilo ke mně pravidelně pět mužů měsíčně, všichni byli slušní. Neměla jsem žádnou negativní zkušenost.

Nevadilo jim, že je v bytě dcera?
Ne, přišli pozdě večer, kdy už dcera spala. Postýlku jsem jí dávala do koupelny, která byla prostorná a nechala pootevřené dveře. Měla u sebe chůvičku. A promiňte, už to nechci dál rozebírat.

Omlouvám se, ještě poslední otázka: Vaše příjmy se v tu chvíli navýšily o tolik, že jste si řekla, že to stojí za to?
Najednou jsem se nemusela bát, že nebude na jídlo. Příjem byl pravidelný. Bylo to okolo 13 tisíc korun měsíčně a to mi stačilo. Rozhodně jsem si nezačala hned kupovat kabelky a boty, jestli to myslíte takhle.

Nechtěla jsem vás urazit. Jak dlouho to trvalo?
Naštěstí krátce. Asi rok a půl, pak dceru vzali do jeslí a já konečně našla práci. Navíc teď jak jsem říkala, ex přítel platí výživné. Máme se dobře. Nestěžuji si.

Využívala jste v té době i nějakou podporu, která se teď samoživitelkám nabízí?
Jednou jsem byla v potravinové bance, ale bylo to pro mě ponižující. Já jsem hlavně opravdu nechtěla žít z ruky do huby, jestli rozumíte.

Nelitujete, že jste do toho šla?
Udělala jsem si za tím tlustou čáru. Jako by se to nestalo. Ale nemám z toho žádné úzkosti nebo tak něco. Nikomu bych to nedoporučila. Já jsem měla štěstí, že jsem neměla žádný špatný zážitek.

Reklama