Doba použitelnosti osiva je vyznačená na každém balení, ale ani po jejím vypršení nemusí být nic ztraceno. Zvláště u některých rostlin si mohou semínka při správném skladování zachovat slušnou klíčivost třeba i po 10 letech (dýně, okurky). Jak poznat, že se ještě vyplatí i vaše staré zásoby vysít?

sed.jpg
Foto: Shutterstock

Udělejte test klíčivosti

Připravte si mělkou misku a do ní dejte navlhčený jemný písek, vatu, buničinu nebo savý papír. Pak vezměte vzorek semínek, která na vybraný materiál rozložte. Menší semínka mohou zůstat na povrchu, větší lehce překryjte. Třeba jen vlhčeným savým papírem.

Překrýt (igelitem, nebo sklem, ale s malým prostorem pro přívod vzduchu) pak musíte i vršek misky, aby se v ní udržela ideální teplota (18 až 21 °C) a vlhkost. Nikdy nenechte semínka vyschnout, pravidelně je zavlažujte. A někdy je také zapotřebí dopřát jim ke klíčení stínění. „Většina semen klíčí spolehlivě na světle, pouze cibuli, pór, pažitku, okurky, salát a tykve umístíme raději ve tmě,“ doporučují pěstitelé ze Zahrádkářské poradny.

Na počtu záleží

Čekat, než semínka projeví vůli ke klíčení, je třeba 14 až 20 dnů, podle druhu rostliny. Jak ale poznat, zda je klíčivost dostatečná? Je zapotřebí spočítat (alespoň odhadem), kolik procent semínek vzešlo. Proto musíme mít přehled, kolik semínek testujeme. Čím více jich na misku rozložíme, tím spolehlivější bude výsledek. Platí také, že čím titěrnější osivo, tím více kusu – třeba i 50 až 100.
Spokojit bychom se podle Zahrádkářské poradny neměly s klíčivostí nižší než 80 %. To znamená, že:

  • z 25 semen by mělo vyklíčit 20,
  • z 50 by mělo vyklíčit 40,
  • ze 100 by mělo vyklíčit 80.

Pokud jste napočítala klíčků méně, ale úspěšnost je pořád ještě více než poloviční, můžete semínka vysít. Jen o něco hustěji. Při nižší klíčivosti už se vyplatí koupit semínka nová.

see.jpg
Foto: Shutterstock

Rychlotest je sporný

Někteří zahrádkáři doporučují také bleskový test za pomoci sklenky s vlažnou vodou. Do té semínka vysypete, průběžně párkrát promícháte a po půl hodině by mělo být jasno. Ta, která plavou na vrchu, prý můžete rovnou vyhodit, zatímco ta u dna osušit a vysít. Jenže tento způsob má i své oponenty.

„Tento takzvaný rychlotest klíčivostí je velmi problematická metoda stanovení klíčivosti osiva. Je třeba si uvědomit, že například osivo mrkve je původně silně osinaté, pro potřeby setí se upravuje obroušením. Přesto na osivu zůstávají mikro chloupky, za kterými se drží malé kuličky vzduchu, které mohou osivo nadnášet. Může se tak klidně stát, že dobrá silná semena budou plavat a nepůjdou ke dnu. Toto je jenom jeden z příkladů problémů tohoto testu,“ doporučuje ve své poradně SEMO, česká společnost zabývající se šlechtěním, produkcí a prodejem osiv.

Zdroj informací: Zahrádkářská poradna, SEMO

Čtěte také:

Reklama