miminko.jpg
Zdroj info: Shutterstock

Císařský řez se v Česku týká každého čtvrtého porodu. Přesto je stále v mnoha porodnicích spíše zázrak, pokud je ženě umožněn bezprostřední skin to skin kontakt s miminkem nebo od sebe nejsou po porodu oddělováni. Ženám, které císařský řez čeká, chybí ucelené a validní informace, poporodní péče pro ně navíc končí propuštěním z porodnice. Přitom raná péče o jizvu je zásadní pro její správné hojení a zároveň je tou nejlepší prevencí přidružených zdravotních obtíží – od bolestí hlavy či zad až po obtíže v dalším těhotenství. I to otevírá v nové kampani projekt Císařovnám.

Největší mezerou v péči o císařovny je nedostatečná informovanost o skutečných rizicích a následcích této velké břišní operace,“ vysvětluje porodní asistentka a psycholožka Mgr. et Bc. Kristina Zemánková. „Stále je u nás málo porodnic, které umí z císařského řezu udělat pro ženu, její dítě a partnera hezký zážitek,“ dodává.

Soubor principů, který se snaží císařský řez co nejvíce přiblížit přirozenému porodu, se do obecného povědomí zapsal jako tzv. laskavý císařský řez. Jeho součástí je například jemné vybavení miminka z dělohy, podpora raného kontaktu novorozence s matkou (tzv. skin to skin bonding) nebo dotepání pupečníku.

Poporodní péči? Nevedeme

Ženy po císařském řezu standardně zůstávají v porodnici o den déle než ženy, které porodí fyziologicky. Během hospitalizace je péče o jejich zdravotní stav intenzivní, v den propuštění z porodnice však zcela končí. „Zatímco po operaci kolene vám lékař předepíše sérii rehabilitací, druhý den po císaři dostanete do ruky miminko a staráte se. Jizva nejizva,“ říká o poporodní péči zakladatelka projektu Císařovnám Eva Zubec. „V ideálním světě by měla za ženou pár hodin po porodu přijít fyzioterapeutka a vysvětlit jí zásady péče o jizvu a nové pohybové návyky. Péče fyzioterapeuta a případně i komunitní porodní asistentky by měla pokračovat i v šestinedělí a měla by být součástí systému veřejného zdravotního pojištění. To je v současnosti prakticky utopie,“ doplňuje.

Správná informovanost a včasná péče o jizvu je naprosto zásadní pro optimální hojení a také má pozitivní vliv na psychický stav ženy. Rané mateřství je samo o sobě mnohdy zatěžkávacím obdobím. Po náročném porodu, kterým císařský řez bezesporu je, bývá navíc ztíženo bolestivou rekonvalescencí a často i pocity vlastního selhání – zejména tehdy, pokud došlo k císařskému řezu během porodu neplánovaně.  „V každodenní praxi zjišťuji, že ženy s císařským řezem nepočítají a pokud k němu dojde, jsou z něj často velmi zklamané,“ dodává doc. MUDr. Ondřej Šimetka, PhD. MBA z Fakultní nemocnice Ostrava, který projekt Císařovnám od jeho počátku podporuje.

cisarsky-rez-seznam.jpg
Zdroj foto: Shutterstock 

Ať se jizva na těle i na duši hezky hojí

Projekt vznikl na konci minulého roku s cílem sjednotit informace ohledně císařského řezu, ukazovat příklady dobré praxe a podporovat ženy, kterých se císařský řez týká. „Začalo to Instagramem, nyní vlastními silami tvoříme webovou platformu – vlastně takovou wikipedii pro císařovny. Do budoucna chceme natočit vlastní podcast nebo stát za vydáním edukačních materiálů, které by ženy našly přímo v porodnicích a gynekologických ambulancích,“ říká o plánech projektu zakladatelka Eva Zubec.

Cílem je také přispět k systémové změně ohledně poporodní péče. „Pro ženy je obzvlášť důležité, aby věděly, na koho se v šestinedělí a kdykoliv dále obrátit. Mohou vyhledat pomoc duly, porodní asistentky, laktační poradkyně, fyzioterapeutky, lékaře či lékařky,“ popisuje dula a spoluzakladatelka projektu Ivona Remundová. Tento nedostatek by měl vyřešit vznik databáze odborníků, kteří se péči o ženy po císařském řezu prokazatelně věnují.


Zdroj info: Tiskové materiály/ Císařovnám, Eva Zubec, Mgr. Kristina Zemánková, MUDr. Ondřej Šimetka, Ivona Remundová