Právě před měsícem vyšla kniha poezie, která je svým zaměřením tak šumavská, že se to příliš často nevidí. Podílejí se na ní dva autoři, kteří mají k Šumavě niterný vztah. Navíc i nakladatelství Stehlík spadá do tohoto regionu. Máte rádi Šumavu? Pak se nechte pozvat na vycházku po ní.

Nakladatelství Iva Stehlíka sídlí ve Volarech a podporuje svoje regionální autory. Přitom má štěstí, že v kraji působí i básník Roman Szpuk, jehož verše svou kvalitou region přesahují. V dvojsbírce Rozervy ale nevystupuje sám.

Mladá autorka Iva Košatková se narodila 21. 3. 1980 v Českých Budějovicích. V roce 1998 maturovala na studijním oboru starožitník při Uměleckořemeslném učilišti v Praze. Pracovala jako dokumentátorka na oddělení Prehistorie a protohistorie Národního muzea. Nyní navštěvuje přednášky archeologie na ZČU FF v Plzni. Toto je její první veřejné vystoupení jako básnířky.

Její básně vlastně zachycují procházku ze Zlaté Studny přes Boubín do Vimperka. Verše jsou velmi ženské, niterné, ale je na nich poznat, že se v podstatě jedná o prvotinu. Její básnický jazyk je však čitelný i laické veřejnosti, na což možná také nakladatel vsázel. Pokud máte rádi šumavské lesy zalité měsíčním svitem, je její část knihy přesně pro vás.

Autorem druhé poloviny knihy již etablovaný autor Roman Szpuk, který, jak přiznává, má Šumavu skutečně rád a nachodil po ní tisíce kilometrů, během kterých psával svoje verše. Narodil se 4. 9. 1960 v Teplicích. V roce 1983 založil Skupinu XXVI, tzv. společenství žité poezie. Od roku 1989 žije ve Vimperku. Pracuje jako pozorovatel počasí na Churáňově. V knize Rozervy nalezneme jeho nejnovější tvorbu, která je přeplněná dojmy a vjemy, dravě se hrne přes šumavské kameny a jen chvílemi se zastaví, aby se zklidnila v okouzlujícím obrazu, ze kterého člověka mrazí.

Jinde je ale překotný, a i když inklinuje k vázanému verši, jeví se často až neukázněně, rozervaně a členitě právě jako kraj, o kterém píše. Roman Szpuk má více zkušeností, a tak překonává první polovinu dvojsbírky. K tomu ji ovšem i doplňuje a uzavírá takovým způsobem, aby byla výpověď o Šumavě kompletní a potěšila všechny milovníky tohoto kraje – jak ty uzavřené do sebe, tak otevřenější a plnými doušky pijící krásu šumavských lesů.

Třetí část knihy tvoří ilustrace Petra Pastrňáka, který se sice narodil v Ostravě, ale nálada jeho obrazů se do trochu temné noty šumavské poezie hodí velmi dobře. I jeho zásluhou vyšla kniha, která nezpochybnitelně patří do jednoho regionu, přesto jej ale přerůstá a stává se cennou výpovědí pro každého, kdo navštívil někdy Šumavu a holduje básnickému jazyku.

Reklama