64fefeffb1c3aobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Pane profesore, rakovina děložního čípku se řadí mezi preventabilní onemocnění – co to přesně znamená? 
V gynekologii rozlišujeme dvě velké skupiny zhoubných onemocnění, které můžeme klasifikovat podle toho, zda-li u nich máme nebo nemáme možnosti efektivní prevence. Hovoříme-li o onemocněních preventabilních, jediným zástupcem je rakovina děložního čípku. U té máme dokonalé možnosti, jak tomuto onemocnění téměř kompletně předejít. Na druhé straně stojí skupina onemocnění, která nejsou plně preventabilní, většinou jsou zjištěna náhodně nebo ve skupinách vysoce rizikových jedinců. Tam patří rakovina děložního těla, rakovina vaječníků a vzácné nádory pochvy a zevních rodidel.

Čím je tedy dáno, že je možné rakovině děložního čípku předcházet? 
Rakovina děložního čípku je z pohledu prevence unikátní onemocnění, a to hned z několika důvodů. Především známe původce tohoto onemocnění – tím je lidský papilomavirus, označovaný zkratkou HPV. Proti papilomaviru existují vysoce účinné a bezpečné vakcíny. Jsme tedy schopni proti nejčastějším a nejagresivnějším typům viru očkovat a zabránit rozvoji podstatného podílu onemocnění. Takovou možnost u žádného jiného gynekologického nádoru nemáme.

V souvislosti s tímto onemocněním se setkáváme také s pojmem screening (skrínink) – co znamená?
Druhá fáze prevence je potom zaměřena na detekování a léčbu tzv. přednádorových stádií. Tato stádia jsme schopni spolehlivě diagnostikovat v rámci preventivních gynekologických kontrol. Systému organizovaných preventivních kontrol pak říkáme screening. V České republice je screening zcela zdarma dostupný pro každou ženu jednou ročně. Po objevení přednádorového stádia, podle úrovně závažnosti nálezu buď pacientky sledujeme, jedná-li se o změny mírnější, nebo v případě závažnějších změn doporučíme drobný chirurgický zákrok, kterým zbavíme pacientku rizika rozvoje rakoviny děložního čípku. 

Je známým faktem, i z období pandemie covidu, že pro vymýcení onemocnění pomocí očkování je potřeba dosáhnout určité proočkovanosti populace. Jak si v tomto ohledu stojí ČR?
Z pohledu prevence rakoviny děložního čípku řešíme v České republice několik problémů. Prvním je nedostatečná proočkovanost dětské populace, která má totiž jako jediná šanci z vakcinace maximálně profitovat. 

V současné době očkujeme populaci 13 ti a 14 ti letých, ale v následujícím roce, díky rozšíření hrazení očkování zdravotními pojišťovnami, budeme moci zdarma nabídnout očkování populaci dívek i chlapců ve věku 11 až 14 let. Problémem ale je, že nedosahujeme dostatečného pokrytí zejména v populaci dívek. Aby byla vakcinace efektivní pro celou populaci a měla jasný dopad na snížení výskytu rakoviny děložního čípku, bylo by třeba, aby pokrytí bylo více než 80 %. Aktuálně dosahujeme přibližně 70% pokrytí u dívek a zhruba 40% pokrytí u chlapců. Úroveň pokrytí je proto potřeba výrazným způsobem zlepšit.

64fefbfe59963obrazek.jpg

Foto: Se souhlasem prof. MUDr. Jiří Sláma

Co by měli vědět lidé, kteří s očkováním svých potomků váhají?
Především se neobávat a spoléhat na vědecky ověřená data. Víme, že vakcinace je vysoce bezpečná – za více než 20 let sledování očkovaných dívek a chlapců se neprokázaly žádné výrazné nežádoucí účinky, včetně autoimunitních chorob. Také víme, že vakcinace je vysoce účinná. V zemích, kde se původně prováděly klinické studie, jako je Skotsko a Irsko, jsou v současné době k dispozici kvalitní data o extrémním poklesu závažných přednádorových změn a dokonce už i prvních případů rakoviny děložního čípku. Vycházíme totiž z faktu, že dívky a chlapci, kteří byli očkováni v rámci klinických studií, už dosáhli věku, kdy se objevují zhoubné nádory. A v těch zemích, kde máme možnost pozorovat dlouhodobé dopady očkování, vidíme až 90% pokles výskytu závažných přednádorových změn a rakoviny děložního čípku v očkované populaci.

Co se týče zmiňovaných preventivních prohlídek a screeningových vyšetření – účastní se jich české ženy dostatečně? 
Preventivní kontroly jsou v ČR zcela hrazeny od 15. roku života v ročních intervalech. Provádíme je pomocí cytologických stěrů, pomocí testování na přítomnost viru HPV v 35ti a 45ti letech a pomocí klinického vyšetření, které má zhodnotit přítomnost případných klinických obtíží nebo viditelných abnormit. Problém preventivních kontrol spočívá v nepříliš velké účasti některých částí populace žen, zejména věkové skupiny nad 50 let. V některých místech ČR účast této skupiny žen na preventivních prohlídkách klesá až na 30 %. 

Pokud se žena nedostaví na preventivní prohlídku, nemáme možnost, jak jí nabídnout klinické vyšetření, odebrat cytologický stěr, případně udělat vysoce citlivý test na průkaz DNA HPV a nabídnout jí v případě abnormálního nálezu účinné řešení. Zatím na experimentální úrovni se u nás ověřují postupy, které by umožnily nabídnout ženám testování v domácím prostředí nebo u praktického lékaře. Ženy totiž nechodí na gynekologické preventivní prohlídky z nejrůznějších důvodů, jako je stud, pocit, že se jich tento problém netýká a podobně. Samoodběrové sady, které může velmi jednoduše kterákoliv žena použít v domácím prostředí a odeslat následně do laboratoře, umožňují velmi přesnou detekci přítomnosti HPV. V případě pozitivního výsledku jí bude doporučeno podrobnější gynekologické vyšetření.

64feff72111a9obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Poslední modernizací screeningu je zavedení HPV DNA testů – kdo na ně má nárok? 
Druhý problém našeho preventivního vyšetřování je nutnost pravidelného docházení na preventivní prohlídky, protože cytologické stěry jsou vyšetřovací technikou, která nabírá své citlivosti zejména, je-li pravidelně opakována. Z tohoto důvodu se zařadily do preventivních kontrol v rámci pojišťovnou hrazeného vyšetření ve 35 letech a ve 45 letech také vysoce citlivé testy na průkaz přítomnosti DNA lidského papilomaviru. Tyto testy mají oproti cytologii několik výhod: jsou výrazně citlivější a dokážou u pacientek určit, zda-li nemají aktuálně přítomné riziko doposud nepoznaného onkologického nálezu – přednádorové změny nebo dokonce rakoviny děložního čípku. V případě, že je žena naopak testována negativně, nabízejí velkou výhodu v tzv. negativní predikci, která je mimořádně dlouhodobá. Má-li tedy žena, které je více než 35 let, negativní test na HPV, šance, že se u ní rozvine rakovina děložního čípku je téměř nulová minimálně v následujících třech až pěti, ale pravděpodobně dokonce až deseti letech. 
 

Zúčastněte se Fialové jízdy Prahou, která upozorňuje na důležitost prevence a vyjadřuje podporu pacientkám. Akce pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR se uskuteční 20. září 2023 a start jízdy je v 18:00 z adresy Botičská 8, Praha 2. Fialová jízda Prahou je pořádána pacientskou organizací VERONICA spolu s ONKO Unií.

64faeb68e8168obrazek.png

Detaily najdete na www.GODAY.cz 

Zdroj informací: prof. MUDr. Jiří Sláma, organizace VERONICA, www.GODAY.cz. akce Fialová jízda, www.pacientska-organizace.cz