Zůstává organismus po prodělání COVID-19 nějak oslaben?
Určitě ano. Zejména při těžším průběhu, u pacientů starších a u těch, kteří mají další závažná onemocnění. Například onkologické, ischemickou chorobu srdeční, autoimunní onemocnění, diabetes mellitus a podobně. Čím horší průběh, tím delší rekonvalescence. Mladší jedinec nemusí ani zaznamenat prodělání onemocnění, příznaky onemocnění nemusí být žádné, nebo jsou jen minimální. 
doc1.jpg
Foto: Shutterstock

Jaké potíže mají pacienti po prodělání COVID-19?
U pacientů, kteří onemocnění prodělali symptomaticky – to znamená s příznaky – jsou udávány únavové stavy, pocity fyzické nevýkonnosti, ztráty své zdatnosti, zadýchávají se, mají psychické obtíže, zažívací obtíže, padají jim vlasy a spoustu dalších obtíží.

Je vhodné absolvovat po prodělání onemocnění nějaká vyšetření?
Určitě by měli být vyšetřeni po prodělání COVID-19 infekce starší pacienti, pacienti s dalšími chronickými diagnózami. A to minimálně u svého registrujícího praktického lékaře. Ti, kteří prodělali zápal plic, by do 3 měsíců měli být vyšetřeni u pneumologa (plicní lékař).

mu.jpgMěli by vyšetření u plicního lékaře absolvovat i ostatní, kteří mají po prodělání onemocnění problémy s dýcháním? Jak tyto problémy zmírnit?
I zde je vhodné (někdy i nutné) vyšetření v pneumologické ambulanci (provedení kontrolního RTG vyšetření, ev. CT vyšetření plic, spirometrie, změření saturace kyslíku) a odborné doporučení od specialisty. Je možnost i komplexní lázeňské léčby, kde pod dozorem může probíhat velmi kvalitně rekonvalescence. 

Lze provádět dechové cvičení i doma?
Ano, jedná se o speciální cviky na posílení bránice, dýchání proti odporu. Ale o tom všem jsou pacienti právě poučeni v pneumologických ambulancích. Jsou to cvičení v sedě, vleže, ve stoje, jsou jednoduchá, i bez asistence 2. osoby. 

Je vhodné po prodělání onemocnění začít hned fungovat naplno?
Pokud mluvíme o bezpříznakovém průběhu onemocnění COVID-19, tak nejsou nutná žádná zásadní restriktivní opatření. Pokud prodělal pacient zápal plic (pneumonii), či byl průběh závažnější – nicméně bez zápalu plic – měl by se „šetřit“. Rekonvalescence je důležitá i v tomto případě.

Spočívá v dechové rehabilitaci, pravidelné postupné fyzické aktivitě, zajištění dostatečného přísunu vitaminů (C, D, B, E....), stopových prvků a minerálů. U někoho trvá rekonvalescence déle (po oboustranném zápalu plic i několik měsíců), někdo je za pár týdnů na svém „standardu“. Je důležité vyvarovat se fyzického přetěžování, stresu a dalších infekcí.
doc2.jpg
Foto: Shutterstock

Jak dále bychom mohli organismu pomoci v regeneraci? 
U prodělaných zápalů plic je to již zmiňovaná dechová rehabilitace, inhalace, lázeňské pobyty. Ideální rekonvalescence by měla být „šitá na míru“ - dle věku, s ohledem k dalším diagnózám, závažnosti prodělané infekce. Je důležité myslet i na psychiku.

Můžeme ohrozit své zdraví, pokud nedáme organismu čas na regeneraci? 
Zdraví ohrozit můžeme. Covidová infekce může být i v rámci rekonvalescence komplikována trombózou s ev. následnou plicní embolií, rozvojem nevratných změn v plicní tkáni a mnoha dalšími komplikacemi. Je dobré se vždy poradit s lékařem, jeho doporučení akceptovat a také poslouchat své tělo, které nás varuje a naznačuje nám „ZPOMAL“.

Kdo je MUDr. Miluše Vostradovská?

Internistka a praktická lékařka pro dospělé z kliniky Canadian Medical.

Vzdělání:
3. LF UK Praha 1990Atestace I., II. stupně z vnitřního lékařství

Specializovaná způsobilost v oboru: vnitřní lékařství, všeobecný lékař pro dospělé

Praxe:
1990–2002 Interní oddělení Nemocnice s poliklinikou Kralupy nad Vltavou, sekundární lékař, lékař JIP, interní ambulance, diabetologická ambulance, abdomin. sonografie

2002–2016 Santé, vedoucí lékař internistů, praktických lékařů pro dospělé

Členství v odborných společnostech:
Česká lékařská komora (ČLK)

Česká internistická společnost (ČIS) J. E. Purkyně

Čtěte také:

Reklama