Nákup v kamenném či internetovém obchodě, byť by se jednalo o použité zboží, se řídí přísnými pravidly danými zákonem. A zákazníci v tomto případě svá práva týkající se vrácení zboží už dobře znají. Nebo by alespoň měli mít možnost přečíst si je u obchodníka. Jenže co když nakoupíme od obyčejného člověka, který se prodejem neživí? I to má svá pravidla, která občanský zákoník ošetřuje. Byť zdaleka ne tak přísná.
Předně je potřeba si říci, že při nákupu od neobchodníka, byť k němu došlo online, neplatí lhůta 14 dnů na možnost vrácení zboží bez udání důvodu. Stejně tak se nemůžeme dožadovat vrácení zboží jen proto, že nám nesedí velikost. To je možné jen v případě, že se na tom s prodávajícím předem výslovně dohodnete.
Foto: Shutterstock
Kdy lze použité zboží reklamovat?
Jednoduše řečeno – v případě, že má koupená věc v momentě převzetí nějakou vadu, o které kupující při objednávce nevěděl. Je přitom lhostejné, zda je viditelná na první pohled, nebo je skrytá, takže se projeví později. Prodejce za zboží odpovídá. Jde jen o to, dokázat, že vámi reklamovaná vada byla na zboží už v době jejího prodeje. Jenže tato povinnost leží naopak na kupujícím. V případě sporu bývá zapotřebí dokonce i posudku od soudního znalce. Povinností kupujícího je také informovat prodávajícího o závadě neprodleně.
„Občanský zákoník pak rozlišuje mezi podstatným a nepodstatným porušením smlouvy (dříve se rozlišovalo mezi vadami opravitelnými a neopravitelnými). Jako příklad podstatného porušení smlouvy si můžeme představit například to, že zakoupená věc vůbec neodpovídá jejímu popisu na internetu (jedná se o úplně jinou věc, nebo je poškozená, ačkoli v inzerátu byla věc označena jako nepoškozená). Podstatné porušení lze obecně charakterizovat i takto: prodávající ví, že kdyby kupující o porušení smlouvy věděl, vůbec by smlouvu neuzavřel,“ popisují možné případy v Advokátní kanceláři Pečený, Fučík, Langer.
Pokud k takové reklamaci dojde, má kupující nárok na vrácení zboží, případně na odstranění vady prodávajícím, nebo na přiměřenou slevu z prodejní ceny.
Porušení smlouvy ale může být, jak už bylo zmíněno, také nepodstatné. Například na objednaném kabátu chybí knoflík, nebo je u sukně rozpáraný šev. Pak má kupující nárok na odstranění vady opravou, případně na přiměřenou slevu z ceny, která pokryje náklady na nápravu vady. Nárok na odstoupení od smlouvy ale nevzniká.
Je zboží ještě v záruce?
Zní to velmi výhodně a může nás to motivovat ke koupi. Jenže stále ještě platná záruční doba nemusí být vůbec žádným benefitem. To v případě, že původní prodejce zboží zjistí, že daný výrobek neprodal právě vám. Pak není ze zákona povinen vám ani vyplácet peníze, nebo dávat zboží nové. Stalo by se tak jen v případě, že by vám původní majitel věci svá práva na reklamaci písemně postoupil.
Na co se vyplatí myslet? Ať už použité zboží nakupujete, nebo prodáváte, měla byste být obezřetná a dodržovat pár zásad.
|
Zdroj informací: dTest, Advokátní kanceláři Pečený, Fučík, Langer, Občanský zákoník
Nový komentář
Komentáře
Já jsem nikdy nic neprodávala, takže mám zkušenosti jen jako kupující a naštěstí jen dobré. Nestalo se mi, že bych někomu naletěla, nebo že by koupené oblečení nebylo takové, jako v inzerátu. Koupila jsem si z druhé ruky už oblečení, skříňku do ložnice, židle do pergoly, dětem hračky na písek atd. Asi spolehliví lidé a bazar .
Prodali jsme kuchyňskou linku, sporák, postel, paddleboard, vozík za kolo pro psa. Na všechno se přišli kupující podívat a šlo to rychle. Ještě jsme volali paní, která koupila linku, jestli chce polici, byla udělaná ze zbytku desky, tak si taky přijela. Oblečení nabídnu neteři, když si myslím, že by se jí mohlo hodit, nebo kolegyni pro dceru. Jinak dávám do bílých kontejnerů. Nevím, jestli bych to uměla prodat přes vinted nebo něco podobného.