Nova domus – tak nazval svůj nový hrad latinsky nejstarší syn Vítka z Prčice.

Byli jsme ubytováni v hotelu Grand na Mírovém náměstí.
Hned ve vestibulu je pamětní deska, že zde pobýval J. K. Tyl.
Přišel sem na pozvání MUDr. Josefa Procházky (jeho pamětní desky  se nacházejí v Mlýnské ulici). Ten od r. 1843 organizoval ochotnické divadlo a J.  K. Tyl zde r. 1851 zahájil pouť potulného herce po českém venkově.

 

Dominantou náměstí Míru je sousoší Nanebevzetí Panny  Marie (tyčí se do výše 20 m), dílo dačického sochaře Stahovského z r. 1764/6. Zajímavostí je, že bylo postaveno nákladem poštmistra Bayera.

Radnice nese  městský znak, který dostalo město od Vladislava II. r. 1483 – zlatá pětilistá růže v modrém poli s dvěma zlatými lvy a královskou korunou s W. 
Někdy se jí říkalo Chlebnice – původně sestávala ze dvou domů s úzkou uličkou, kde se prodával chléb.

 

Dále nás zaujme Langrův dům s nádhernými sgrafity z r. 1579. Ve dvoře jsou arkády ze 16. století.

Vedle uvidíme restauraci Zlatá husa. Pamětní deska uvádí, že zde strávil 16. 12. 1851 poslední noc na cestě do vyhnanství K. H. Borovský.
V sousedním domě se s největší pravděpodobností narodil Adam Michna z Otradovic.

 

Svatojánskou uličkou, kde má kancelář poslanec Špidla, dojdeme ke kostelu sv. J. Křtitele, založil ho řád německých rytířů ve 13. století. Po 1340 byl  dostavěn minoritský klášterní konvent a škola. 
Tu navštěvoval Tomáš Štítný ze Štítného.
R. 1564 zde Jáchym z Hradce zřídil špitál.

Vpravo je ze schodiště výhled na rybník Vajgar. Má 49 ha, největší hloubka je 5 m. Nemá žádnou umělou hráz, jsou o něm zmínky již 1399.
V 18. století se užíval německý název Weiher = rybník. Z toho postupně vznikl  název Vajgar. Dřevěný most byl přestavěn na kamenný v r. 1760, umělý ostrov je z r. 1860.

 

Projdeme Panskou ulicí a na Masarykově nám. najdeme Střelnici, kulturní středisko s kinem. Dříve zde na hradbách  trénovali střelbu ostrostřelci, měli zde  dřevěnou boudu na úschovu zbraní. Při slavnostech se tu čepovalo pivo.

 

Dále půjdeme Klášterskou ulicí.
Vpravo je pamětní deska, že zde žil Stanislav Prowazek 1875–1915, objevitel příčiny skvrnitého tyfu „richetia prowazeki“ nazvané na jeho památku. Při výzkumu se totiž nakazil a zemřel ve věku 40  let.

 

Došli jsme k Františkánskému klášteru z r. 1478.
Po požáru byla v r. 1674 přistavěna kaple sv. Portiuncili. Pro její návštěvníky platily dne 2. srpna papežské odpustky. Dodnes se koná slavná pouť vždy 1. srpnovou neděli, tzv. Porcinkule.

 

Proti klášteru stojí tzv. klášteříček z r. 1534.
Původně to byl špitál, později změněn na vdovské sídlo zámeckých paní.
Kateřina z Monfortu dala postavit spojovací krytou chodbu na arkádách, aby mohla chodit na modlitby.

 

Projdeme parkem, tč. v rekonstrukci, a jsme u Gymnázia Vítězslava Nováka. Gymnázium zde existuje od r. 1595, tato budova byla postavena s prvky kubismu v letech 1921/3.

 

Proti gymnáziu stojí bývalá kasárna, dnes přestavěná na menzu a koleje VŠE. Pod kolejemi je krásný park.

Naxerova lávka  přes Nežárku z r. 1884 nás zavede do sadů legií s památníkem padlých a umučených – od I. světové války, přes II. po odboj proti komunismu.

 

Projdeme se krásnou lesní cestou podél Nežárky, s pozůstatky křížové cesty, zřízené 1518 a opravené 1693. 
Naproti vidíme, na zbouraných hradbách, Husovy sady se sochou od táborského sochaře J. Duška z r. 1923.

 

Po chvíli se nám naskytne nádherný pohled na zámecký komplex:

hradní věž Menhartka má v přízemí černou kuchyň. Na Zelený čtvrtek se rozdávala kaše poddaným.

Obranná válcová věž – románská  ze 13. století je nejstarší stavbou hradu – v přízemí je hladomorna.

Rondel – původně hradební bašta, přestavěná koncem 16. století na altán. Je označována jako perla evropského manýrismu.

 

Než přejdeme most, uvidíme dům s hlavičkou muže – bradáče. Jsou 2 vysvětlení, buďto tam sídlil holič, nebo až tam sahala voda při povodni. Každopádně je tam ulička a po pár krocích i několik laviček, ze kterých je fantastický pohled na hrad.

Máme před sebou i bývalé koželužské domky s vysokými šindelovými střechami, pod kterými se sušily kůže… Roku 1911 je zakoupila Marie Teinitzerová a od té doby jsou tam slavné gobelínové dílny...

 

Přejdeme most přes Nežárku – mimochodem, ten název má od 15. století. Předtím se jmenovala Včelnice, podle množství včelstev, která se v okolí chovala. A proč Nežárka? No protože se za její koryto nepřenesl požár…

 

Před námi je Nežárecká brána, jediná zachovaná, součást opevnění ze 14. století, později zvýšená a v r. 1802 byly přidány i hodiny.

 

Projdeme se podél Nežárky, podél kamenné zídky, přes mostek, přes stavidla a vejdeme do Státního hradu a zámku. Na prohlídku existují 3 trasy, můžete si vybrat podle vlastního zájmu – Gotický hrad, Adamovo stavení a Procházka staletími.

Zámek je velmi rozsáhlý, po Praze a Českém Krumlovu je  třetí největší. Byl vybudován na troskách slovanské tvrze, obývaly ho  3 velké rody – páni z Hradce 1220/1604, Slavatové 1604/1693 a Černínové z Chudenic 1693/1945.

 

Po prohlídce půjdeme kolem pivovaru, který měl v letech 1831/5 pronajatý otec Bedřicha Smetany. Mladý Bedřich zde složil svoji první skladbu – kvapík D-dur.

 

V objektu byla r. 1886 vybudována Křižíkem elektrárna a od r. 1887 bylo uvedeno el. osvětlení města, jako druhé po Praze.

 

A jsme  u Městského muzea, je to bývalé jezuitské gymnázium, kde učil Bohuslav Balbín. Uvnitř je několik expozic:

  • síň Emy Destinnové – jsou to 2 místnosti nábytek z paroží, klavír, mnoho upomínkových předmětů – kostýmy, dopisy, rybářský prut...
  • Měšťanská a lidová kultura – biedermeier x venkovská světnice z Blat
  • Malované terče a terčové zbraně
  • Lékárna U Panny Marie Pomocné, původně umístěné v domě 164/1 na hlavním  náměstí
  • Krýzovy jesličky – byl to měšťan a punčochářský mistr, Tomáš Krýza (1838–1918) vytvářel je 60 let, jsou na ploše 60 m2, obsahují 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž 133 se pohybuje. Figurky jsou vyrobeny z kašírovací hmoty (mouka, piliny, sádra, klíh) nebo ze dřeva. Mechanismus, původně na ruční pohon, je rozváděn elektromotorem. Jestličky jsou zapsány v Guinnesově knize rekordů. Betlém je tvořen poetickou vesnickou krajinou a měšťanskou architekturou, dokládající život 19. století. Je zde i zcela netypický rudný důl s horníky, ale i útěk svaté rodiny do Egypta, vraždění neviňátek, obřezávání Ježíška, Herodesův palác s miniaturním porcelánovým nádobím, stráže na hradbách. Krajina je vytvořená z papíru pomalovaného klihovými barvami, posypaného leštěncem olovnatým.

 

vstupné 40,- Kč

otevřeno : 1. 4. až 6. 1. mimo pondělí

červen–září: denně 8h30–12h00 a 12h30–17h00

od 7. 1. do 31. 3. je muzeum uzavřeno

 

Proti muzeu stojí Landfransova tiskárna z r. 1797, která měla velkou roli v obrozeneckém hnutí.

 

Nedaleko je kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. pol. 14. století, kterým prochází 15. poledník.
Vedle se nachází objekt bývalé jezuitské koleje, založené Adamem II. r. 1595. Vnější stěny jsou zdobené psaníčkovým sgrafitem.
Rohová stavba je kaple sv. Maří Magdalény ze 13. století … a jsme zpět na náměstí Míru.

 

www.jh.cz - informační středisko v Panské ulici, kde jsou velice milí

www.muzeum.esnet.cz 

 

 

   
TÉMATA:
ZAHRANIČÍ