Ačkoli u nás nemá tento anglosaský svátek, jehož kořeny sahají až ke keltským oslavám příchodu nového roku, žádnou tradici, vydlabané dýně se svíčkou uvnitř zdobí nejednu zahradu. Napadlo vás někdy, kde se tento zvyk vzal? Pokud tipujete, že plamínek má možná spojitost s ohni, které Keltové zapalovali na kopcích, aby zahnali zlé duchy, nebudete zřejmě daleko od pravdy. V tuto noc se totiž měl prolínat svět živých a mrtvých. Ale co ta dýně? Za tu vděčíme jistému Jackovi, podle něhož vydlabaná dýně se zapálenou svíčkou uvnitř dostala své anglické jméno - jack-o’-lantern.

Legenda o Jackovi

Onen Jack byl známý šprýmař, podvodník a opilec. Jeho pověst neušla ani pekelníkům. A tak, když se v den oslav Halloweenu opil tak moc, že jeho duše před hospodou už skoro opouštěla tělo, ďábel toho chtěl využít. Přišel si pro ni, ale Jack mu ji rozhodně nechtěl dát zadarmo. Přesvědčil rohatého, aby si mohl dát ještě poslední sklenku na cestu. Když ale chtěl s hospodským srovnat účet, nenašel v kapse ani floka.

Poprosil proto ďábla, aby se na chvíli proměnil v minci, kterou by mohl pití zaplatit. Ten souhlasil. Jenže to neměl dělat. Lakomý Jack mincí nezaplatil. Strčil si ji rychle do kapsy, kde měl zároveň i stříbrný křížek. A právě ten držel ďábla v šachu, nemohl se proměnit nazpět. Svému vězniteli vyhrožoval, prosil ho, ale on nic. Slíbil, že ho pustí jen v případě, dá-li mu za to ještě rok života. Ďábel musel souhlasit.

Ďábla doběhl i napodruhé

Když si ale za rok pro opilého Jacka znovu přišel, skočil mu na další lest. Využil jeho nabídky, aby si ze stromu utrhl jablko. Jenže bylo vysoko, a tak musel satan vylézt na strom. Podvodníček na nic nečekal, do kmenu vyryl křížek a byl zase na koni. Ďábel nemohl pryč, a tak mu nabízel další rok života. Marně. Ani na deset let Jack neslyšel. Pustil ho až po slibu, že si pro jeho duši nepřijde nikdy.

Do nebe ani do pekla

Jack dál vedl nezřízený život, až se o rok později o halloweenské noci upil k smrti. Bůh ho do nebe nevzal, jenže kvůli dohodě nemohl ani do pekla. Jackova duše tak zůstala na světě. A aby alespoň trochu viděla na cestu, daroval jí ďábel alespoň žhavý uhlík. Aby ho Jack nemusel nosit v ruce, vložil ho do vydlabaného tuřínu, s nímž dodnes bloudí poslední říjnovou nocí. A kde tedy ta dýně?

Inovace z Ameriky

V tu se tuřín změnil až v Americe, kam tradici přivezli obyvatelé Britských ostrovů. A není divu. Vydlabaná tykev vypadá mnohem dekorativněji, lépe se dlabe, dozrává na podzim a navíc z Ameriky pochází.

Čtěte také:

Reklama