V tyto okamžiky zhodnocování roku minulého a plánování a zavazování se k lepším zvykům a zbavování se horších návyků mám povětšinou nepříjemné pocity. Jako bych něco ztrácela, něco mi nenávratně unikalo mezi prsty.
Já osobně nevidím žádný hmatatelný důvod, proč mám tak strašně jásat, že budu psát od zítřka v datech jinou číslovku na konci, a k tomu si dávat nějaká předsevzetí. Ale to je můj osobní pocit, vždyť Silvestr se slaví už od nepaměti. Tedy, není tomu přesně tak, a tak čtěte, jak se tradice oslav konce roku vyvíjela.

Kdo vůbec byl svatý Silvestr?

31. prosince, poslední den roku, je sv. Silvestra.
Koncem 3. století se v Římě narodil pozdější svatý Silvestr; jako zbožný křesťan přečkal dobu pronásledování. Památkou na dobu, kdy se musel svatý Silvestr na útěku skrývat v lese nedaleko Říma, je i jeho jméno (silvestris = lesní). Na papežský stolec usedl v roce 314 v době vlády jednoho z nejznámějších římských císařů Konstantina Velikého. Papež Silvestr se mimo jiné zasloužil i o předpis, aby oltáře byly zhotovovány z kamene místo dosavadních dřevěných. Papež zemřel právě 31. prosince roku 335 a je pochován v kasematech baziliky sv. Priscilly v Římě.

Proč je vlastně Silvestr na Silvestra ?

Silvestrovská noc získala na významu, až když se v průběhu 16. století ve většině křesťanských zemí ustálil kalendář gregoriánský, a počátek nového roku na 1. lednu. Lidé navštěvovali kostel, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a modlili se za dobrý průběh nového. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala. Teprve rozvoj ekonomiky a vědy v 19. století, který předznamenal příchod "nového zlatého věku", dodal silvestrovské noci větší význam. Společnost bohatla a v očekávání ještě lepšího roku slavila Silvestra stále veseleji a okázaleji, s množstvím pokrmů a nápojů. Na venkově přetrvávaly některé zvyky, jako např. chození tzv. ometaček - chudých žen, které chodily po staveních, symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela, a přály všeho dobrého, za což obdržely almužnu. Hospodyně se varovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což znamenalo nebezpečí smrti někoho z rodiny v nadcházejícím roce.
Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. století. Zejména léta přechodu z jednoho století do druhého v roce 1899 a 1900 a poté 1999 a 2000 znamenala nejbouřlivější oslavy Silvestra a příchodu nového roku. V ulicích, v restauracích i v domácnostech se organizovaly velkolepé zábavy a show, bohaté hody a stále nákladnější a velkolepější ohňostroje. Teprve v poslední době byly nejrůznější pochoutky vystřídány nazdobenými chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími slanými a sladkými zákusky. Stoupalo i množství vypitého alkoholu. Od konce 19. století je běžným zvykem půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce.

 

Jak jste se tedy mohli dočíst, datování prvního dne nového roku prošlo různými změnami. I dnes se ale datuje různě, totiž podle toho, ve které části světa se právě nacházíte a jakého jste vyznání. Pro mne by možná bylo ideální žít mezi Maury. Ti konec a začátek roku neslaví, jelikož nepoužívají kalendář... 

Kdy se slaví Nový rok v různých zemích?

Pravoslavný a řeckokatolický
ritus dodržuje juliánský kalendář, podle něhož připadá Nový rok na 14. leden.
Počátkem islámského letopočtu je odchod proroka Mohameda z Mekky do Mediny v roce 622. Hurra Muharram, první den prvního islámského kalendářního měsíce, se počítá podle lunárního systému, a tak datum konce jednoho a počátku dalšího roku není přesně stanoveno a může se posouvat v průběhu celého roku. Ovšem ani islámský svět není jednotný a v Afgánistánu a Iránu slaví podle perského kalendáře začátek slunečního roku 21. března.
V Izraeli je začátek nového roku pohyblivý a spadá na první den měsíce Tišrí, tedy mezi 6. zářím a 5. říjnem. Roš hašanan se slaví dva dny a považuje se podle židovské tradice za čas, kdy se z Boží vůle rozhoduje o osudu každého člověka v příštím roce.
V Číně a v některých dalších východoasijských zemích začíná nový lunární rok koncem ledna, nebo v únoru.
Thajci oslavují svůj trut (Nový rok) v březnu, nebo v dubnu, jihoindičtí Tamilové při zimním slunovratu. Tibeťané v únoru.
Pro Japonce jsou novoroční oslavy 1. až 3. ledna. V mnoha venkovských oblastech se však slavnosti konají mezi 20. lednem a 19. únorem
A původní obyvatelé Austrálie neslaví nic, protože nepotřebují kalendář!

 

A tak bychom mohli putovat po světě a slavit neustále...

Přeji vám oslavu dle Vaších představ a zvyků, ať už jste kdekoli a na Silvestra máte jakýkoli pohled.
Hlavně buďte s těmi, kteří stáli při vás ve slabých chvílích. To jsou totiž ti nejdůležitější...

 

Všem věrným čtenářům Žena-in přeji šťastný rok 2004! 

 

 Zdroj - Pražská informační služba    

         
Reklama