78af8dfc30c90-obrazek.jpgFoto: Se svolením Michala Pohludky

Když se řekne „longevity“, co si pod tím má běžný člověk vlastně představit v každodenním životě?  
Čím dál více lidí má snahu žít zdravým životním stylem a k tomu nám pomáhá velké množství nástrojů. S rozvojem technologií, chytrých hodinek, dostupnosti testování najednou pojem „longevity“ nabírá na síle, protože už se přestává používat ono známe v obecné rovině: „Zdravé jídlo, pohyb, minimalizovat stres a mít kvalitní spánek.“ Najednou umíme říct, jaké jídlo je právě pro vaše tělo vhodné, jaký pohyb apod. Rostoucí míra personalizace je ústředním bodem celého longevity směru. Uvědomujeme si, že můžeme ovlivnit své zdraví a přebíráme za něj osobní odpovědnost, proto je longevity čím dál více populární.
 
Vy pracujete s biomarkery a genetickými daty, jak moc může dnes člověk reálně ovlivnit své zdraví, když zná své predispozice? 
Zdraví je jako skládačka. Některé nemoci jsou geneticky významně podmíněné, ale snad ještě větší díl závisí na tom, jak žijeme, kde žijeme a jak se o sebe staráme. A to ovlivnit můžeme. Pokud pomineme infekční onemocnění, které jsou jedním z největších zabijáků v globálním pohledu, pak civilizační choroby typu cukrovka a kardiovaskulární onemocnění jsou významně ovlivněny právě životním stylem. 

Má smysl řešit prevenci, i když se cítíme zdraví a nic nás netrápí? 
To je paradoxně to nejdůležitější. Pokud každý den pro sebe něco uděláme, jsme schopni prodloužit život ve zdraví. Mnoho nemocí se projevuje mnohem dříve, než je cítíme, tedy když nás nic netrápí. A právě v této fázi je léčba nejvíce účinná, jelikož jakmile se projeví, pak už hasíme požár.
 
Jaké jsou podle vás nejčastější chyby, které lidé dělají ve snaze žít zdravě? 
Jak se říká, všeho s mírou, a to je i klíčem k úspěchu ve snaze žít zdravě. Každý den malý krůček je více než vše „napálit“ najednou. A to je tou největší chybou, kdy se lidé rozhodnou pro sebe něco udělat. Chtějí výsledky hned, a přitom si neuvědomují, že žít zdravě je celoživotní cesta a ta není sprint. Je o malých krůčcích, které nám pomohou vydržet, nezranit se například při sportu a postupně se do zdravého životního stylu zamilovat.
 
Kdy by měl člověk začít řešit dlouhodobé zdraví, je to otázka věku, nebo spíš životního stylu? 
Je to otázka rozhodnutí. Nikdy není pozdě.
 
Moderní medicína dnes umí odhalit rizika nemocí mnohem dříve, proč toho lidé zatím tolik nevyužívají? 
Je to kombinace strachu a nevědomosti, že takové možnosti jsou. Strach je mocný, protože známá věta: „Co když se něco najde?“ je jedním z největších překážek. Až se ale odhodláme a zjistíme, kde je naše slabé místo, pak s tím můžeme pracovat z pohledu životního stylu, v rámci prevence nebo dokonce i ve spolupráci s lékaři. A to je mnohem větší síla, protože to máme pod kontrolou. Tou nevědomostí je myšleno, že nové přístupy v diagnostice jsou často skryté a lidé o nich neví.

Jak si představujete ideální „preventivní prohlídku budoucnosti“? 
S maximálním využitím technologií, které používáme denně. Ty sledují srdce, stres, pohyb a jiné parametry, které jsou proloženy pravidelnými kontrolami krevních biomarkerů a také znalostí genetických predispozic onemocnění. Samotná lékařská kontrola by měla být již pouze vyústěním každodenního snažení a vlastně by měla sledovat ideálně vše relevantní v preventivním režimu. Spolupráce lékař, pacient a technologie je trojlístek, kde když každý z nich bude chtít být součástí, získáme neskutečně silný preventivní program.
 
Jsou genetické testy a analýzy krve něco, co by mělo být běžnou součástí života, podobně jako návštěva zubaře? 
Naprosto. Krevní diagnostika je hlavním parametrem pro rozhodování lékařů o případné léčbě. Bez ní je to jako řídit slepý a věřit ve zdraví. Ale věřit je málo. Proto znalost stavu organismu alespoň díky několika desítek krevních biomarkerů je nutnost.
 
Trh s doplňky stravy je dnes obrovský, jak se v tom má běžný člověk neztratit? 
Je to jako džungle i pro odborníka. Sledovat dávky, kdy, co aplikovat. Jaké formy látek používat, od jakých výrobců, v jaké životní situaci apod. Vyznat se v tom je opravdu složité. Právě z tohoto důvodu jsme s týmem renomovaných vědců vyvinuli Elyxeer 30.5, komplexní systém suplementace nové generace. Díky unikátní technologii PreTiSy® dostane tělo přesné dávky potřebných látek v ideálním čase a s promyšleným synergickým efektem. 77 vitamínů, minerálů, kolagenů, probiotik a dalších bioaktivních látek promyšleně rozdělených do ranní a večerní rozpustné směsi. 

Je opravdu nutné brát tolik různých vitamínů, nebo je to spíš marketing než potřeba? 
V dnešní době je člověk vystaven celé řadě negativních vlivů – stresu, náročné práci, nepravidelné nebo nekvalitní stravě i nedostatku spánku. V takové situaci dává smysl podporovat své zdraví i formou komplexní suplementace, a to především z hlediska prevence. Větší problém však vidím v nesystémovém užívání různých doplňků stravy bez hlubšího porozumění. Takový přístup může vést nejen k nižší účinnosti, ale v některých případech i k negativním efektům – jednotlivé látky se mohou vzájemně ovlivňovat, „bojovat“ proti sobě nebo tlumit své účinky. Právě to bylo jednou z hlavních motivací pro vytvoření systému našich doplňků stravy. Řeší tak výše zmíněné nedostatky a zároveň stojí na vědeckých základech. Každá látka má v tomto systému své jasné místo, důvod a správné načasování.
 
Vy jste vytvořil systém, který staví na jednoduchosti, proč je podle vás právě jednoduchost klíčem k dlouhodobé péči o zdraví? 
Věřím, že jednoduchost je klíčem k dlouhodobosti. Dát něco do denní rutiny vůbec není jednoduché a jestli se to povede, pak teprve mohou látky, které uživíme v suplementaci, přinášet svůj efekt a smysl. Je to podobné jako s pohybem. Jeden běh nám nepomůže, ale pokud vydržíme denně běhat alespoň kousek, pak za půl roku bude naše tělo sršet energií, vytrvalostí a kondicí.
 
Jak velkou roli hraje načasování, tedy kdy během dne tělu dodáváme konkrétní látky? 
Tělo má svůj rytmus. Během dne potřebujeme mít dostatek energie, naopak v noci regenerujeme. Pokud má mít suplementace nějaký efekt, musíme respektovat své tělo, přirozený biorytmus, a do něj se vkládají takové látky, které jej podporují v tu správnou chvíli a ve správných dávkách. Navíc je možné těch látek použít více, které se navzájem podporují a společně napomáhají širokému spektru procesů v těle. 

Jak velký vliv má stres na naše dlouhodobé zdraví, a dá se nějak změřit? 
Stres je velmi silný impulz pro tělo. Produkuje se hormon kortizol a ten je možné měřit ze slin. Většinou se měří ráno, odpoledne a večer a dle hodnot jsme schopni již říct, zda je naše míra stresu v normálních hodnotách nebo zda jsme třeba již vyhořelí. Je však nutné si uvědomit, že stres a zdravá míra stresu je normální. Díky stresu se mobilizujeme v kritických situacích a je hnacím motorem. Nejhorší však je pro tělo chronický stres, který pak ovlivňuje velkou řadu procesu a negativně ovlivňuje zdraví.
 
Co byste doporučil lidem, kteří mají náročnou práci a málo času sami na sebe? 
Nejlepší rada je si udělat čas na sebe. Věnovat se aktivitám, které vám dodávají energii a přinášejí vnitřní rovnováhu. Z dlouhodobého hlediska je to klíčové jak pro fyzické, tak i psychické zdraví. Pokud není možné věnovat si tolik času, kolik bychom chtěli, pomáhá začlenit do každodenního života alespoň několik jednoduchých rituálů – pravidelnou a plnohodnotnou stravu, pohyb nebo krátké chvíle pro relaxaci a regulaci nervového systému. Právě v těchto situacích může dávat smysl i promyšlená, komplexní suplementace. Ne vždy se nám daří jíst pravidelně a vyváženě, a proto může být systémové řešení, jako je Elyxeer 30.5, vhodnou podporou. Oceňují ho především lidé s náročným životním stylem, kteří na sobě pozitivní efekt vnímají nejvýrazněji.
 
Existuje podle vás minimum, které když člověk dodrží, může výrazně zlepšit své zdraví? 
Zde platí, že drobnosti dělají velké věci v čase. Začít a přidávat pomalu, ale nepřestávat. To platí ve snaze jíst zdravěji, hýbat se více nebo lépe spát. Pokud bych si vybrat jako příklad právě sport, pak začít procházkami a týden co týden přidat pár minut navíc, to je směřování k tomu, že se procházka stane součástí života a potom teprve má svou váhu v cestě za lepším zdravím.

Zdroj: Autorský článek