Doktor David Sinclair je harvardský inženýr genetiky, ale také autor bestselleru Konec stárnutí: Proč stárneme a proč už nemusíme. Jeho myšlenky zvedají ze židle nejednoho vědce. Tvrdí totiž, že stárnutí není tak nevyhnutelné, jak jsme si doposud mysleli.
ag.jpg
Foto: Shutterstock

Kdybyste chtěli zvrátit jednu věc, co by to bylo? Mnoho lidí by pravděpodobně odpovědělo, že by chtěli zůstat navždy mladí. Recept na nesmrtelnost profesor Sinclair bohužel nemá. Přes to ho zvou do svých podcastů nejúspěšnější američtí moderátoři a touží s ním diskutovat o stárnutí. David totiž přesvědčivě argumentuje. To je jedna z věcí, kterou je potřeba si uvědomit, než si jeho knihu přečtete. Na druhou stranu, pokud vás podprahově přesvědčí, že budete zdraví ještě ve 140 letech, nebude s takovou nadějí život lepší?

David Sinclair na začátku svých tezí čtenáře nabádá, abychom jako společnost přeformulovali své myšlenky o stárnutí. S dlouhověkostí jsou spojeny etické, sociální, ekonomické a ekologické aspekty. Ve své knize uvádí, že neexistuje žádný biologický zákon, který dokazuje, že musíme stárnout. Poměrně vzrušující zpráva, že ano? Dokazuje to na savcích, kteří žijí více než 200 let a tvrdí,  že i náš život lze do budoucna protáhnout. Pravdou je, že je ještě před sto lety jsme se průměrně dožívali o třicet let méně než dnes, ve středověku byl průměrný věk dožití asi 30 let. Dnes jsme zhruba na osmdesátce, ale i to je pro Sinclaira málo. Během několika desítek let bychom měli dosáhnout 120 let a více.

Můžeme si za to sami

K tomu je podle autora potřeba několik atributů. Za prvé na stárnutí nesmíme pohlížet jako na součást života, ale jako na nemoc. Degradace buněk je však momentálně způsobená aspekty, které nemůžeme tak jednoduše ovlivnit. Souvisí s ní třeba i změna klimatu, sociální zabezpečení, nedostatečná hygiena a zdravotní péče v některých zemích. Se stárnutím se pojí i nezdravá strava, přílišná konzumace živočišných produktů, ale také nedostatek pohybu. David Sinclair ve své knize příliš nenabádá ke zlepšení, ale spíše své poznatky popisuje jako holý fakt s jasným apelem: Proč si tohle děláte? Proč chcete zemřít v osmdesáti a nemocní?

Půstem a cvičením proti stárnutí

Autor studie poukazuje na to, že dva z devíti aspektů vedoucích ke zdraví jsou půsty a nutnost krátkého intervalového cvičení. „Nejdůležitější je jíst méně často. Není to o podvýživě nebo hladovění. Většina dospělých jí příliš mnoho a jí příliš často. A na základě některých nedávných výsledků u myší, a také u lidí to vypadá, že je stejně důležité, co jíte, ale ještě důležitější, jak často jíte. Existují různé druhy půstu, které můžete praktikovat. Zatím nevíme, který z nich je nejlepší, ale já třeba nesnídám, snad až na pár lžic jogurtu, a pak nejím až do pozdního odpoledne, někdy vydržím počkat až do večeře, “ vysvětluje v podcastu herce a moderátora Joea Rogana.

David Sinclair jednoduše chce, aby v budoucnu běhala po planetě spousta zdravých starších a produktivních lidí. Co si budeme povídat, je to trochu fašistické, protože bychom v takovém případě mohli zapomenout na cigarety, alkohol a jiné zdraví neprospěšné záležitosti, díky kterým mnozí lidé zapomínají na starosti všedního dne. Ve zkratce lze říci, že jeho teorie jsou sice opravdu podložené a biologicky odráží pravdu, ale na druhou stranu jde tak tak trochu o utopii. Jak dlouho bude trvat, než se lidé vzdají svých neřestí a bude svět opravdu lepší bez požitků, které ohrožují naše zdraví?

Jedno je ale jisté, na druhou stranu nic ze Sinclairových „rad“ kvalitu života nezhorší, naopak. Jak sám tvrdí, změníte-li alespoň jeden z devíti bodů, způsobující stárnutí, oddálíte ho. Navíc, aby se takové změny zapsaly do DNA, bude to také nějakou chvíli trvat. Je však možné, že za dvě stě let bude Sinclair vyzdvihován pro svou „vizionářskou“ schopnost jako dnes Hippokrates.

Reklama