Zatímco malé děti se budí (a otravují) v šest ráno, čím jsou starší, tím menší náklonnost k vstávání naši potomci vykazují. Takový puberťák by nejraději vyspával každý den do deseti, k velké nelibosti rodičů, kteří remcají: „Jak můžeš být taková lenora? Vždyť ti z toho dne nic nezbude..."
Jsou teenageři skutečně tak líní, nebo má jejich vyspávání nějakou biologickou příčinu? Pokus zodpovědět tuhle otázku učinili nedávno v Německu. Posvítili si tam na spací zvyklosti u 25 tisíc osob - a získané výsledky nasvědčují tomu, že teenageři za svou ranní lenost zase tak moc nemohou, je prý totiž dána fyziologicky a je pro ně typická. Zatímco mládež mezi 14. a 20. rokem má tendenci vstávat z postele stále později a později (a to bez ohledu na to, kdy jdou spát), přibližně při dosažení dvacítky se to rázně mění.
Změna je tak razantní, že ji vědci nyní navrhují jako oficiální znak charakterizující ukončení adolescence. Na rozdíl od puberty, jejíž konec je poměrně přesně definován koncem růstu dlouhých kostí, je totiž ukončení adolescence zatím dost nejasné, protože zahrnuje spoustu velmi různorodých fyzických i psychických změn. Jak se zdá, konec vyspávání je celkem symbolicky i začátkem dospělosti.
Takže s nimi asi musíme mít trpělivost, když mají na své straně i vědu... Jen se mi zdá, že u někoho to v těch dvaceti neskončí :-)))
Nový komentář
Komentáře
skoro ve čtyřiceti jsem schopná vstát v deset a to ještě někdy s velkými obtížemi a mí dva synové-14 a 21let vstávají kolem osmé.18 letý ale spí rád jako já minimálně do 9-10hodin.
To jsem si teda nevšimla... Já vstávala vždycky brzy a i o víkendu jsem vydržela chrupat nejdýl do devíti :)
Já vstávám ráno a pracuju dopoledne, on vstane v poledne a dělá do večera
A jeho máti má na něj proto taky furt blbý kecy (přestože žije na druhým konci republiky a je jí houby do toho, kdy se u nás vstává)
Ale vdala jsem se za sůvu, tak se krásně doplňujeme
Tedy já už jsem od puberty značně daleko, ale vyspávám stále klidně do jedenácti.
Jsem moc rada,za mi to konecne nekdo osvetlil, me pozdni vztavani preslo az po 20 roku, ale zhruba to odpovida
.Taky si myslim, ze v tom je nejaka biologie,puberta je holt super obdobi a dosti specificke,naseho zivota.
Plus takovy pubertak kdyz ma po dom. ukolech do skoly vlastne nema zadne povinnosti,nema kam chvatat s tim vztavanim, nekdo vypere, uvari.Detske hry ho uz nebavi, a zabavy,sex, dobrodruzstvi jsou zajimavejsi v seru,tak kam by chvatal
Asi nejvic v teto dobe snime, o partnerech, o svem zivote, o praci, o blizke i vzdalene budoucnosti, mozna stale jeste mame dojem, ze vse se muze stat, tak proc o tom nesnit,ze?
No nevim, znam lidi, kteří v 50 letech stále chrní jak puberťáci a v 19-20 letech přestali vyspávat, protože začali chodit do práce a mít starosti.
Osobně jsem skřivan od malinka.
Mně je 35 a zřejmě jsem pořád puberťák - dneska do půl 11
v neděli se stávám puberťákem a z postele lezu v deset,jinak bohužel v pět,moji potomci mají brigády,jeden celý týden s výjezdem v 6hodin ráno,druhý o víkendu s návratem v 6hodin ráno,jediný kdo si u nás se vstáváním hlavu neláme,je náš tatínek!
Je mi 24 a kdybych si nenařizovala budíka, spím denně do 12. Je jedno v kolik jdu spát.
já se nedivím proč spí dlouho ,když dojde ve 4 ráno
Jsem noční můra,ale do práce bych potřebovala chodit na 11.Dcera je po mně a syn je holt ten adolescent.
Manžel usíná v 10,ráno není schopen v 6.30 vstát.Jsme holt divná rodina.
Teda dceři je skoro 15 a ráno vstává v 6 a to i o víkendu. Vyjímky potvrzují pravidlo
To jste mě potěšili, děvenka má jarňáky a já už jsem měla pocit, že někde chytla spavou nemoc.
carrom: osamostnila jsem se už před hafo lety, ale dřív kvůli tomu nevstávám
Adolescence nekončí nějakou biologickou změnou, ale tím, že se člověk osamostatní - sám vydělává a vše si platí, odstěhuje se od rodičů, dodělá školu, popř. vdá se a má děti (to samozřejmě není nutné). Někomu totiž vyhovuje i v dospělosti radši ponocovat a spát do oběda než jít dřív spát a brzo vstávat. A navíc kolik hodin kdo potřebuje, aby se cítil vyspaný, to je individuální. Já jsem po ránu tuhá, ať vstávám kdykoli.
když dítko přivane domů ve dvě ráno, je jasné, že si rádo přispí
můj syn,když má stávat do školy,tak by spal,a když má volno,tak zase brzy vstává,ale jak kdy
Já jsem ráda, když spí. Alespoň je ráno klid
. Ale i z jiného důvodu. Kluk v poslední době měl neuvěřitelné černé kruhy pod očima, tak jsem měla strach o jeho zdraví. Proto jsem jej vyhnala k doktorce na odběry. Je zdravý jak "tuřín". Jen prostě roste a také sportovní zátěž mu dává zabrat.
Já dětem ten spánek dopřeji. Však až začnou chodit do práce, tak už se nevyspí.
Můj syn má 28 a spí klidně až do oběda.
blbost, u nás se teda situace rázně nezměnila ani hodně po dvacítce
U mě to neskončí nikdy. Ale u těch adolescentů je to fakt o zdraví, když je nutíme dřív vstávat. Můj kluk je z toho věčně nemocný.