Homosexuálních svazků v České Republice přibývá, během dvou let platnosti zákona o registrovaném partnerství už jejich počet překročil 500. Přesto se ale objevil i první případ, kdy se nechali rozvést dva muži.

Okresní soud v Hradci Králové rozvedl dva muže, kteří se na vlastní kůži přesvědčili, že v registrovaném partnerství štěstí hledat nemohou.

Jeden z mužů dokonce označil sňatek za svůj velký omyl. Partneři si své majetkové záležitosti vyrovnali sami, k soudu už přišli s pouhou žádostí o formální ukončení svazku. Mladší z partnerů se ale nakonec soudního řízení nezúčastnil.

V Česku byly zatím rozvedeny pouze dva lesbické páry. První z těchto rozvodů, který se odehrál v únoru loňského roku v Ostravě, proběhl dokonce pouhých pět týdnů po sňatku. Těžko říct, co obě ženy k tak náhlému rozhodnutí přivedlo.

Podle amerických zkušeností se ale rozvádějí pouhá dvě procenta homosexuálních párů – ve srovnání s téměř padesáti procenty heterosexuálů. Nejspíše je nutné hledat příčinu v krátké době, po kterou je možné homosexuální svazky uzavírat a nelze tvrdit, že by byla homosexuální partnerství pevnější a stálejší než klasické sňatky.

Soužití dvou lidí vyžaduje respekt, úctu, lásku a ochotu ke kompromisům

Srovnávat statistiky heterosexuálních a homosexuálních párů je v tuto chvíli opravdu nesmyslné. Jednak homosexuálních párů je daleko méně a za druhé sňatky a registrovaná partnerství jsou umožněny pouze krátkou dobu. Nicméně je samozřejmé, že jestliže byla tato možnost umožněna, bude přibývat i rozvodů.
 
Liší se nějak svazek dvou osob stejného pohlaví od konvenčního manželství?

Partnerství homosexuálních párů se přeci jen v mnoha směrech od heterosexuálních odlišují: homosexuálové si například pravděpodobně procházejí strastiplnější cestu v přijetí vlastní identity během dospívání a rané dospělosti než heterosexuálové. Partnerství si také mohou více vážit, jelikož pro mnohé z nich bylo daleko obtížnější najít si toho pravého partnera. V současné chvíli může také ještě fungovat jakési zadostiučinění a silné pouto dvou lidí, kteří si po dlouhé době vybojovali právo na to být spolu i "před zákonem", což u heterosexuálních párů přichází jako samozřejmost. Tyto výše zmíněné důvody a možná ještě mnohé jiné mohou přispívat k tomu, že dva partneři stejného pohlaví budou mít silnější vůli a možná i potřebu vyřešit různé spory a konflikty, které v každém partnerství nastanou.

Nicméně tyto páry mají také mnoho věcí, které jsou společné i s páry heterosexuálními. V zásadě jakékoli soužití dvou a více lidí vyžaduje určitou míru respektu, vzájemné úcty, lásky a ochotu ke kompromisům. A jestliže se něco z toho nedostává, nezáleží na tom, zda je pár stejného či různého pohlaví, ale bude docházet ke konfliktům. Ve svobodné společnosti je jednou z možných cest, kterou lze konflikt vyřešit, rozvod. Často se mnohá nedorozumění mezi muži a ženami svalují na ono zjednodušené až prvoplánové "muži jsou z Marsu, ženy z Venuše".

Mohou mít partneři stejného pohlaví usnadněné spory i tím, že se na problémy dívají z podobného pohledu?

Různost pohledů, názorů, nápadů, nároků a potřeb existuje jak mezi pohlavími navzájem tak i "vnitrodruhově". Mezi muži a ženami snad jen dochází k jakémusi - většinou úsměvnému - zvšeobecnění, které vychází z rozdílných mozkových struktur.

Ale i v homosexuálních párech nezastávají oba stejné role, nevnímají věci stejně a ani na ně stejně nereagují. Tak jako v partnerství mezi mužem a ženou i zde platí obě protikladná přísloví: "protiklady se přitahují", ale také "vrána k vráně sedá". Záleží pouze na tom, v čem se pár spíše doplňuje a v čem se spíše shoduje.

Připravilo www.sexualne.cz

Znáte nějaký homosexuální pár? Řeší registrace něco, když svým způsobem nejde o žádnou svatbu?

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY