Foto: Sage
Ta správně udělaná káva se v mnohém liší od té, která není. Víte jak poznáte, že vám v kavárně připravili špatnou kávu, zda ji pít s mlékem nebo bez, která vám udělá dobře a kdy vám naopak může uškodit? Na to nám odpověděl Václav Mlčoch, produktový specialista a barista značky Sage.
Jak poznáme, že nám v restauraci udělali špatnou kávu, a co dělat?
„Špatně připravené espresso poznáme na první pohled podle nekvalitní kávové krémy – není celistvá a může mít uprostřed „oko“, tedy tmavou skvrnu, kde je vidět černá káva místo jemné pěny. Ale taky si můžeme jako zákazník učinit vlastní jednoduchý test lžičkou, že si ji zlehka protáhneme skrze krému, ale tak jemně, aby kréma v espressu měla šanci se spojit opět do celistvé plochy (pěna u espressa). Pak i hodnotíme celkovou teplotu připravené kávy, neměla by být vlažná. Ale dbejme na to, že káva (espresso) nikdy nebude mít teplotu jako např. čaj. Takto hodnotíme připravené espresso,“ vysvětlil Václav Mlčoch a pokračoval. „U mléčných kávových nápojů, jako je cappuccino, latte, latte macchiato nebo flat white, hodnotíme na první pohled především mléčnou pěnu. Ta by měla být kompaktní, bez velkých bublin a propadlých míst. Latte art lze také posoudit, ale jeho kvalita není důvodem k reklamaci, pokud nejde o urážlivý motiv.“
„Propadlá pěna nebo velké bubliny mohou znamenat, že nápoj stál příliš dlouho na baru, než se dostal k zákazníkovi, nebo že mléko bylo špatně našlehané, například kvůli příliš vysoké teplotě. To lze ověřit dotykem šálku – pokud je tak horký, že na něm neudržíte ruku a máte pocit, že by vás mohl popálit, mléko bylo při šlehání přehřáté (nad doporučených 55–65 °C v závislosti na typu mléka). Takto připravenou kávu raději nepijte, abyste si nespálili rty,“ doporučil Václav. „V takových případech máte právo nápoj reklamovat. Mnoho lidí to neudělá, ale je důležité se ozvat – stejně jako bychom v restauraci upozornili na nekvalitní jídlo. Pokud tedy máte pocit, že vaše káva není připravena správně, nebojte se požádat o novou.“
Na čem záleží dobrá chuť kávy při přípravě?
„Klíčovým krokem je výběr kvalitní kávy. Už při koupi je důležité dbát na to, aby kávová zrna nebyla znehodnocená – například nafouknutý sáček nebo velmi stará zrna od data pražení mohou negativně ovlivnit výslednou chuť. Stejně důležitá je čistota mlýnku na kávu. Pravidelná údržba pomáhá odstranit usazený kávový tuk, který se může časem zkazit a nepříznivě ovlivnit chuť připravované kávy. Kávovar musí být dostatečně nahřátý na správnou teplotu pro daná kávová zrna. Každá káva obsahuje oleje, které potřebují optimální teplotu, aby se nepřepalovaly nebo naopak nebyly příliš tuhé. Proto se při nákupu kávy v pražírně doporučuje zeptat na ideální teplotu přípravy. Někteří výrobci ji dokonce uvádějí na obalu, což může být dobrým ukazatelem jejich přístupu ke kvalitě,“ konstatoval specialista.
„Dalším důležitým krokem je nahřátí páky se sítkem i samotného šálku. To pomáhá minimalizovat teplotní ztráty, které by mohly negativně ovlivnit výslednou chuť kávy – například by se rychle ztratila kréma a převládly by nežádoucí chutě i vůně. Správná příprava kávy zahrnuje nejen ideální teplotu, ale také vhodné nastavení hrubosti mletí podle množství kávy. Káva by měla být vždy čerstvě namletá a ihned zpracovaná, aby nezvětrala a neztratila své aroma. Pokud dodržíme všechny tyto kroky, můžeme si vychutnat opravdu lahodnou a kvalitně připravenou kávu.“
Kdy je tedy káva příliš stará a ztrácí své kvality?
„Obecně platí, že kávu bychom měli zpracovat co nejdříve po jejím zabalení, protože její kvalita se s časem neustále mění. U některých druhů se doporučuje spotřeba do tří měsíců, u jiných může být delší, ale ideální je dodržet pravidlo, že káva by měla být zpracována do šesti měsíců od balení. I když ji uchováváme v uzavřeném obalu (sáčku či plechovce), její kvalita postupně výrazně klesá. Velikost balení kávy bychom měli volit podle toho, jak často ji pijeme. Pokud si připravujeme jednu až dvě kávy denně, je vhodné menší balení, zatímco při vyšší spotřebě dává smysl pořídit větší balení. Důležité je také správné množství kávy v mlýnku – mělo by odpovídat tomu, jak rychle ji spotřebujeme, aby příliš dlouho nezvětrávala v zásobníku. Pokud se káva znehodnotí (časem, zvětráním nebo vlhkostí), projeví se to na kvalitě výsledného nápoje. Může chybět kréma, objevit se zvláštní aroma, a především nepříjemná chuť, která může připomínat zatuchlost. V takovém případě je nejlepší kávu vyhodit. Pokud máte zahradu a kompost, můžete ji využít jako přírodní hnojivo.“
Můžeme se kávou otrávit?
„Pokud překročíte doporučenou denní dávku kávy, která činí přibližně šest espress, hrozí předávkování kofeinem. Ve vyšším množství může negativně ovlivnit kardiovaskulární systém, například vyvolat náhlé bušení srdce. Kromě toho může nepříznivě působit na nervovou soustavu – způsobit úzkost, nervozitu, neklid a u některých jedinců dokonce i výbuchy vzteku. V případě předávkování kofeinem se doporučuje vypít větší množství vody, aby se kofein naředil a co nejrychleji vyplavil z organismu.“
Nahřátí mléka je velmi důležité, stejně tak čas během dne, kdy kávu s mlékem pijeme.
Foto: Sage
Jak a kdy pít kávu nebo ji připravovat, aby byla co nejméně škodlivá našemu organismu?
„Otázka, kdy pít kávu, má mnoho odpovědí, ale jedno pravidlo je zásadní – neměla by se konzumovat hned po probuzení. Po spánku má organismus vysokou hladinu dopaminu, a pokud ihned přijmeme další dávku z kávy, může to paradoxně vést k větší únavě místo očekávaného povzbuzení. Proto se doporučuje vyčkat alespoň hodinu po probuzení. Dalším důležitým pravidlem je nepít kávu na lačný žaludek. Pokud patříte mezi ty, kteří si kávu dopřávají hned ráno, je vhodné zvolit kávový nápoj s mlékem, například cappuccino, latte macchiato, espresso macchiato nebo flat white. Mléko pomáhá zjemnit chuť kávy a částečně neutralizuje její kyselost, čímž snižuje zátěž na žaludek a celkově zpomaluje účinek kofeinu. Káva se obecně doporučuje konzumovat v dopoledních hodinách. Například v Itálii je považována za snídaňový nápoj, a pokud si ji objednáte po poledni, často vám řeknou, že mléko už nemají. V českých podmínkách jsme však zvyklí pít kávu s mlékem i odpoledne, což může být vhodné například pro lidi se sklony k překyselení žaludku. Nicméně je dobré mít na paměti, že káva s mlékem může zpomalit trávení a způsobit pocit těžkosti, nebo naopak vést k rychlému vyloučení z těla. Pokud vám však nezpůsobuje žádné nepříjemnosti, občasná odpolední káva s mlékem není problém – jen by neměla být příliš častá.“
Jsou alternativní mléka lepší než to obyčejné?
„Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, protože každé mléko působí na organismus jinak a preference jsou individuální. Kravské mléko s laktózou je nejběžnější volbou, a to nejen kvůli chuti, ale i kvůli kvalitě našlehané pěny. Lesklá, hladká a dobře držící mléčná pěna je ideální pro přípravu cappuccina nebo latte. Toto mléko volí lidé, kteří nemají problém s laktózou. Pro ty, kteří trpí laktózovou intolerancí nebo z jiných důvodů preferují alternativy, existuje široká škála rostlinných mlék. Někteří volí rostlinné varianty kvůli zdravotním důvodům, jiní pro zvýraznění chuti kávy či z ekologických nebo etických přesvědčení. Pokud si vybíráte rostlinné mléko pro kávu, doporučuje se varianta s označením Barista, která je upravená tak, aby se lépe šlehala a měla optimální konzistenci pro kávové nápoje. Výjimkou jsou některá mléka, která sice označení Barista nemají, ale přesto se dobře šlehají, například bezlaktózové kravské mléko, některé druhy ovesného mléka (např. Oatly) nebo hrachové mléko. Výběr mléka tedy záleží na osobních preferencích, zdravotních omezeních i požadované konzistenci pěny – důležité je zkoušet a najít to, které vám nejvíce vyhovuje.“
|
|
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář