Mučit mne nemusíte, přiznám se sama - už hodinu tu sedím před počítačem a nutím své šedé buňky mozkové k přemýšlení - dostala jsem za úkol vyplnit dnešní den rubriku Domácnost - to je snad za trest :-)
Aby mne napadaly ty správné myšlenky, postupně jsem chodila pro: tříbarevný koláč - podívat se, jestli dcera spí - pro piškoty - podívat se, jak dcera spí - odskočit si - uvařit si čaj. Zalití sáčku horkou vodou chození kolem horké kaše skončilo, neb jsem si onen vařicí čaj na sebe vybryndala, sice n
Ono courání mi připomnělo studia - když člověk seděl a bifloval, po určité době hlava ona moudra přestala brát a začala se zajímat o to, co je v lednici ... a ve spíži ... á, támhle naproti se děti houpou, jo, jenom se kouknu pět minut na televizi a hned se zase vrátím ke skriptům...
Když už Merylka začala to vzpomínání, naprosto přesně si vybavuji jeden večer, kdy jsem (asi tak třináctiletá) měla umýt nádobí, zatímco rodičové byli na nějaké návštěvě. V televizi dávali samozřejmě zábavnější program než ráchání se v mastné vodě. Nelenila jsem a na papír jsem rodičům vysvětlila, 
Ráno jsem našla prázdný dřez a na stole na onom mém lejstru připsáno tátovou rukou: "Kdybys místo psaní tohoto papíru umyla nádobí, mělas to už dávno hotové. Nezapomeň vyluxovat..." :-)
Jo, z deště pod okap...
Nový komentář
Komentáře
Já mám myčku cca 2 měsíce...nejdřív jsem si nemohla zvyknout, že někde odkládám špinavé nádobí, místo abych ho čisťoučké uklidila...ale dnes ji miluju a už si to nedovedu představit bez ní..(Jsme početná rodina..já, můj přítel a 2moje+2jeho= 4 naše děti).
Lowel oni existuji i vune do mycky a kdyz nadobi oplachnes od zbytku,tak to smrdet nebude
JA vlastne nechapu ani proc jste si tu mycku porizovali? Doma nejste, nadobi do ni taky nedavate.
Lowel oni existuji i vune do mycky a kdyz nadobi oplachnes od zbytku,tak to smrdet nebude
JA vlastne nechapu ani proc jste si tu mycku porizovali? Doma nejste, nadobi do ni taky nedavate.
Jé, tady už se zase probírá myčka na nádobí
Na nádobí platí jedině myčka! Pomalu začínám schvalovat nápad mé kolegině - v kuchyni mít myčky dvě - do jedné se bude dávat špinavé nádobí a ze druhé se bude postupně brát čisté. Pak se to prohodí. Odpadne tak práce s uklízením čistého nádobí
Mytí nádobí vysloveně nesnáším. Proto jsem před časem uvítala manželův návrh, že koupíme myčku. To je dělník pro takovou lenošku jako jsem já. Už bych bez ní nechtěla být. Nevím, kde se ta averze vůči nádobí vzala, ale asi už v dětství. Jezdili jsme na chatu a tak se nádobí třeba už od čtvrtka nechalo až na neděli. Do tý doby to "krásně" naschlo a to pak bylo mytíčko - fůůůůůůůj!
Lowel:
ad 1) pokud do myčky nikdo z rodiny nic nedává, bude to asi tím, že jsou líní po sobě uklízet nádobí a ne tím že máte myčku
ad 2) my jsme tedy doma 4 a myčku pouštíme 2 týdně minimálně v to nepočítám sobotu a neděli, to se pouští znovu
ad 3) fakt nechápu co je za práci vyndat krásně čisté a suché nádobí a uklidit ho...pokud s tím máte doma problém budete ho asi mít i s úklidem jako takovým
ad 4) nikdy se mi ještě nestalo, že by se mi neumyl hrnec nebo kastrol ale samozřejmě se musí dát vyšší teplota než u nádobí které není silně zašpiněné - čili chce to přečíst si návod
ad 5) úspora vody je téměř dvojnásobná a to je prokazatelné při vyúčtování, i když se někdy stane že nějaká připálenina třeba na pekáči nepustí, stačí vzít houbičku trochu písku a dočistit...nikdy nedávám znovu do myčky, to je nesmysl
ad 6) nádobí se do myčky skládá postupně, rozhodně se nenechává kupit v dřezu aby se tam pak rvalo najednou ale po každém jídle se nádobí hned naskládá do myčky
Takže co z toho plyne - chce to jen trochu organizace a přečíst si návod než nějaký spotřebič začnu používat...
U nás se v dřezu nádobí "neohřeje" víc, jak 10 minut.
Jak se zašpiní, ihned se umyje, jaké saky paky ... frkne se na odkapávač a než se utře deska, je už suché a může se uklidit.
A kuchyň je stále jako klícka.
ale co já jsem nepochopila je, že každý nádobí po umytí utírá... já to teda z domu neznám, měli jsem odkapávač a stačilo to uložit do skříněk až druhý den třeba. i teď mám odkapávač a utírám jen to co zrovna potřebuju... no byla by to pro mě zbytečná práce navíc...
Jako dítě jsem taky nesnášela nádobí, hlavně utírání...se starším bráchou jsme si ale vždycky o víkendu po obědě hráli, že soutežíme v jakémsi mycím a utíracím maratonu a běhěm práce jsme jako poskytovali rozhovory do televize a novin jako vítězná dvojice
to nás strašně bavilo a vůbec jsme měli spoustu podobných her
jéje, tak asi jsem divná, ale já si děláním domácích prací odpočinu a hlavně od počítače...v práci ho musím, ale doma když nemusím tak se na něj ani nepodívám
Lilinka: určitě máme společné geny..můj brácha také vždy zuřil, neb prohlédnul mou lest, že ho nechávám vyhrát. A tak jsem to řešila úplně stejně.."přemýšlejíc nad dalším tahem" jsem byla v duchu s dětma venku.
jako rodič bych to řešila tak, že bych jí sepsala elaborát o tom, proč neupeču koláče, neuvařím večeři, nekoupila jsem jí žádnou dobrotku nebo nekoupím vysněné oblečky...
No,ale ze bych musela cekat,dokud nemam uz nic cisteho....to ne
Ale jednou denne to staci.Pokud je to dyl,pak to nadobi zacne zasmradat
Majucha: my to sice takhle nedelame,ale tvuj postup je spravny.Tak se totiz neplytva vodou. Ja kdyz po sobe hned umeju kazdy hrnecek,tak se tim vypotrebuje mnohem vic vody, nez kdybych to pak umyla vsechno najednou.
Tanzánie: jezis,nejsi nejaka ma tajna segra? Muj bracha taky po mne vyzadoval,abych s nim hrala sachy,delala jsem to je za ruzne uplaty,treba i to nadobi
. Jenze me ty sachy moc nesly,ja na ne nejak nemam hlavu a on si vsiml,ze ho nechavam prilis rychle vyhravat,tak mi nadaval,ze to neplati,ze se vubec nesnazim, ze nepremyslim, a ze musim premyslet
Takze se pak ty hry protahovaly a ja jsem delala, ze jako premyslim nad dalsimi tahy a pritom jsem si predstavovala,jak litam nekde venku a pak jsem udelala vzdycky nejaky genialni tah po pulhodine vymysleni
Čím jsem starší, tak meju nádobí i provádím všechny domácí práce raději, protože mě těší finální pocit: uklizený byt podle mých představ! Začíná mě proto bavit dokonce i kdysi těžce nenáviděné žehlení! Snad tím úklidem vyrábím endorfíny, či co?
. Nicméně mytí oken nemám ráda dodnes (strach z výšek) a myčku plánuju koupit, třeba i z inzerátu starší, menších rozměrů, přestože jsme jen 2: zvykla jsem si na ni v práci a myje podstatně kvalitněji, než já. Kdysi mě ovšem domácí práce, ke kterým jsem byla matkou donucována, otravovaly stejně jako asi všechny děti. V 16 letech jsem dostala svůj pokoj v jiném patře s tím, že pořádek budu udržovat sama. Výsledek byl, že pouze když jsem čekala "pánskou" návštěvu, vybičovala se k aktivitě! 
Byly jsme tři sourozenci já nejmladší a ve své naivitě jim to nádobí záviděla.
Jak jsem byla šťastná, když mě nechali alespon to umyté a utřené nádobí uklízet.
No dlouho mi to nevydželo a dopadlo to tak, že nádobí zůstalo pouze na mě.
Né, že kdo prohraje ho bude muset umýt..to bych si nepomohla. ALe už vůbec jenom za to, že budu hrát. A protože jsem byla vyčůraná pubertačka, nechala jsem se vždy porazit v nejbl.tazích a mohla jsem jít lítat ven...bohužel na to rodiče časem přišli a bylo po prdelkách.
Ještě jednu vzpomínku mám..brácha byl vášnivý šachista a furt otravoval at s ním hraju..tak já hrála, ale jedině o nádobí.
A ted v součawsnosti? jak už dole psaly holky..nádobí nemohu umýt protože vysedávám u ženy-in. Už jsem přišla na to, že když ho zmáknu hned po obědě, před kafíčkem tak je to v pohodě. Jinak tady straší i do tří hodin.
A myčka v nedohlednu!
Laliari: jo, byly jsme se sejgrou úplně to samý, a ještě jsme se vymlouvaly, že jsme teď přišly ze školy a že nemáme pro samý nádobí ani čas na úkoly
My jsme se sestrou nechávaly nádobí na co nejposlednější chvíli. Neodvážily jsme se ho neumýt, ale obvykle jsme s ním začaly těsně předtím, než naši přišli z práce domů, abychom jako byly v akci, když už není hotovo