
Foto: Shutterstock
Kýchání je spuštěno díky citlivým buňkám v nose, které reagují na dráždivé látky, například pyl, prach nebo viry. Tyto látky způsobí změny ve sliznici nosu, začíná se tvořit více hlenu, sliznice otéká a nervy posílají signál do mozku. Tento signál je zpracován v prodloužené míše, což vede k reflexnímu stažení svalů a výsledkem je kýchnutí. Zajímavé je, že hlasitost kýchání nezáleží na druhu dráždivé látky. Pyl vám nezajistí tišší kýchnutí než nachlazení, vše závisí na struktuře vašeho dýchacího systému.
Proč tedy někdo kýchá nahlas a jiný potichu?
Hlasitost kýchání ovlivňuje tvar a pružnost hlasivek a měkkých tkání v zadní části hrdla. Klíčovou roli hraje také objem plic, během kýchnutí totiž nasajeme hluboký nádech, aby vzduch mohl silně vyrazit ven. Tato tlaková vlna prochází hlasivkami a vytváří charakteristický zvuk kýchání.
Nicméně neplatí, že lidé s větším objemem plic kýchají vždy hlasitěji. Existuje také teorie, že pokud máte větší nosní dírky, může to ovlivnit hlasitost vašeho kýchání, čím větší prostor, tím hlasitější ozvěna. Takže pokud máte hlasité kýchání, možná za to mohou vaše širší nosní dírky! Hlasitost může být ovlivněna i kulturními normami. Například v Japonsku se lidé snaží kýchání potlačit, aby nerušili okolí. Pokud chcete kýchnout tiše, stačí při kýchnutí zavřít ústa, tím omezíte rezonanci v dutině ústní.
Je potlačování kýchání bezpečné?
I když může být tišší kýchnutí společensky přijatelnější, jeho potlačování může vést k nepříjemným zdravotním komplikacím. Přílišné potlačení tlaku při kýchání může způsobit krvácení z nosu, poškození bubínku nebo dokonce pohmoždění dutin. Pokud tedy kýchnutí potlačujete, měli byste být opatrní nebo to raději nedělat vůbec.
Proč máme při kýchání zavřené oči?
Zajímavým faktem je, že při kýchání nedokážeme udržet oči otevřené. Je to reflex, který tělo využívá k ochraně očí před případnými nečistotami nebo tlakem. Tento reflex je natolik silný, že jej nelze vědomě potlačit. Přestože zavřené oči při kýchání pomáhají chránit zrak, mohou představovat riziko, například při řízení. Během kýchnutí na zlomek sekundy ztratíme přehled o situaci na silnici, což může vést k nehodě.
Zajímavosti o kýchání, které vás překvapí:
- Rychlost blesku: Kýchnutí se z těla dostane rychlostí až 160 km/h.
- Neviditelné kapky: Během kýchnutí se uvolní až 40 000 drobných kapének, které mohou ve vzduchu setrvat až 10 minut.
- Sluneční kýchání: Přibližně 25 % lidí kýchne při pohledu do ostrého světla, například na slunce. Tento jev se nazývá fotický reflex.
- Kýchání během jídla: Někteří lidé kýchnou, když snědí příliš kořeněné nebo příliš horké jídlo.
- Kýchnutí ve vesmíru: Astronauti kýchají i ve stavu beztíže, ale bez gravitačního vlivu se uvolněné kapénky pohybují chaoticky kolem nich.
- Nejhlasitější kýchač: Rekord v hlasitosti kýchání drží muž, jehož kýchnutí dosáhlo neuvěřitelných 176 decibelů.
- Řetězové kýchání: Někteří lidé kýchnou několikrát za sebou. Tento jev je často způsoben citlivostí nosní sliznice.
- Denní průměr: Pravidelnému kýchání a čištění dýchacích cest se nevyhneme, průměrně kýchne člověk cca čtyřikrát denně.
- Žádné kýchání: To je jedině během spánku, v tom okamžiku jsou totiž naše svaly v relaxačním módu.
Zdroj: Popular science, Woosh washrooms


Nový komentář