Dnešní téma zaujalo v redakci naši Kláru Křížovou. Jaké to je, když máte doma čtyři chlapy? Přečtěte si o tom.
V pokoji našich dětí to vypadá podobně... A to máme doma holku! Vztah k pořádku v genech ale rozhodně nemá. Děkuju za příspěvek, Kláro.
Víte, jaké to je, mít doma čtyři chlapy? To je nekonečný úklid! A úvodem musím říci, že můj muž - Radek je z nich nejpořádnější.
Já nevím, ti chlapi to snad mají v genech. Citovou plochost ve vztahu k pořádku. Slepotu vůči poházeným věcem, odpadkům, papírkům, roztahaným obalům, zašpiněným věcem, pobryndaným tričkám... ach jo bylo by toho moc a moc. Myslím, že to znáte samy.
Ještě nedávno s námi bydleli i naši dva dnes již dospělí synové. Máme tři děti - tři syny, tomu nejmladšímu je nyní 11. Zejména dospívající synové opravdu nemají k pořádku žádný vztah. Kolikrát jsem je donutila, aby uklidili, ale trvalo jim to neskutečně dlouho a ještě se divili proč. Takže uklízejí jen pod hrozbou tlaku a násilí.
Jednou jsem svého nejstaršího syna poslala s odpadkovým košem. Vyndal pytel s odpadky a co myslíte? Byl líný jít dolů, tak si ho raději strčil pod postel. Takže jsem se dva dny divila, co jim to v tom pokoji tak smrdí... Pod postelemi měli často opravdové skvosty. Jeden expert tam měl horu špinavého nádobí, příbory, kelímky od jogurtu a ten druhý zaházené špinavé prádlo, zejména to spodní..
Nejhorší na tom ale je, že od malička poslouchají, jak se má uklízet, vidí to v ostatních pokojích, že my, dospělí rozhodně po snězení večeře nestrčíme talíře pod sedačku nebo pod stůl, ale dáme ho do myčky.
Kapitolou, která je sama o sobě výživná, jsou špinavé ponožky a pobryndaná trika. Přece je normální donést jídlo do pusy tak, aby půlka cestou neskončila na břiše nebo na hrudníku...
To je ale meldování dokola a zbytečné. Jen doufám, že až budou mít partnerky, budou se za své prasárny stydět a začnou se chovat normálně. Tak jako můj muž - s láskou vzpomíná, jaký měli s kamarádem první byt, kde byla jen cestička k posteli a kolem nepořádek. Dnes také dospěl a když chce, je velmi spořádaný - ne, na něj si stěžovat nemůžu, občas sice taky něco odhodí a už to nezvedne (oblečení), ale není to tak hrozné... ale ty děti!
Zrovna předevčírem jsem se rozčílila v pokojíčku u nejmladšího syna, kdy měl po zemi pyžamo - jak z něj vystoupil, tak tam leželo, roztrhanou krabici od nové hračky - jak to rozbalil, tak to tam zůstalo, dvoje špinavé slipy, nabíječku od telefonu, sešity z tašky - ten den je zrovna nepotřeboval, proč by si je dával na stolek..... Takže jsem se rozeřvala: „Proč já nemůžu mít aspoň jedno dítě, který není prase? Copak to nevidíš, jakej tady máš bordel? Co ty papírky od bonbonu, co ti z tý ruky vypadne, tam to leží!!! Já už tady nebudu, vy jste všichni stejný, odcházím s košem a už nepřijdu!!!!“ tak asi takhle to u nás vypadalo.. asi to máte podobně.
Téma dnešního dne: Je váš partner bordelář?
- Jaký je váš muž nebo přítel?
- Uklízí si po sobě věci, nebo je spíš bordelář a nechá všechno ležet tam, kde mu to upadne?
- Stěžuje si, když doma není uklizeno?
- Nebo naopak mu vadí, když uklízíte moc?
- Máte nějaké zajímavé historky na naše téma?
Napište mi, budu se těšit na vaše příspěvky do dnešních 14.30 hodin. Odměnou pro jednu z vás bude tentokrát něco na úklid: dva čističe oken od firmy Clin. Adresa je známá: redakce@zena-in.cz, heslo BORDELÁŘ. Předem děkuju!
Nový komentář
Komentáře
Jéééé, to jsem ráda, že je to všude stejné, já jsem si myslela, že jen my máme doma "prasata"...
Vnuk s oblibou hází papírky od čokolády za postel
denkas — #13 prdlajs dobou, prostě děti jsou takové. Některé pořádnější, jiné bordeláři..
Tak moje děti neměli takový bordel v pokoji,to ne,žádný nádobí,kelímky,Maximálně nějaký hadry a hračky.A můžu říct,když se uklízelo,tak nejvíc pomáhal kluk,zrovna tak s vařením.
A i teď už dospělej,dost uklízí (u nich doma) a taky občas u mě kritizuje.Ale zato vnučky,to teda kolikrát zírám.To je teď snad nějak tou dobou,nebo čím?
enka1 — #7

dobře, to s tou houbičkou znám - úplně přesně - sotva tu je a ochomýtá se v kuchyni, už letí houbičky do koše a dává jiné, mění utěrky

a takový to byl bordelář, že doma konkurenci neměl
Je to asi víceméně všude stejné. Už jsem i slyšela, když se mi ten bordel nelíbí, tak do toho pokoje nemám chodit. Utěšuji se tím, že snad až bude mít svoje.
Přítel má šroubky seřazeny podle velikosti,nářadí vyrovnané v řadě,ale fusekle háže na gauč,všude po něm uklízím párátka a kdybychom měli dvacet nožů,tak se budou válet po lince....už to neřeším,je to totiž úplně zbytečný...

to je jednoduché.. 11 let už je dost na to, aby mu mamka do pokoje nelozila šmejdit, takže když tam chce mít bordel, který nesmradí zbytek bytu a nevypouští divná zvířátka, tak co se mu do toho starat? Trocha prádla na zemi ho přece nezabije..
Mamka to naštěstí nikdy tak přehnaně neřešila. Však to bylo naše učení, co jsme měli rozkupkované kolem postele a pod skříní. Když jsme měli zmuchlané oblečení ve skříni, tak jsme si ho holt museli sami přežehlit nebo chodit zmačkaní. Když nedošlo prádlo do koše, tak nejpozději jak pochybělo, cestu do prádla si našlo...
Náš nejmladší je stejný
Vidí to u táty, tak proč by měl uklízet
tuhle mi můj syn předvedl,jak si stoupne do pyžama,které ráno sundal a nechal být a jak ho zase stejně oblékne
,tak proč by to uklízel?pak už by mu to nešlo
jen nějaká máma to sebere a uklidí do postele,odkud on to musí složitě vytahovat
Tak to mám teprve před sebou a vzhledem k mojí pořádkumilovnosti se trochu děsím
Tak tohle neznám.
Pokoj mé dcery (13 let) vypadá podobně. Už si myslím, že má nějakou poruchu, která jí nutí všechny věci skladovat na zemi
. Do úklidu ji musím nutit pod nejrůznějšími pohrůžkami a doba jejího úklidu je nepřímo úměrná době, za kterou ten nepořádek zase znovu vyrobí. Takže jsem se při čtení článku trochu uklidnila, možná to bude generační problém
.