Před dvěma týdny jsem měl čtyřicáté narozeniny, ale zdálo se, že si toho nikdo nevšiml. Myslel jsem si, že mi třeba manželka po snídani poblahopřeje a možná mě překvapí malým dárečkem, ale neřekla mi ani: „Ahoj miláčku!"
Své naděje jsem vkládal do dětí, ale ty snědly snídani, aniž by mi cokoli řekly. Když jsem odjížděl do práce, cítil jsem se opuštěný a nedoceněný. Ale jakmile jsem vstoupil do kanceláře, tak mi sekretářka popřála vše nejlepší a hned jsem se cítil lépe – alespoň někdo si na mě vzpomněl.
Pracoval jsem do dvou odpoledne, když se otevřely dveře a moje sekretářka se zeptala: „Dnes je tak hezký den, vy máte narozeniny... Nepůjdeme na oběd?"
Ochotně jsem souhlasil, neboť to byla nejmilejší věc, kterou jsem slyšel od rána. Šli jsme do skvělé restaurace, najedli se a v příjemné atmosféře vypili skleničku vína. Když jsme se vraceli, tak se sekretářka zeptala: „Musíme se vracet do kanceláře? Dnes je tak krásně!"
„Nemusíme se vlastně vůbec vracet."
„Nezajdeme ke mně?"
Souhlasil jsem. U ní doma jsme si dali sklenku koňaku, dobře si popovídali a má sekretářka v nejlepším navrhla: „Máte něco proti tomu, abych se šla do ložnice převléci do něčeho pohodlnějšího?"
„Jen běžte!" Moc rád jsem souhlasil.
Odešla do ložnice… a po pár minutách vyšla s narozeninovým dortem se zapálenými svíčkami.
Nesla ho spolu s mou manželkou a dětmi. Za nimi šla tchyně s tchánem, moje matka a můj šéf s ostatními spolupracovníky. Všichni společně zpívali narozeninovou písničku.
...seděl jsem na gauči... a na sobě jsem měl jen ponožky…
Nový komentář
Komentáře
už jsem to slyšela,ale je to dobrý
to nemá chybu
edith1975: v tom s tebou musím jen souhlasit.
tak to nemá chybu
Hezký, ale opakovaný vtip přestává být vtipem.
znám to, ale pobaví to znova
Solei: Zkus palčáky s beránkem.....
můj milovaný mne nabádá abych si ponožky nesundávala
už tak musí přežít moje studene ručičky natož nožičky
Kadla: Ani když si ohleduplně vezmou ty ponožky????
To se URČITĚ stalo.
Jako vtip dobrý!
Ale asi nejdřív to byla životní zkušenost
Ten chlap si za to může sám!
Skutečně se jedná o čtenářský příběh?
i to se stává
Rikina:
naprosto souhlasím
Navrhuji redakci houfně přeposílat úplně všechny vtipy, legrační dopisy, videa, a kdejaké jiné věčně kolující pitomosti, a to tak dlouho, dokud se jim nezahltí schránka, a nedojde aspoň jednomu členu redakce, že TOHLE můžeme najít na internetu leckde, kdybychom o to stáli či stály. Ale od ženy-in že jaksi čekáme trochu víc. Už dlouho a marně, zdá se.
gerda:
tulenka0: Já to třeba ještě nečetla...