Připravili jsme pro vás zajímavý rozhovor, na naše otázky odpovídal Prof. MUDr. Ladislav Pyšný, CSc., MPH z Centra sportovní medicíny EUC Kliniky Ústí nad Labem, za jeho odpovědi mu děkujeme.

Klára prodělala na konci ledna onemocnění covid a protože se těší na intenzivní tréninky, raději si nechala udělat zátěžové testy, aby měla jistotu, že je zdravá.

624edb091722bobrazek.jpg
Foto: Klára Křížová

Myslíme, že takové vyšetření je důležité pro jakéhokoliv sportovce, nechat si zkontrolovat plíce a srdce při plné zátěži.

Proč je důležité i pro „hobby“ sportovce vědět, v jaké jsou kondici?
Je důležité spíše vědět, že jejich tělo je zdravé a může tak správně reagovat na fyzickou zátěž.
Pokud současně někdo chce pravidelně a také intenzivněji sportovat, mohou mu zjištěné údaje o jeho organismu také říct, na jaké úrovni/intenzitě nastavit zátěž.

Měl by se každý, kdo je aktivní a sportuje a prodělal onemocnění covid 19, nechat vyšetřit v centru sportovní medicíny?
V případech s těžším průběhem tohoto onemocnění nebo s příznaky onemocnění, přetrvávajícími i několik týdnů, tak ano. U vrcholových sportovců, ale i jedinců s pravidelnou a intenzivní sportovní zátěži by to měla být nejen samozřejmost, ale již spíše nutnost.

624edc7845a38obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Jak takové vyšetření probíhá a co může odhalit?
Toto vyšetření vychází zejména z potíží jedince. Obvykle zahrnuje rozhovor zaměřený na potíže klienta, na který navazuje konkrétní vyšetření dle prezentovaných potíží. Nejčastěji se sleduje možné poškození plic, kdy může být snížen v důsledku covid infekce jejich objem, ale také jejich funkce a poškození srdce.  Zde se nejčastěji provede zátěžové vyšetření na bicyklovém ergometru. Často pouze zátěž organismu odhalí jeho možné onemocnění.

Proč nemůže takové vyšetření udělat praktický lékař?
Pokud by měl příslušné přístrojové vybavení asi může, v naprosté většině případů je ale, dle mě, nemá. U vrcholových sportovců navíc toto vyšetření může provést pouze lékař s příslušnou specializací, tj. tělovýchovný lékař.

Pokud se bavíme o zdravých jedincích, kteří jsou aktivní, jak často by si měli nechat zkontrolovat srdce, plíce, tlak?
U zdravého jedince, který sportuje rekreačně a je bez klinických potíží, stačí, dle mě, pouze nezapomínat na pravidelné preventivní prohlídky u svého praktického lékaře. Ale v případech určitých potíží /bolesti na hrudi, dýchacích potíží, dlouhodobého kašle/ během sportovní činnosti a při některých intenzivních, dlouhodobých či jinak rizikových sportech by to mělo být 1x ročně.  

624edc8b7fa5bobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Někdo měl lehký průběh, jiný má pocovidové problémy. Kdy může takový člověk začít se svými oblíbenými aktivitami?
U lehkého průběhu covid onemocnění bych doporučil po odeznění potíží začít první týden tréninkem asi s poloviční intenzitou a poloviční délkou zátěže než obvykle. Pokud tělo tuto zátěž zvládá dobře, další týden bych již sportoval tak, jako obvykle. U těžších průběhů, nebo přetrvávajících potíží může být doba zapojení do intenzivní zátěže oddálena o několik týdnů i měsíců a vždy by ji měl doporučit lékař, nejlépe specialista podle druhu potíží.

Velmi častá je pocovidová únava, jak jí překonat? Zle se z ní dostat i tím, že velmi pomalu tělo „rozhýbeme“?
Tyto projevy nejsou specifické. Často vzniká únava po tomto onemocnění spíše jako důsledek několikatýdenní inaktivity, kdy stačí postupně do denního režimu zapojit pravidelnou příjemně vnímanou sportovní aktivitu. V některých případech ale může covid způsobit i závažné poškození centrálního nervového systému, které musí řešit příslušný specialista.

Co radíte sportovcům, kteří mají pocovidové potíže s dýcháním?
Pokud pocit dušnosti či kašel přetrvávají několik týdnů, tak samozřejmě vyšetření alespoň svým praktickým lékařem nebo příslušným specialistou.

Často velmi aktivní lidé nelibě nesou, že je limitují zdravotní problémy. Například běžci často řeší, zda běhat s nachlazením, za jak dlouho jít běhat po angíně, po chřipce. Jaká jsou rizika toho, že začnou sportovat příliš brzy? Myslíme tím tato běžná onemocnění jako je nachlazení, chřipka, angína.

Samozřejmě pravidelná sportovní aktivita přináší organismu řadu benefitů včetně pozitivního emočního ladění. Obecně lze říct, že pokud odezní příznaky tohoto onemocnění, lze začít postupně s obvyklou sportovní aktivitou. Jak jsem zmínil již v předchozí odpovědi o zátěži po covidovém onemocnění, zde platí to samé. První týden snížit zátěž na 50 % obvyklé délky a intenzity zátěže. A pokud jsem bez potíží, další týden již trénuji pravidelně.

Jak vnímat své tělo? Řekne si samo, že je unavené, a tudíž je dobré vynechat trénink? (To často řeší „hobby“ běžci, zda únavu přeběhnout nebo si dát „oraz“)
Samozřejmě každý jedinec zná své tělo nejlépe. Pokud sportovec nevyužívá některé další postupy, které mu ukážou, zda se organismus již zotavil po předchozí zátěži, jistě by měl z těchto „signálů“ vycházet. Subjektivní pocity vnímání svého těla, vznik určitých stesků, „dyskomfortu“ jsou jistě důležitou, dlouhodobě využívanou metodou také vrcholovými sportovci. Pokud má i tak jedinec pocit, že musí trénovat, často stačí začlenit do tréninkového dne aktivní postupy, které odstraní únavu organismu.

Naše články:

Zdroj: Autorský rozhovor