Víme, jaké jsou zásady zdravého jídelníčku, i to, jakou má mít skladbu jídelníček pro děti. Pro mnohé z nás je ale velkou neznámou, jak se vlastně dítěti chutě vyvíjí a proč najednou začne odmítat potraviny, které mu předkládáme. Protože nám to samo nedokáže vysvětlit – nedokáže ještě dobře mluvit a své důvody si ani neuvědomuje...
Proč dítě odmítá řadu potravin? Jak se vlastně jeho chutě vyvíjejí? Zajímalo nás to, a proto jsme oslovili odbornici na výživu, PhDr. Karolínu Hlavatou, Ph.D. Hledaly jsme odpovědi na otázky maminek, které jsou často zoufalé z chování jejich dítěte při odmítání stravy.
Jak se vyvíjejí dětské chutě?
Potravní chování dítěte prochází poměrně složitým vývojem, který je důležité respektovat. S prvními prořezávanými zoubky je vhodné zařazovat potraviny, které umožní dítěti „žmoulat“ v ústech, držet v ruce. Postupně je nutné přecházet z kašovité stravy ke stravě s kousky, až po nasekaná jídla. Např. u malých dětí je nežádoucí podávat kašovitá jídla i po ukončení prvního roku života, protože dítko by mohlo odmítat kousat. Ve věku 3-10 let děti procházejí normální fází neofobie (odmítání nových neznámých jídel). Neofobie se u různých dětí projevuje s různou intenzitou a obvykle časem zmizí. V tomto věku není rozumné dětem nabízet opakovaně jídlo, které odmítají. Důsledkem může být silná a dlouhodobá averze. Děti jsou i značně nedůvěřivé vůči barvám pokrmů, nejoblíbenější je barva červená, nejméně populární je barva zelená. Z hlediska jednotlivých chutí jednoznačně vítězí sladká chuť, typické bývá odmítání kyselé a zejména pak hořké chuti. Dané potravní chování má každý z nás v sobě geneticky zakódované, kdy v dřívějších dobách chránilo dítě před požitím nezralých nebo jedovatých druhů potravin.
Co když dítě odmítá určité pokrmy, jak postupovat, aby si je oblíbilo?
V odborné literatuře se uvádí, že dítě musí potravinu okusit až 10x, než ji přijme. Důležité je proto potravinu nabízet opakovaně, obrnit se trpělivostí. Pro některé děti může být odrazující i velikost porce (kromě toho kapacita žaludku dítěte je malá, rychle se zasytí), proto raději předkládejte dítěti menší porci jídla. U dětí je také potřeba počítat s tím, že období dobrého příjmu jídla mohou vystřídat období, kdy dítě jídlo odmítá. Tento stav nastává zpravidla v batolecím období, kdy růst dítěte se zpomaluje a potřeba energie není tak vysoká.
Partnerem diskuse je značka Maggi a stránky www.maggi.cz, kde najdete mnoho zajímavých receptů. Chceme vám doporučit i facebookové stránky značky, kde se stále něco děje a každý den zde najdete zajímavé tipy a inspiraci – můžete se stát členem https://www.facebook.com/MaggiCZSK |
---|
Jaké zásady doporučujete maminkám, aby jejich děti lépe jedly?
Nejdůležitější je nabízet dítěti rozmanitá jídla o různé konzistenci. Velkou úlohu sehrává také vztah rodičů a starších sourozenců k jídlu obecně, jelikož malé děti se učí především nápodobou. Stolování u stolu, čistý ubrus, hezké prostředí, klid při jídle je také velmi důležitý.
Nevhodné je odměňování dítěte za snědení neoblíbené potraviny potravinou oblíbenou. Tento přístup často vede k tomu, že dítě ještě více odmítá nabízenou potravinu. Pro adekvátní příjem potravy není dobré dítě nutit k dojídání celé porce jídla, protože může dojít ke zhoršení schopnosti reagovat na fyziologické pocity hladu a nasycení. Dítě pak tedy jí, ačkoli nemá hlad. Uvedená dysregulace může pak stát v pozadí vzniku nadváhy nebo obezity. Dítěti s klidným svědomím občas dopřejte i méně vhodnou potravinu, zabráníte pak přehnané orientaci dítka na „zakázaná“ jídla.
PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. vystudovala magisterský obor Výživa člověka a titul PhDr. získala na Masarykově Pedagogické fakultě v Brně. Od roku 2003 pracuje na oddělení obezitologie v Endokrinologickém ústavu v Praze. Věnuje se publikační činnosti, přednáší na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy dietologii a spolupracuje na řadě projektů spojených s jídelníčkem, konkrétními potravinami a jejich významu.
Za odpovědi v tomto článku děkujeme.
Nový komentář
Komentáře
jsou jedlíci i nejedlíci. Ale v každém případě se nesmí dát dítěti najevo, jak je pro nás šíleně důležité, aby jedlo. Miminko prskající špenát na bílou stěnu jsme asi zažili všichni, to se dá ještě omluvit. Batoleti už bychom to trpět neměli. Chování u stolu je stejně důležité jako jídlo. Kdo má hlad, nemá čas na blbosti a místo prostocviků jí... Hezky prostřít, naservírovat, u stolu má být klid, usměvavá atmosféra, bez vyrušování a odbíhání....a cca po půl hodince nesnězené (pokud je) jídlo ze stolu sklidit. Beztak je nezdravě studené No, a další, až bude čas...na svačinu, na večeři - do té doby holt musí vydržet... To by bylo, aby to nešlo. Omlouvá jedině choroba.
gerda — #2 já dítě nemám, ale vzhledem k tomu, jací jsme byli všici u nás doma žrouti, tak si myslím, že bude baštit samo, dobrovolně, rádo a často..
gerda — #2 také souhlasím a je dobré dodržovat i to, že dítě jí u stolu. ne, že si hraje a vedle něj je talíř.
gerda — #2 koukám, jak si tu povídáš sama se sebou
S pravidelností souhlasím. Naštěstí mám dítě, které baští snad všechna jídla - zeleninu, maso, přílohy.
vidím, že se tu rozvinula bohatá diskuse, proto si dovolím ještě malý dodatek - důležitá je pravidelnost, jídlo podávat v pravidelnou hodinu. Aby si žaludek zvykl a nebyl v tom chaos.
Hlad je nejlepší kuchař