Syndrom suchého oka (někdy nazývaný keratokonjunktivitis sicca nebo keratitis sicca), je multifaktoriální onemocnění, při němž změny slzného filmu a očního povrchu způsobují pocit dyskomfortu, slzení, poruchy zrakové ostrosti a nestabilitu slzného filmu. Stav může rezultovat v chronické poškození povrchu oka a tím i oslabení zrakových funkcí.

U starší populace onemocnění postihuje častěji ženy než muže, dle mezinárodních studií v poměru 2:1. Druhou skupinu mladších pacientů tvoří lidé po laserových očních operacích, kde bývá dočasně snížena kvalita slzného filmu. A konečně třetí skupinou jsou pracovníci v kancelářích, klimatizovaných provozech či nositelé kontaktních čoček. V případě druhé a třetí skupiny pacientů žádné výrazné rozdíly mezi pohlavím nebývají.

eye

V zásadě u tohoto onemocnění dochází buď ke snížení tvorby některých složek slzného filmu (většinou vodné složky) – kvantitativní porucha. Nebo se projevuje nepoměrným zastoupením těchto složek – kvalitativní porucha. Důsledkem bývá rychlé odpařování a nestabilita slzného filmu. Nemoc probíhá celoročně, ovšem v různých částech roku s kolísavou intenzitou a odlišnými riziky komplikací. Lze říci, že jaro a léto bývají typické kombinací s alergickými stavy a vysokým rizikem bakteriální superinfekce. V zimě vystupuje do popředí výrazná slzivost a úpornost základních příznaků – řezání, pálení, pocit cizího tělesa.

Časná diagnóza, poučení pacienta a adekvátní intenzivní terapie mohou zabránit těžkým povrchovým změnám oka – jizvení a tvorba vředů rohovky.

Terapie se odvíjí od úrovně a intenzity onemocnění – typicky je syntézou lokální medikace (umělé slzy), ochrany očí, poučené hygieny oka a jeho okolí a někdy i chirurgických metod. Frekvenci kontrol a sledování pacienta určuje lékař dle stupně nemoci a případného rizika závažnějších následků.

as. MUDr. Pavel Němec
Oční klinika 1. LF UK a ÚVN
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha

Reklama