Syndrom suchého oka (někdy nazývaný keratokonjunktivitis sicca nebo keratitis sicca), je multifaktoriální onemocnění, při němž změny složení a ulpívání slzného filmu způsobují pocit dyskomfortu, slzení, poruchy zrakové ostrosti. Mezi základní příznaky suchého oka patří: pocit sucha, pálení, řezání, pocit cizího tělesa v oku či potřeba častějšího mrkání. Tyto příznaky se velmi často stupňují v rizikových prostředích – klimatizace, práce na PC a další. Stav může vyústit až v chronické poškození povrchu oka (rohovky).

eye

Onemocnění postihuje častěji ženy než muže, dle mezinárodních studií v poměru 2:1, ovšem dle běžné praxe očních ordinacích je poměr pacientů, kteří vyhledají péči, v poměru 4:1.

V zásadě u tohoto onemocnění dochází buď ke snížení tvorby jednotlivých složek slzného filmu nebo k jejich nepoměrnému zastoupení. Důsledkem bývá rychlé odpařování a nestabilita slzného filmu.

Suché oko tak, jak se nyní o něm hovoří, je klinická diagnóza – při jejímž stanovení se uplatní kombinace anamnestických údajů, základního očního vyšetření a užití několika specifických vyšetřovacích testů, přičemž žádný z těchto specifických testů není sám o sobě absolutně jistým a stoprocentním diagnostickým testem. 

Časná diagnóza, edukace pacienta a adekvátní intenzivní terapie mohou zabránit těžkým povrchovým změnám oka – jizvení rohovky. Terapie se odvíjí od úrovně a intenzity onemocnění – jde většinou o lokální ochranu očního povrchu, doplňování slzného filmu, správnou oční hygienu a v některých případech je nutný chirurgický zásah. Frekvence kontrol a sledování pacienta závisí na stupni nemoci a případného rizika závažnějších následků.

as. MUDr. Pavel Němec
Oční klinika 1. LF UK a ÚVN
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha

Zdroj: tisková zpráva

Reklama