„S Mirkem chodíme asi dva roky a je to půl roku, co jsme spolu začali všichni žít. Děti vzaly společné stěhování do jednoho domu dobře. Dceru mám v péči já a otec o ní nejeví zájem. Mirek má Jakuba s bývalou manželkou na střídačku, většinou po čtrnácti dnech,“ popisuje Žaneta svou rodinnou situaci.
5ecfb6efc0e5cobrazek.png
Foto: Shutterstock

V ní však není ani zdaleka vše zalité sluncem. Po sestěhování se ukázaly rozdíly ve výchově a mezi dětmi vznikly třenice. Ty se ještě vyostřily se zavedením domácí výuky kvůli koronaviru. Žaneta svou dceru vychovává trochu jinak než benevolentnější Mirek svého syna.

„Já jsem ta přísnější. Chci, aby si Žaneta každý den nejdřív udělala věci do školy a teprve potom měla volno. Vyžaduju od ní taky to, aby pomáhala s domácími pracemi. Když jsme žily jen my dvě, tak to dělala automaticky, ale teď začala hrozně odmlouvat, protože vidí, že Jakub, co se týče domácnosti, nic nemusí. Jeho táta praktikuje takovou hodně volnou výchovu. Netrvá na tom, aby si nejdřív udělal úkoly, doma pomáhat nemusí. Mirek totiž rozděluje práce na ženské a mužské, což jsem předtím netušila,“ svěřuje se Žaneta.

Ta se tedy musí neustále vyrovnávat s odmlouváním své dcery, která Jakubovi závidí volnost a absenci povinností. V domácnosti to nedělá dobrotu a často vznikají hádky mezi Žanetou a Mirkem a Janou a Jakubem. Mirek to ale řešit nechce a Žaneta nechce situaci ještě přiostřovat, a popudit si Jakuba proti sobě.

„Nechci Jakuba vychovávat a nutit ho, aby si plnil svoje povinnosti, má svoji mámu a svého tátu. Vím, že kdybych do toho začala mluvit, nedělalo by to dobrotu. Bydlíme společně teprve pár měsíců, na všechno si zvykáme a nechci, abychom se všichni rozhádali. Doufám, že se časem situace uklidní a dcera mě alespoň trochu pochopí, “ uzavírá Žaneta. 

Čtěte také:

Reklama