Představte si improvizované pódium, na kterém probíhá zvláštní představení. Režisérem jste vy a základní dějovou linku tvoří problém, co potřebujete (vy)řešit. Ze skupiny cizích lidí v místnosti si vyberete osoby, které do svého trápení stručně zasvětíte, a určíte jim jejich role. Prakticky to může vypadat třeba tak, že pro vás úplně cizí žena představuje v daný okamžik vaši matku, jiná osoba dceru, partnera nebo otce. Zastupují v tu chvíli ty, kteří mají s vaším problémem co do činění. Vy je v prostoru rozestavíte jako figurky na hrací ploše podle toho, jak jejich postavení subjektivně vnímáte.

obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Když cizí hovoří za vaše blízké

Na vše dohlíží terapeut. Ten poté, co vy svou práci dokončíte, vyzve vámi vybrané aktéry, aby se sami v případě potřeby přemístili, jinak otočili nebo změnili polohu. U toho mají popisovat, jak se cítí. Emoce se postupně uvolňují, situace získává nové barvy. Atmosféra se mění a vy díky tomu vidíte, co vám dosud zůstávalo skryto. Nastává velmi zvláštní jev, kdy se zcela nezúčastněné osoby, momentální zástupci vašich blízkých, dostávají pod povrch problému. Vcítí se do svých rolí, aniž by o to jakkoli usilovali, a jsou schopni objektivně navnímat i popsat pocity lidí, jež představují. Vám se následně otevírá jejich svět a nový úhel pohledu. Díky tomu jste schopni ledasco pochopit a uvidět rozdíl mezi vaší a jejich optikou. Konstelace odkrývají skrytou dynamiku stávajících vztahů, často pramenící z dávné minulosti, a umožňují následné uzdravení (i) mnohaletých, nebo dokonce vícegeneračních konfliktů.  

Abyste konstelace dokázali lépe pochopit, je nutné zažít je na vlastní kůži. Metoda pracuje s obrazem vaší reality a odkrývá realitu vašich blízkých, přičemž platí, že vnímání nikoho z vás není ani lepší (pravdivější) ani horší. Zažíváte pocit sounáležitosti a jednoty, máte možnost uvědomit si, že vše souvisí se vším. Jde o příležitost dostat se k vlastním kořenům a zdroji životní energie.

Alfou a omegou jsou rodinné vazby

Tento pro mnohé alternativní terapeutický přístup vyvinul německý psychoterapeut Bert Hellinger v polovině 90. let 20. století. Vycházel ze svých mnohaletých zkušeností s prací rodinného terapeuta, jíž se intenzivně věnoval. Postupem času získal pevné přesvědčení, že podstata všech našich problémů tkví v hluboce zakořeněných rodinných svazcích, jejichž otisk s sebou celý život neseme. Téměř 50 let studoval vzorce chování svých klientů, analyzoval je a vytvářel závěry. Na tomto základě vytvořil teorii rodinných konstelací, metodu, která je podle příznivců daleko méně omezující než jiné terapie. Navíc svým klientům umožňuje vidět různé perspektivy i možná alternativní řešení.

Zajímavá je také skutečnost, že rodinné konstelace ovlivňují nejen „zadavatele“, tedy člověka, který problém řeší, ale i jednotlivé účastníky. Také oni si obvykle v situaci najdou své osobní téma a odcházejí obohaceni novým úhlem pohledu.  

Existují i jiné formy konstelací

Rodinné konstelace ve většině případů řeší problémy v rámci rodinných vztahů. Existují však i jiné formy terapií, přestože stěžejní témata (příčiny problémů napříč životním oblastem) lze v naprosté většině případů dohledat ve vzorcích chování, které si do života přinášíme z původní rodiny a zaběhnutého systému fungování předchozích generací. Kromě rodinné konstelace se pak můžete setkat například s konstelací partnerskou, pracovní (organizační a podnikovou), mužskou a ženskou, případně experimentální (například konstelace vnitřních hlasů, konstelace zdravotních symptomů, konstelace vnitřního dítěte a podobně).

Čtěte také:

Zdroje: goop.com, verywellmind.com, goodtherapy.org, wikipedia.org