Není potravina jako potravina. A existují i takové, kterým náleží přívlastek super. A právě ty jsou novodobým fenoménem výživových trendů současné populace. Přitom nejde o nic nového. Znaly je a hojně konzumovaly už generace před námi, jen je nepovažovaly za něco výjimečného. Často právě v tomto případě platí, že v jednoduchosti je krása. Protože není třeba nakupovat drahé superpotraviny ze zahraničí, když ty lokální a podobně hodnotné můžete mít denně (a za pár korun) na stole.

Obecně se do kategorie „superpotravin“ řadí potraviny s nestandardně vysokým množstvím zdraví prospěšných látek, kam patří vitaminy, minerály, stopové prvky, antioxidanty, bílkoviny, zdravé tuky a další. Jejich pozitivní účinek na lidský organismus je nesporný, a často působí také jako prevence některých onemocnění.

Vlašské ořechy, lněná semínka a klíčky

w1.jpg
Foto: Shutterstock

Mezi potraviny s hlubokou tradicí patří vlašské ořechy. Jsou chutné, zdravé a našemu tělu přirozené. V moderní terminologii se označují také jako brainfood, tedy jídlo pro mozek, protože pozitivním způsobem ovlivňují činnost nervové soustavy a mozku. Ulevují při stresu a vyčerpání, zlepšují paměť, zvyšují koncentraci a schopnost učit se, a to zejména díky vysokému obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin. Mimoto jsou dobrým zdrojem některých stopových prvků (hořčík, selen, zinek), vitaminů skupiny B a vitaminu E. Zlepšují stav pokožky, vlasů a nehtů a příznivě působí i na srdce a cévy.

Za zmínku stojí i lněná semínka, která s oblibou využívaly už naše babičky. Semínka obsahují vlákninu rozpustného typu, jsou mírně projímavá, protože na sebe vážou vodu. Upravují metabolismus, podporují zdravé hubnutí, stabilizují hladinu cukru v krvi a odvádějí nadbytečný tuk z tkání. Mají protizánětlivé, antibakteriální, protivirové a protiplísňové účinky a udržují v kondici pleť. Zkrátka patří ke skutečným výživovým pokladům. Nutričně nejhodnotnější jsou v syrovém stavu.

Další hvězdnou, a přitom zcela obyčejnou potravinou, jsou klíčky. Velkou výhodou je mimo jiné skutečnost, že je nemusíte kupovat. Postačí, když necháte na mírně slunném místě vyklíčit obiloviny, luštěniny či jiná semínka. K tomu potřebujete pouze skleněnou misku a vlhkou vatu. Klíčky jsou velmi bohaté na bílkoviny a působí antioxidačně především díky chlorofylu. Použít je lze třeba do salátů nebo jen tak na chleba s máslem či tvarohem. To, že domácí klíčení šetří peníze není třeba dodávat.

Červená řepa a mrkev

w2.jpg
Foto: Shutterstock

Historie červené řepy sahá až do starověku, kdy byla vysoce ceněna zejména pro své léčivé účinky. Později její sláva opadla, abychom ji v moderní době opět trochu oprášili. Červená řepa má řadu pozitivních účinků na lidský organismus; brání rozvoji aterosklerotických změn v tepnách, působí močopudně a zbavuje tělo nadbytečného sodíku. Červené barvivo, které zelenina obsahuje v hojném množství, platí za silný antioxidant. Její konzumace je vhodná (a žádoucí) také během těhotenství a menopauzy. Konzumovat se dá na mnoho způsobů, nevadí ani řepa nakládaná. Jediným úskalím takové úpravy je hrozící vyšší množství soli.

Také obyčejnou mrkev lze zařadit mezi neobyčejné potraviny. Tato kořenová zelenina je cenným zdrojem betakarotenu, který potřebujeme zejména v souvislosti s blížícím se létem. Betakaroten ochraňuje pleť před volnými radikály a spálením od sluníčka. Konzumace mrkve se doporučuje i kojícím ženám, protože cenné látky z mrkve přecházejí do mléka a chrání tak i miminko.

Čtěte také: Co nevíš, najdeš na internetu aneb Jak dostat mozek do špatné kondice

Jablka

w3.jpg
Foto: Shutterstock

Jablka patří k tradičnímu českému ovoci. Pro jejich zdánlivou obyčejnost na ně však rádi zapomínáme a nahrazujeme je dražším ovocem z dovozu. Přitom právě jablka lze bez nadsázky zařadit mezi výjimečné potraviny. Obsahují mimo jiné pektin, rozpustnou vlákninu, která vstřebává nadbytečnou vodu ze střev, změkčuje a bytní stolici. Jsou proto vhodným ovocem také pro lidi s nadváhou, protože vláknina navozuje pocit sytosti. Jablka snižují hladinu LDL (zlého) cholesterolu v krvi, snižují riziko diabetu II. stupně, mají prebiotické účinky a zvyšují hustotu kostní hmoty. Záleží i na barvě – červená jablka jsou bohatší na flavonoidy (účinné antioxidanty), zelená na trpké látky (třísloviny). Jablka – stejně jako jiné ovoce a zeleninu – je nutno konzumovat zdravá; už drobná hniloba plody znehodnocuje a pouhé vykrojení postiženého místa nestačí. Jablka se navíc doporučuje jíst včetně jadérek. Ta jsou dobrým zdrojem látky zvané amygdalin, které se přisuzují protirakovinné účinky.

Kysané zelí

w4.jpg
Foto: Shutterstock

Dříve se hojně konzumovalo, dnes se na něj občas díváme spatra. Tradiční jídlo našich předků však platí za superpotravinu každým coulem. Kysané zelí má vysoké množství vitaminu C, K a B, jejichž obsah navyšuje právě proces mléčného kvašení. Mimoto je potravina bohatá na vápník, fosfor, hořčík a síru. Optimalizuje zažívání už ve velmi krátké době, upravuje střevní mikroflóru, snižuje hladinu „zlého“ cholesterolu, má protizánětlivé účinky a je prevencí některých druhů rakoviny. Kysané zelí a kysané výrobky obecně zvyšují přirozenou obranyschopnost organismu.

Cibule a česnek

w5SS.jpg
Foto: Shutterstock

Cibule a česnek patří k tradičním plodinám. Vynikají množstvím silic, které mají prokazatelně zdraví prospěšné účinky. Česnek navíc (je ale řeč o tom českém) obsahuje quercetin, silný antioxidant, vhodný mimo jiné i jako prevence nádorových onemocnění. Obě plodiny se řadí mezi přírodní léčiva s protizánětlivými účinky. Obsahují i méně známý „vitamin“ P (nejde však vitamin v pravém slova smyslu), který posiluje cévní stěny a podporuje jejich pružnost a funkčnost. Kuchyňská úprava by měla být krátká, tedy lehké osmahnutí na pánvi nebo opečení s kapkou oleje. Nedoporučuje se nechávat zeleninu dlouho nakrájenou a skladovat v chladničce, protože pozitivní zdravotní účinky slábnou.

Reklama