„Nejsem feministka, protože si od mužů ráda nechávám zaplatit kávu či otevřít dveře,“ říká žena, která vystudovala vysokou školu a před volbami vhodila svůj hlasovací lístek do urny. Z velké části za tyhle názory, které nezastávají jen muži, ale právě také ženy, může tzv. paradox feminismu – tedy čím více se o feminismu mluví, tím více se vytrácí jeho pravý smysl. Být anti-feministou pak vlastně znamená jít proti hlavnímu proudu a být „in“.
Foto: Shutterstock
A to je škoda. Spousta lidí si feministky představuje jako bezdětné věčně pracující ženy s hlubokou nenávistí k mužům a dlouhými chlupy v podpaží. Ve skutečnosti se ale často jedná o ženy, které jsou matkami, které milují svého partnera a jen by rády, aby je mateřství zcela nevyřadilo z pracovního procesu. Rády by za své výkony byly ohodnoceny stejně jako jejich kolegové a nebyly odsuzovány za to, co si vezmou na sebe.
V ne tak dávné historii měly ženy omezený přístup ke vzdělání, nemohly volit, zastávat vysoké funkce či podnikat bez mužského zástupce v podobě otce, manžela, bratra nebo dokonce syna. Mnozí by si teď mohli (a také to dělají) říct, že určité emancipace už ženy dosáhly a co tedy pořád chtějí. Když tedy pomineme úctu nebo vděk za to, čeho bylo díky úsilí feministek a feministů dosaženo, nabízí se říct, že v mnoha zemích se dnes ještě žena nemůže ani sama rozhodovat o svém těle a podstoupit potrat. Stačí se podívat, jak to funguje (respektive nefunguje) za hranicemi, kde nejsou legálně k dostání pilulky, které způsobí interrupci. Ženy zde mohou podstoupit interrupci pouze v případě, že je ohrožen jejich vlastní život. I tak ale umírají.
Foto: Shutterstock
Někteří ještě mohou argumentovat tím, že některé feministky jsou radikální, za hranou a že z mužů činí sexuální predátory. Žádný extrém samozřejmě není v pořádku, stejně jako škatulkování (muž rozhodně nerovná se predádor), ale když se podíváme na data zjistíme, že s nějakým typem násilí se u nás setká každá třetí žena a že oběti domácího násilí jsou z 95 % ženy. Řešením by bylo porozumění. Sama pevně věřím v to, že pokud ženy i muži pochopí, oč feministkám (a feministům) jde, nebudou se cítit dotčeni. A navíc tady spolu budeme muset ještě nějakou tu dobu, bok po boku (ženy vedle mužů), žit, tak proč si to neudělat hezké?
Zdroj info: Autorka článku, Heroine/Barbora Schneiderová, iRozhlas/Jakub Grim, plus.rozhlas, britannica, zdravotnickydenik
Nový komentář