Když jsem loni „objevila“ krásné obrazy opavského malíře Ondřeje Kočára, okamžitě mě zaujaly. Ta pozitivní, snová atmosféra městských zákoutí, teplé barvy, portréty krásných dívek, romantika... I napadlo mě poznat malíře osobně a přiblížit vám nejen jeho obrazy, ale i umělce samotného. Seznamte se...

 

Talent jste zdědil po tatínkovi-malíři, jistě jste byl v jeho ateliéru coby dítě pečený vařený…
To víte, že jsem své mládí strávil v terpentýnem provoněném prostředí. Ale nikdy mě táta netlačil do malování, spíše mě nechával tvořit zcela samostatně. Občas se za mnou přišel podívat a jeho největší pochvalou byl dlouhý upřený pohled. A pak  s láskyplnými slovy „Ty lumpe...“ odešel.

U portéru

U portrétu

Uvažoval jste někdy i o jiné profesi?
Minuly mě takové klasické „dětské“ profese a být kosmonautem mě neláká ani nyní. Nechtěl bych ani k narozeninám dostat zážitkový dárek být jeden den popelářem nebo čímkoliv jiným. Jako kluk jsem chtěl být spisovatelem a toto přání se mi vyplnilo. Před deseti lety vyšly dvě mé knihy fejetonů pod názvem Lidské intimnosti. Jedná se o svěží postřehy převážně z mého života, ale týkají se vlastně života nás všech.

 

Jeden z větších olejů   

Jeden z větších olejů

Máte malého synka. Jak je na tom s malováním on, bude mít malířská dynastie důstojného nástupce?
Ještě nedávno jsem si myslel, že malířský rod vymře po meči. Odmítal omalovánky, pastelky či vodovky. Prostě nemaloval vůbec nic. Vzhledem k tomu, že je autista, nepřikládali jsme tomu velký význam. Ale před několika měsíci nás překvapil. Šel se mnou do ateliéru, a než jsem se převlékl, už seděl u stojanu a maloval. Pochopil jsem, že malování pro něj znamená sedět u malířských štaflí, mít špinavé tričko, v ruce paletu s barvami a štětec. Během několika týdnů vytvořil celou kolekci olejů a měl i první vernisáž. Jeho obrazy měly obrovský úspěch.

 

Na čem teď momentálně pracujete?
Pracuji prakticky stále. Pokud nemohu přímo malovat, dělám si studie velkých pláten. Mé oleje mají i sedm vrstev, takže mám rozmalováno více obrazů, a postupně se k nim vracím. Kromě klasické tvorby nočních uliček mě v poslední době zajímá mystická tvorba. Mohu tak daleko lépe vyjádřit své pocity a naprosto se uvolnit. Mezi toto „duchovno“ někdy vložím i zasněženou krajinu či nějaké děvče, které mě zaujme...

 

ParlamentVýstava v Parlamentu v roce 2008

 

Podle témat jste romantická duše…
Určitě minimálně jedna má srdeční komora pumpuje romantickou krev. Ale spíš začínám být víc „retro“. Nemám rád supermoderní věci, domy, interiéry. Daleko raději si sáhnu na dřevo nebo kámen než na beton a nerez... Proto vyhledávám spíš zákoutí starých časů. Jako malíř mám tu výhodu, že si dokážu snadno odmyslet tovární komín na obzoru a ve své studii vynechat solární kolektory na střeše.

 

Když vám zbude nějaká volná chvíle, jak relaxujete?
Pořádám pánské jízdy. To znamená můj syn a já. Koupil jsem za tímto účelem dvoumístného Smarta. Kryštůfek může sedět vedle řidiče a sleduje provoz. Vyrazíme ráno a turistické výlety končí v hospůdce na dobrém obědě. Pokud je někde sraz amerických aut, nemůžeme chybět.

 

Před vernisáží

Před vernisáží

Vaše obrazy se evidentně líbí. Určitě máte hodně „kopistů“…
Mám. Nejprve jsem se rozčiloval, ale pak mě kamarádka-malířka uklidnila. Podle ní se většina Mistrů kopíruje až po smrti. Mě kopírují už za života. :o) Naštěstí se mým plagiátorům práce nedaří a je na první pohled poznat, že dílo není z mé dílny. Dokonce mě oslovil jeden z mých kopistů, zda bych mu nemohl ukázat, jak to dělám, aby se sám zdokonalil.

 

V neděli oslavíte narozeniny. Co byste si přál do dalších let?
Vše, po čem jsem v životě toužil, a bylo pro mě důležité, mám. Musím podotknout, že jsem nikdy nechtěl jachtu na Floridě či srub v Alpách. Má přání byla daleko prostší. Mám jak vysněný dům, v zahradě spousty zasazených stromů, tak syna.  Oženil jsem se se svou láskou ze studentských let a v naší rodině panuje klid a pohoda. Proto bych si nejvíc přál, aby to tak zůstalo i nadále.

FOTOGALERIE:

Nemohu než se k vašemu přání připojit. Pohoda je cítit nejen z vašich obrazů, ale i z vašich slov. Takže díky moc za rozhovor a ať se vám stále daří!

 

V Galerii D

Výstava v Galerii D v Brně

Curriculum vitae Ondřeje Kočára:

Narodil se 1. února 1964 v Opavě. Vystudoval stavební průmyslovku a po maturitě absolvoval na pedagogické fakultě v Ostravě obor český jazyk a výtvarnou výchovu. Po studiích učil, dnes už jen pár hodin týdně pro odreagování od malování. Od roku 1987 se téměř výhradně věnuje malbě a má na svém kontě už více než 80 samostatných výstav v různých městech republiky. V roce 2008 vystavoval 50 obrazů v Parlamentu ČR. S jeho díly se můžeme setkat v soukromých galeriích a tvoří součást soukromých sbírek v Česku, Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Holandsku, Kanadě, Německu, Rakousku, Rusku, Švédsku, USA i na Slovensku. Každoročně rovněž vydává kalendář se svými obrazy. Jeho otec Vladimír Kočár je také známý výtvarník.

Více: www.ondrejkocar.cz nebo na FB

 Na našem webu jste si také mohli přečíst:

 

Reklama