Jitka všem slavnostně oznámila, že se vdává. V té době jí „táhlo“ na čtyřicítku a konečně našla toho pravého. Přesně chlap podle jejího gusta. Pětačtyřicetiletý, dobře zajištěný, vzdělaný, šarmantní profesor historie. Odjela s ním do Austrálie, kde měl dům a malou dceru, které chtěl být nablízku. A právě jeho dcera byla příčinou jejich rozchodu.

kid

Před pár lety se seznámili v Austrálii, kde studovala angličtinu. Jejich vztah byl čistě přátelský. John byl sice šarmantní, vzdělaný, dobře zajištěný, ale ženatý. Měl mladou manželku a malé dítě, takže vůbec nepřemýšlela o tom, že by to mohlo být jinak.

Odjela zpátky do Čech, občas si zavolali, nebo napsali mail. Pak se jí nečekaně ozval, že je rozvedený a přesídlil na čas do Evropy. Pozval ji na týden do Madridu, kde učil na univerzitě. Přijela celá nadšená, že ji požádal o ruku. Souhlasila. Dokonce si přivezla zásnubní prstýnek a svatební šaty. No to je teda fofr, divili jsme se, ale co, je snad dost „stará“, aby věděla, co dělá. Na rozlučkovém večírku, který uspořádala pro nejbližší kamarádky, jsme si stejně neodpustily promluvit jí do duše, ať se neunáhluje a dá tomu čas.

Ale nechtěla o tom ani slyšet. Co když je to její poslední šance, která už se nemusí opakovat? Na večírku rozdala spoustu věcí a oblečení, které tam nebude potřebovat. Přece to s sebou nepotáhne do Austrálie. To bylo další „překvápko“. Myslely jsme, že zůstane ve Španělsku a občas se uvidíme… Ale on měl jiný plán. Po svatbě se přestěhují zpátky do Austrálie, kde má dům a dceru, které chce být na blízku.  

Asi po půl roce o sobě dala vědět. Už z jejího hlasu bylo patrné, že to není až taková idylka, jakou si malovala. „Tak co, vdaná paní, jak se máš?“ Naladila jsem optimistický tón. „Jsem zpátky. Svatba se nekonala, ale nechci o tom mluvit po telefonu.“ Zašly jsme na kafe a ona mi vylíčila, co bylo příčinou jejich rozchodu.

„Naletěla jsem. On vlastně nepotřeboval partnerku pro život, ale služku do domácnosti a au-pairku pro svou dceru. Domácnost mě těšila, má krásný dům a já miluji pořádek, ale s jeho pětiletou dcerou jsem si prostě sesedla. I když jsem se strašně snažila a věřila, že se to časem poddá, úplně mě ignorovala a dávala mi najevo, že jsem pro ni póvl. Už takhle malé smrádě vědělo, jak mě totálně zdeptat. Před ním dělala žárlivé scény, a když jsme byly spolu samy, vymýšlela mi samé naschvály a snažila se mě vytočit. Vždycky jsem zachovala chladnou hlavu, i když jsem měla vztek, ale ona mu nakukala, že jsem na ni zlá a kdesi cosi. A proti tomu nebyla žádná obrana, věřil jí.

Dokonce u nás byla věčně nasáčkovaná jeho bývalá manželka a já jsem si připadala jako kus hadru, který do toho nemá co mluvit. Tak jsem se sebrala a odletěla zpátky domů.

Nevím, kde jsem udělala chybu. Vždyť mě znáš, s dětmi nemám problém, často hlídám synovce (stejně starého jako jeho dcera) a dokážu ho zabavit, ale tohle prostě nešlo. Nejhorší na tom bylo, že on mi nedal vůbec šanci, a nesnažil se mi to ulehčit. Já vím, že je ještě malá, ale možná by stačilo, kdyby jí dal najevo, že jsem teď sice jeho partnerka, ale ji proto nepřestal mít rád.“

Související články