Konzumace placenty neboli placentofágie není ničím novým. V médiích se o ní hovoří celkem často, většinou ve spojitosti s porody slavných maminek. Jistě si vzpomenete například na amerického herce Toma Cruise, kterému herečka Katie Holmes v roce 2006 porodila dceru Suri. Tehdy prohlásil, že má v plánu sníst nejen placentu, ale také pupeční šňůru, čímž chtěl získat spoustu živin. Ani v Česku nezůstávají známé osobnosti pozadu. Zkušenost s konzumací plodového lůžka mají například herečky Míša Tomešová, Aneta Krejčíková nebo Eva Burešová.

63c9210e926a5obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Proč lidé placentu konzumují?

Má mít blahodárné až zázračné účinky na zdraví a kondici – fyzickou i psychickou. Údajně potlačí poporodní depresi, urychluje hojení, tlumí poporodní krvácení, podporuje tvorbu mateřského mléka a doplňuje chybějící železo – zvláště hned po porodu. Své kořeny má konzumace placenty už v tradiční čínské medicíně. Ta říká, že působí pozitivně na játra, ledviny, krev, laktaci a životně důležité energie jin a jang. Bohužel, žádné z těchto benefitů zatím nebyly prokázány v klinických studiích. To ovšem nevylučuje, že se po pozření placenty nemůže dostavit placebo efekt.

Pominout ale nelze ani fakt, že placenta jako každá jiná konzumovaná tkáň tělu nějaké mikroživiny dodá. Mezi nejhojněji zastoupené patří podle studie newyorských gynekologů z roku 2017 například vápník, sodík, železo, vitamín A nebo selen. Jenže ve srovnání s hovězím masem má placenta výrazně méně bílkovin, zato více cholesterolu a dvojnásobek sodíku.

Má konzumace placenty rizika?

Vzhledem k tomu, že neexistuje dostatek potřebných klinických studií, nelze vyloučit ani škodlivost placentofágie. Lékaři se obávají například toxických látek, které v sobě placenta zadržuje, aby neprošly k miminku. Například kadmium.
Riziko představuje konzumace placenty také v případě, že by maminka trpěla nějakou infekční chorobou. Tkáň plná krve je navíc živnou půdou pro růst bakterií.

Ještě větší riziko představuje konzumace placenty kojící matkou pro děti. Například v Americe řešili lékaři v roce 2016 případ opakované nákazy novorozence streptokokem typu B. Ten byl následně nalezen i v tobolkách se zapouzdřenou placentou užívaných matkou, která dítě kojila. V případové studii publikované v Journal of Pediatric and Adolescent Gynecology z roku 2018 se zase objevily informace o plně kojené holčičce, u níž ve 3. měsíci došlo k růstu prsní žlázy a vaginálnímu krvácení. Jakmile její matka přestala užívat placentární tobolky, potíže ustoupily.

Na pováženou je i fakt, že placentu zpracovávají (většinou u maminek doma) lidé, kteří se nemusí prokazovat žádnou odbornou způsobilostí ani nemusí dodržovat jakékoli jednotné postupy, protože nejsou oficiálně stanovené. 

Jak lze placentu zpracovat?

Mnoha způsoby. Některé maminky se placentou posilňují hned zasyrova, kdy má mít největší sílu – třeba i na porodním sále. Například tak, že ji umixují na koktejl spolu s ovocem nebo zeleninou. Zbytek tkáně si nechají zpracovat na později.

Placentu lze například nakrájet, usušit a rozemlít na jemný prášek, který se zapouzdří do želatinových kapslí. Nebo ji naložit do vysokoprocentního alkoholu a pak užívat jako tinkturu. Lze ji ale také zamrazit a její kousky pak polykat jako tablety, nebo si z kusu tkáně přichystat klasické pokrmy jako z masa - řízek, polévku... Vyrábí se z ní ale i různá homeopatika nebo kosmetické přípravky.

Přípravě placenty ke konzumaci se věnují nejčastěji porodní asistentky, duly nebo laktační poradkyně. Existuje dokonce i Nezávislá asociace zpracování a enkapsulace placenty (NAZEP), která zájemce o umění zpracování placenty školí. Zároveň ale přiznává: „Bohužel je stále velmi málo výzkumů ohledně  placentofágie. Existuje pár menších výzkumů a informací týkajících se výhod placenty, ale žádné významné studie zatím nebyly provedeny. NAZEP proto výhradně vychází ze zkušeností klientek, jeho postupy vychází z tradičních čínských metod a uznávaných výhod využití placenty po porodu, jsou experimentální povahy a bez poskytnutí záruky specialistou o účinnosti metody.“

Zdroj informací: Bakalářská práce Anety Peterkové - Placenta a její poporodní využití, Sciencedirect, Nezávislá asociace zpracování a enkapsulace placenty, Journal of Pediatric and Adolescent Gynecology, Centers for Desiase Control and Prevention

Čtěte také:

TÉMATA:
LAKTACE NOVOROZENEC PLACENTA POPORODNÍ DEPRESE POROD ZDRAVÍ ŽIVOTABUDIČ