Další čtenářka je kreativní a svůj oblíbený šperk si vyrobí sama. Jak ji to napadlo, se dočtete v jejím příspěvku.
Nedá se říci, že bych měla nějaký oblíbený šperk (preferuji stříbro), dokonce si na šperky moc nepotrpím. Měla jsem citový vztah ke dvěma prstýnkům, které jsem dostala, když se narodili synci. Jeden (prstýnek) boužel bloudí českobudějovickou kanalizací, druhý ani nevím kde. Byl prasklý.
Mám ráda i řetízek, který jsem dostala k 50tinám z bílého zlata - prý, s třemi briliantíky - prý :-)), za každého chlapa, co mám doma.
Oblíbený šperk bych ale mohla mít, jen si ho budu muset vyrobit sama. Paní zubařka mi musela vytrhnout čtyři zoubky, a protože jsme i s její sestřičkou pro každou hloupost, domluvily jsme se, že bych si ze zubů mohla vyrobit náhrdelníček. Stačí je vybělit v peroxidu a paní zubařka mi je provrtá, kde si budu přát. Vybělené už jsou - jen mi poraďte, mám-li tvořit náhrdelník, naušnice, brož.....?
Omlouvám se za nekvalitní foto, nejsem expert.
Ahoj enka1
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Já bych radila náušnice. V náhrdelníku ze zubů budete jak indiánský náčelník
Co byste radily vy, milé ženy-in? Jak by se vám líbil šperk z vlastních zubů? Máte vy doma také nějakou zvláštnost? Už jste si někdy vyrobila vlastní šperk? Dostala jste šperk, který pro vás vyrobil někdo jiný? Líbil se vám, nebo jste z něj byla na rozpacích?
Napište nám o svém oblíbeném šperku na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Ivana. — #18
protézy nebrat, to je umělina. Mám svou a podle potřeby můžu přendavat.
rak177 — #16 Taky nebudu reagovat na článek "naší" enky,ale na tvůj příspěvěk.Už jsem taky četla o tzv.smutečním křišťálu.Někdo to vidí jako zvláštní vzpomínku na zemřelého,ale mě se to zdá jako něco morbidního.A hlavně mi to připomíná koncentráky a výrobky třeba z lidské kůže...stínitka na lampy,kabelky....jistě,je to nesrovnatelné,ale přeci jenom....
Nevím,zda se to hodí k tomuto článku,ale u některé Pohřební služby si můžou lidé pořídit například přívěšek ve tvaru kapky,ta je buď skleněná nebo třeba meďěná a v ní je jemný popel zemřelého.Mimo jiné jsou taková i těžítka apod.Ale nevím,zda se v tomto případě můžeme vyjádřit o šperku,opravdu těžko říct.
mio — #14
Už o tom přemýšlím
Dimsy — #9 a co když jsem šelma
?
enka1 — #11 tak by je nosil jenom za trest
Vy jste taková správná zubní parta
Dimsy — #9 souhlas
mio — #10
Ty by byly moc kousavé
Ze zoubků můžeš Enákovi nechat vyrobit efektní manžetové knoflíčky
Ale fuj. Mně to vždycky připadalo dost morbidní, tyhle přívěšky z chrupu. Pokud to tedy nebyly zuby divých šelem.
enka1 — #5 Domluveno
Větší příspěvky ale neočekávej - v rámci zachování mého kompletního chrupu se budu bránit zuby nehty
Florencie — #2 Ty se máš, to já nemám nic
Doufám, že enka1 neodmítne
Já moudráky ještě mám, ale jsou jenom kořeny, to by moc parády nenadělalo.
enka1 — #5 Zkus a ať Ti visí v uších, až pojedem do Brna
Florencie — #2 Když vás bude víc, zařídím si "Zuboklenoty"
ToraToraTora — #1 Tak zkusím náušničky a zbylé dva ti můžu poslat
Ale do náhrdelníku si zas můžeš přidávat další zuby
Náušnice
Já, když mi bylo 17, přišla jsem o hodně zubů, bylo mi líto investovat peníze na zlato , tak jsem obětovala pánský zmenšený prstýnek,s černým očkem, který jsem nosila. Byl po dědečkovi.
Byla jsem vě věku, kdy mi to bylo jedno.
Dneska mi to je strašně líto, byl nádherný a zděděný.
Nafackovala bych si ještě dnes.
Můžu ti přidat, mám doma schované 2 moudráky
Uplně vidím naušničky
. Měla jsem kdysi takové z rybích kostí