Existují však i další možnosti odhalení nádorového onemocnění, o nichž jsem si povídala s lékařským ředitelem Národního ústavu pro výzkum rakoviny doc. MUDr. Mariánem Hajdúchem, Ph.D., který stojí v čele Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP v Olomouci a českého uzlu Evropské infrastruktury pro translační medicínu EATRIS-ERIC.
Foto: NUVR/Jana Tlapáková
Co vlastně spadá pod pojem prevence onkologických onemocnění?
Pokud hovoříme o prevenci, je třeba si uvědomit, že se obvykle rozpadá do tří kategorií (primární, sekundární a terciální). V primární prevenci se snažíme o to, aby daná nemoc, v našem případě rakovina, vůbec nevznikla. Jde například o edukaci obyvatel a vytváření opatření v oblasti veřejného zdraví, která sníží výskyt nádorů. Snažíme se motivovat občany, aby neužívali některé zdraví škodlivé látky. Typicky aby nekouřili, aby střídmě pili alkohol, aby měli dostatek pohybu. Patří sem třeba i některá očkování, protože část nádorových onemocnění je infekčního původu, kupříkladu ta, jež způsobuje virus HPV. Pak je tu druhá úroveň, tedy sekundární prevence, jejímž principem je zachytit onemocnění včas. Její součástí jsou i preventivní prohlídky u lékaře – ať už praktického, gynekologa nebo ve screeningových programech, které organizuje ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se zdravotnickými pracovišti. Terciální prevence je pak zaměřená na včasný záchyt recidivy nádorového onemocnění, bychom tak zvýšili šanci na vyléčení nebo alespoň na delší přežití pacienta v dobré kvalitě.
Můžete přiblížit pojem screeningové programy?
Screening je v podstatě plošné vyšetřování populace podle doporučeného věku a pohlaví, případně dalších faktorů. Cílem těchto programů je zachytit onemocnění v rizikové populaci v jeho časném stádiu, kdy ještě pacient nemá potíže a příznaky a kdy jsou dobře léčitelná. Patří sem vyšetření, jejichž cílem je včasné zachycení karcinomu prsu, jež se provádí primárně mamografem. Dále jsou to vyšetření zaměřená na včasné odhalení karcinomu děložního hrdla, což je cytologie a testování přítomnosti viru HPV, a také kolorektálního karcinomu, které se provádí pomocí testu na okultní krvácení ve stolici, případně kolonoskopií. Nově zavedeným screeningovým programem je časná detekce nádorů plic pomocí počítačové tomografie a vyšetření na přítomnost nádorů prostaty pomocí stanovení nádorového markeru PSA v krvi.
Mnozí lidé ale na tato vyšetření nechodí, i když jsou hrazena ze zdravotního pojištění a mohou jim zachránit život. Proč myslíte, že to tak je?
Těch důvodů je celá řada. Někteří lidé se bojí, že jim lékař „něco najde“. Těch je zřejmě menšina. Velmi častým důvodem je v podstatě logistický problém, kdy se lidem nedaří účast ve screeningových programech a preventivních prohlídkách zkoordinovat s jejich běžnými aktivitami. Respektive nevnímají, že vynaložené úsilí odpovídá efektu. Nevidí hodnotu, která za vyšetřením je. Někteří například nemají lékaře v místě bydliště, chodí do zaměstnání, mají další povinnosti, a objednat se a zajít k lékaři mohou vnímat jako překážku. Pro některé občany to může znamenat absolvovat třeba i čtyři vyšetření ročně s tím, že pak ještě musí pro výsledky a podobně. Někdy může být důvodem toho, že lidé nepřijdou, i stud.
Jako varianta některých screeningových vyšetření existují samoodběrové testy. O co přesně jde?
Je to alternativa screeningového programu především pro lidi, kteří se ho neúčastní. Jde o samoodběr biologického materiálu, naprosto bezbolestný, rychlý a jednoduchý. Takto lze provést vyšetření přítomnosti viru HPV ze stěru poševní sliznice a také lze tímto způsobem provést vyšetření přítomnosti krve ve stolici.
Myslíte, že jsou všichni lidé v doporučených věkových skupinách o této možnosti informováni?
My tyto možnosti v našem ústavu a laboratoři nabízíme již několik let, konkrétně se problematikou samoodběrových testů zabýváme od roku 2010 v případě samoodběrů na HPV test. Nejde přitom o nic finančně náročného, spíše je nutné, aby se tato možnost dostala do širšího povědomí lidí.
Foto: NUVR/Jana Tlapáková
Mají lidé o takový způsob vyšetření zájem?
Mají. Dokonce existují na toto téma studie, a to jak mezinárodní, tak i naše, které jsme již publikovali. Ty ukazují, že nemalá část těch žen, kterým se pošle opakovaně pozvánka na screening rakoviny děložního čípku, nezareaguje. Ale pokud jim pošleme rovnou samoodběrovou sadu, pak je odpověď mnohem větší a svůj biologický vzorek skutečně pošle do laboratoře vyšší procento žen. Toto je velice důležité. Zapojit lidi, kteří na screening nechodí, protože valná většina pacientů s nádorovými onemocněními se rekrutuje právě ze skupin obyvatel, kteří do screeningových programů nechodí. Pokud by byly tyto samotesty součástí úhrad ze zdravotního pojištění, bylo by to ještě lepší. Momentálně tomu tak ale není. Spokojenost klientů je přitom vysoká, protože výsledky těchto samovyšetření se shodují s odběry provedenými standardně ve zdravotnických zařízeních. V řadě zahraničních zemí je toto již běžný postup.
Kde se dají tyto testovací sady pořídit?
V současné době je možné je objednat na internetu a přijdou poštou na uvedenou adresu. Podle návodu si pak klient provede samotný odběr biologického vzorku, který pošle zpět do laboratoře, která jej zpracuje. Koho by to zajímalo, máme vše detailně popsáno na webových stránkách Nadace pro výzkum rakoviny Česká republika. Vyšetření a logistiku tohoto procesu zajišťuje náš ústav.
Jak se následně dozví klient výsledek vyšetření?
Možností je více. Buď opět poštou, telefonicky nebo prostřednictvím zabezpečeného portálu, kdy obdrží přístupové heslo k výsledku.
Co když se zjistí, že není něco v pořádku?
V takovém případě je třeba co nejdříve zamířit k lékaři. Obecně naši klienti i v případě negativního výsledku dostávají doporučení navštívit svého lékaře a zapojit se do skríningových i preventivních programů.
Zmínil jste, že v této oblasti provádíte výzkum už čtrnáct let. Na čem pracujete v současné době?
V oblasti časné detekce nádorů se jedná zejména o dva směry. Chtěli bychom přispět ke screeningu karcinomu plic, takže zkoumáme kondenzát z vydechovaného vzduchu. Screening karcinomu plic se týká rizikové skupiny kuřáků. My jsme schopni na základě vydechovaného vzduchu z plic detekovat proteiny, jež jsou spojené s karcinomem plic. Nyní si toto potřebujeme potvrdit v klinické studii. Druhý výzkum se týká karcinomu hlavy a krku, který se rozvíjí na základě přítomnosti viru HPV a souvisí s orálními sexuálními aktivitami.
Na začátku jste upozornil na možnost očkování proti nádorům způsobeným HPV, tedy děložního čípku a hlavy a krku. Jsou ještě nějaké další vakcíny?
HPV způsobuje například i rakovinu análního otvoru a některé další nádory. Ale například i virus hepatitidy způsobuje nádorové onemocnění jater. Velmi slibnou budoucnost mají i personalizované protinádorové vakcíny v léčbě rozvinutých nádorů. Využívají obvykle znalosti nádorových antigenů u konkrétního pacienta a technologii mRNA vakcín vyvinutou v pandemii COVID-19. Tyto vakcíny dosahují v klinických studiích mimořádně dobrých výsledků a budou zřejmě základem budoucí léčby i prevence nádorů.
Zdroj: doc. MUDr. Marián Hajdúch, autorský rozhovor
Naše články:
- „Vědecká práce je i o tom, jak zvládat neúspěchy,“ říká vědec a lékař profesor Tomáš Stopka, který se zabývá onkologickými onemocněními krve
- Vědci přišli na způsob, jak naučit rakovinné buňky chovat se jinak. Může to znamenat průlom v léčbě karcinomů
- Proč jsou některé léky tak drahé a jak je vlastně vědci vynalézají? To prozrazuje v rozhovoru profesor Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny
- Rozhovor: Lidé nemusejí zemřít na rakovinu, stačí jen přijít včas na vyšetření, říkají odborníci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny
Nový komentář